Péče o zdraví a tělesnou kondici dnes klade velký důraz na detaily a proaktivní prevenci. K posouzení fyzického stavu daného jedince už nestačí znát pouze jeho tělesnou hmotnost, ale i další parametry, jako jsou například BMI, množství vody, tělesného tuku nebo svalové a kostní hmoty v těle.
Tyto parametry vám sdělí právě chytrá váha, s jejíž pomocí dokážete dokonale poznat své tělo. Všechny naměřené informace navíc nasdílí s vaším chytrým mobilním telefonem, díky čemuž je budete moct mít neustále po ruce a s pomocí různých přehledů a statistik sledovat svůj pokrok.
Chcete mít pod kontrolou i svou aktivitu? Pořiďte si chytré hodinky!
Chytré váhy představují jeden z nejjednodušších způsobů, jak vstoupit do světa SmartHealth, jak si ale správně vybrat? Tomu se podíváme „na zoubek“ v následujících řádcích.
Stejně jako každá jiná osobní váha, i ta chytrá funguje na principu, že si na ni uživatel stoupne a počká na výsledné hodnoty. Rozdíl však spočívá v tom, že výsledných hodnot je v případě chytrých vah mnohem víc a že umožňují propojení se smartphonem.
Pro přenos dat využívají technologii Bluetooth, WiFi nebo ANT+. Podmínkou je samozřejmě nainstalování příslušné mobilní aplikace do telefonu – k dispozici bývá pro Android i iOS. Skrze ni si můžete stanovovat různé cíle, sledovat svá zlepšení a případně i rozjíždět výzvy s přáteli.
Víte, že průkopníkem bezdrátové technologie byl jeden z největších vynálezců, Nikola Tesla, který již od roku 1901 s bezdrátovým přenosem informací experimentoval?
Zatímco z displeje váhy většinou zjistíte pouze informaci o vaší aktuální hmotnosti v mobilní aplikaci – po zadání údajů typu pohlaví, výška a věk – uvidíte detailní přehled. Na jeho základě si pak můžete vytvářet dlouhodobé statistiky a z těch si sestavit svůj fitness program. Už si nemusíte nadále zapisovat do tabulky, o kolik jste zhubli nebo jak se vám změnil poměr svalové hmoty – aplikace vám ukáže grafy a vypočítá trendy sama, bez práce.
Jak jsme již v úvodu zmínili, k posouzení fyzického stavu daného jedince pouhá hmotnost nestačí. Mnohem důležitější než celková váha je totiž poměr, ze kterého se skládá.
Jako příklad si uveďme dva dospělé muže, kteří mají na milimetr stejnou výšku a na nanogram stejnou váhu. Jeden z nich je přitom vysportovaný svalnatý atlet, druhý pak muž s tenkýma ručičkama a pověstným „pivním pupkem“. Jak je to možné?
Tuk je totiž při stejné hmotnosti objemnější než svaly. I proto se může stát, že ač držíte správnou dietu a měníte životosprávu, tělo se vám viditelně zmenšuje a zpevňuje, ale hmotnost zůstává stejná. V takových případech tak netřeba zoufat, může to být zcela v pořádku.
Jak probíhá měření množství tuku, vody a svalů v těle?
Měření množství tuku, vody a svalů v těle probíhá nejčastěji tak, že vaším tělem prochází určité množství elektrického proudu (které je samozřejmě úplně bezpečné a vůbec jej nepoznáte), přičemž váha na základě elektrického odporu vypočítává příslušné hodnoty (jiné hodnoty proud vykazuje při průchodu tukem, jiné u vody atp.).
To je základ, který obvykle zvládají i váhy s cenou okolo 600-700 Kč. Dražší diagnostické váhy umí měřit o něco více parametrů, například množství nebezpečného viscerálního tuku, hodnotu aktivního a bazálního metabolismu, BMI a další. Takovéto váhy někdy už nespoléhají jen na nášlapné senzory, ale mohou být vybaveny i vytahovacím madlem s přesnějšími snímacími elektrodami.
Vlastnosti a funkce chytrých vah
Mnohé již bylo řečeno, pojďme si ale udělat jakýsi souhrn hlavních vlastností a funkcí chytrých vah:
Zjistí vaši hmotnost, množství vody, svalů a tuků v těle.
Většina chytrých osobních vah podporuje více uživatelů, díky čemuž se hodí pro celou rodinu.
Z důvodu ochrany soukromí uživatelů šifrují ukládaná a přenášená data.
Kromě výše uvedeného mívají také dlouhou výdrž baterie, takže se nemusíte příliš často zabývat její výměnou, a elegantní design, který snadno zapadne do každé moderní domácnosti.
Při výběru chytré osobní váhy je potřeba zaměřit se na několik parametrů, jsou to především:
Podporovaný operační systém: Zde máme v prvé řadě na mysli operační systémy Android a iOS. Rozhodovacím kritériem je zde samozřejmě to, jakým operačním systémem disponuje chytré zařízení, s nímž chcete chytrou váhu propojit.
Způsob připojení, tzn. zdali dané zařízení pro přenos dat využívá technologii Bluetooth, WiFi nebo ANT+.
Uživatelská paměť: Většina chytrých vah podporuje více uživatelů, kdy si každý z nich může nastavit svou výšku, pohlaví a věk. Narazit můžete na chytré váhy s podporou čtyř uživatelů, které najdou perfektní využití v rámci jedné rodiny, ale klidně i na ty, které podporují až 16 uživatelů, a mohou být využity třeba v rámci sportovního týmu. Některé modely na základě tělesných hodnot dokonce automaticky rozpoznají daného uživatele.
Nosnost: Ze zdravotního hlediska sice není vhodné mít 150 kg a více, ale pokud tolik prostře vážíte, je potřeba to při výběru váhy zohlednit. Většina vah má nosnost 150 kg, ale jsou i modely s nosností nižší (do 100 kg), nebo naopak vyšší, a to až do 170, 200 či dokonce 250 kg.
Přesnost: U přesnosti samozřejmě platí, že čím je její hodnota vyšší, tím lépe. Nejčastější hodnota přesnosti činí zhruba 100 gramů, což je zcela dostačující. K sehnání jsou ale i modely s přesností na 10 g, 50 g aj.
Výdrž baterie: Výdrž baterie se samozřejmě odvíjí od konkrétního modelu. Pro představu – modely využívající 3-4 AAA baterie vydrží v provozu v průměru 9-12 měsíců.
Rozměry: Z hlediska rozměrů jsou si váhy velmi podobné a bývají univerzální. Zde si spíš pro formu ověřte, že nekupujete výjimečně malý či jinak designový model, na který byste se nevešli.
Design: Co se designu týče, u chytrých vah si můžete vybírat. Nejčastěji narazíte na plast, sklo, nerezový kov a jejich kombinace, existují však také váhy barevné, imitující dřevo atp. Plánujete-li váhu umístit do koupelny, kde ji budete mít neustále na očích, pak volbě designu věnujte patřičnou pozornost.
Jak se správně zvážit?
Aby byly hodnoty při vážení co nejvíce vypovídající, měli byste vzít v potaz následující rady a tipy.
Zkontrolujte samotnou váhu
Ujistěte se, že je v pořádku samotná váha, tzn. že nemá vybité baterie a stojí na rovné ploše. Zkontrolujte také nožičky, které by neměly být zaprášení, neboť i menší nečistoty ji mohou vychýlit.
Udržujte svou domácnost v maximální čistotě s pomocí robotického vysavače! Jak si správně vybrat?
Zajistěte si alespoň obdobné podmínky vážení
V ideálním případě byste se měli vážit nazí, tedy bez oblečení, nebo alespoň ve spodním prádle. Nejlepší je vážit se ve stejnou dobu, nejlépe ráno, a to klidně až po ranní návštěvě toalety. Rozhodně nedělejte to, že se jeden den zvážíte ráno nalačno, a příště na večer, kdy jste plní oběda a večeře.
Baví vás vážit se a měřit každý den? Nic proti tomu, nečekejte však, že budete denně výrazněji hubnout – naopak počítejte s určitými výchylkami a sledujte až dlouhodobý trend.
Obecně vzato postačí, budete-li se vážit jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. To už jsou výsledky více vypovídající. Kromě celkové váhy každopádně sledujte i poměry svalstva, vody a tuků.
Bezdrátové reproduktory vám poskytnou absolutní volnost při přehrávání hudby, a to bez použití jakýchkoli kabelů. Můžete si je vzít kamkoliv s sebou a pohodlně přehrávat hudbu, i když je zdroj hudby od reproduktoru vzdálen i několik metrů.
Na výběr máte od velkých a výkonných systémů až po malé kompaktní přístroje na baterii. Kvalita přehrávaného zvuku je přitom čím dál lepší a pořizovací cena velmi příznivá. Jak si ale vybrat ten správný přenosný reproduktor? To si povíme v následujících řádcích.
Neexistuje pouze jeden „nejlepší bezdrátový reproduktor“, vždy je potřeba vzít v potaz to, jak a kde chcete hudbu poslouchat. Od toho se totiž odvíjí základní parametry zařízení – velikost, hmotnost, výkon, design atp.
Kapesní reproduktor na cesty
Chcete-li si pořídit reproduktor „na denní nošení“, který si s sebou budete moct brát do práce, do školy, na výlety nebo kamkoliv jinam, zvolte co nejkompaktnější model. Existují mimo jiné ploché reproduktory, které se lépe vejdou do kapsy, nebo reproduktory s poutkem či karabinou, které si snadno zavěsíte na tašku, batoh aj.
Výkon u tohoto typu reproduktorů nebývá prioritní, stěžejní jsou spíše parametry typu hmotnost, velikost a výdrž baterie. Ideálně by měl reproduktor na jedno nabití vydržet alespoň 5 hodin.
Ne každý vlastní vícekanálovou sestavu reproduktorů, které jsou vzájemně propojeny a synchronizovány přes systémy chytré domácnosti. Vynikající náhradou může být právě přenosný reproduktor, který budete moct jednoduše přenášet z jedné místnosti do druhé, bude-li potřeba. Jejich výhoda je jasná – zvuk je bohatší a čistší a písničky znějí lépe. Oproti kapesním reproduktorům také umí hrát hlasitěji, a to při zachování stejně vysoké kvality. Máte-li v plánu pouštět reproduktor denně a dlouho, zvažte model s napájením ze sítě.
Samostatnou kategorií jsou pak tzv. party reproduktory. Ty bývají opravdu velké a těžké, ale díky tomu, že v jednom těle kombinují celou sestavu reproduktorů a nabízejí obrovský výkon, dokážou s přehledem ozvučit i velký prostor plný lidí.
Některé modely jsou vybaveny nabíjecí baterií, takže je můžete přenést a postavit kamkoliv, ty nejlepší, největší a nejvýkonnější modely už ale často vyžadují připojení do zásuvky.
Na co se při výběru bezdrátového reproduktoru zaměřit?
Níže jsme „vypíchli“ několik aspektů, kterým byste při výběru bezdrátového reproduktoru měli věnovat pozornost.
Design
Ve spoustě případů je vzhled produktu až druhořadý, zde však na designu záleží – vyjma kapesního reproduktoru jej totiž budete mít neustále na očích a zajisté budete chtít, aby vám do interiéru skvěle zapadl.
V současné době jsou bezdrátové reproduktory natolik populární, že si i designově máte z čeho vybírat. Záleží pouze na vás, zdali jste milovníky minimalistického, nadčasového designu, nebo naopak budete chtít více experimentovat. Je libo kombinaci kovu a dřeva, svítící party reproduktor, reproduktor s hravými dětskými motivy nebo třeba nějaký retro kousek? Ať tak či onak, mějte na paměti, že design je důležitý nejen ze stránky estetické, ale také kvalitou zpracování.
Bezdrátové reproduktory a výkon
Výkon reproduktoru se udává ve wattech a má vliv na hlasitost a kvalitu zvuku zařízení. Hodnoty výkonu bezdrátových reproduktorů se pohybují v poměrně širokém rozmezí a odvíjí se od konkrétního modelu a typu přístroje. Přirozeně platí, že čím je výkon větší, tím vyšší je maximální hlasitost reproduktoru.
Přenosné reproduktory mají zpravidla výkon v řádu jednotek až několika desítek wattů. Reproduktory s výkonem 1-10 W vytvoří příjemnou kulisu při každodenních činnostech. Reproduktory o výkonu 10-40 W produkují hlasitý zvuk s ráznými basy. Zcela jiných hodnot dosahují party reproduktory – až několikaset wattů.
Způsob napájení
Velké party reproduktory a některé lepší a výkonnější modely bezdrátových reproduktorů mohou vyžadovat připojení do elektrické zásuvky. Běžnější je však napájení integrovanou dobíjecí baterií, klasickými bateriemi nebo velmi rozšířeným USB-C konektorem. Také existují modely, jež kombinují oba typy napájení.
Výdrž baterie
Výdrž baterie bezdrátových reproduktorů se liší v závislosti na modelu, velikosti reproduktoru, výkonu, použitých technologiích a hlasitosti přehrávání. Obecně však lze rozlišovat následující úrovně výdrže:
Krátká výdrž (do 5 hodin): Tato kategorie zahrnuje malé, kompaktní reproduktory s menšími bateriemi. Jsou vhodné pro krátkodobé poslechové sezení nebo cestování. Tyto reproduktory obvykle nedosahují vysoké hlasitosti, aby prodloužily výdrž baterie.
Střední výdrž (5 až 10 hodin): Většina přenosných reproduktorů patří do této kategorie. Poskytují rozumnou výdrž baterie, která je dostatečná pro většinu běžných situací, jako je poslech hudby během pikniku nebo domácího zábavního večera.
Dlouhá výdrž (nad 10 hodin): Reproduktory s dlouhou výdrží baterie jsou ideální pro dlouhé venkovní aktivity nebo dlouhé cesty, kde nemáte přístup k nabíjení. Některé modely mohou dosahovat až několika desítek hodin provozu na jedno nabití.
Ultra-dlouhá výdrž (nad 20 hodin): Některé specializované reproduktory mohou nabízet velmi dlouhou výdrž baterie, která může trvat několik dní na jedno nabití. Tyto reproduktory jsou obvykle větší a mají velkou kapacitu baterie.
Mějte na paměti, že krátká provozní doba výrazně ovlivňuje praktické využití reproduktoru mimo domov, výdrž baterie proto při výběru rozhodně nepodceňujte.
Možnosti připojení
Reproduktor lze ke zdroji hudby připojit různými způsoby – drátově i bezdrátově.
Bezdrátové připojení
Bluetooth
Nejběžnější technologií využívanou u bezdrátových reproduktorů je technologie Bluetooth, která je oblíbená především díky rychlému a jednoduchému spárování zařízení. Jedná se o spolehlivé připojení, které i „bez drátů“ nabídne vysokou kvalitu zvuku, a to na vzdálenost až 10 m. Je kompatibilní s operačními systémy Android i Apple. U levnějších modelů bezdrátových reproduktorů naleznete často pouze tuto možnost propojení, u modelů vyšších tříd je pak možností více.
Má-li daný bezdrátový reproduktor ethernetový port nebo vestavěné Wi-Fi, lze jej připojit přímo do domácí sítě. Následně můžete streamovat kvalitní stopy z jakéhokoliv zdroje, který je k této síti připojen, s vyššími přenosovými rychlostmi.
V souvislosti s připojením skrze Wi-Fi stojí za zmínku podpora multiroom řešení. Jedná se o celou soustavu reproduktorů, která má vlastní směrovač či základní jednotku propojující všechny reproduktory dohromady právě přes Wi-Fi. Díky tomu budou hrát všechny reproduktory najednou a vytvářet skutečný prostorový zvuk.
Zvažujete také pořízení Smart TV? Bezdrátový reproduktor by se k ní určitě hodil!
NFC
Reproduktory s NFC lze se zdrojem zvuku spárovat pouhým dotykem, resp. přiblížením na pár centimetrů. Není tedy nutné propojovat zařízení přes menu a tlačítka.
Drátové připojení
Aux-In (3,5mm jack)
Bezdrátové reproduktory často podporují i klasické drátové připojení. Nejčastějším vstupem je Aux-In, tedy 3,5mm jack konektor. Stačí využít propojovací kabel a Bluetooth můžete klidně vypnout.
USB
Občas u bezdrátových reproduktorů najdete také USB. U menších modelů jde zpravidla o nabíjecí konektor micoUSB. Někdy jsou ale reproduktory vybaveny i klasickým „velkým“ USB konektorem, přes který umí přehrávat hudbu z USB flashdisku. Většinou však USB konektor slouží k nabíjení vestavěné baterie.
Kvalita zvuku
Při koupi jakéhokoliv zařízení reprodukujícího zvuk je jedním z nejdůležitějších parametrů kvalita zvuku, kdy nám jde přirozeně o to, aby byl maximálně vyvážený, živý a čistý. Také by nemělo docházet k tomu, že s rostoucí hlasitostí kvalita zvuku klesá. Roli hraje také směrovost zvuku, tzn. jak je kvalita zvuku ovlivněna vaší pozicí vůči reproduktoru.
Samozřejmě je nejlepší, když si ho můžete předem poslechnout, ale ne vždy je to možné. Jak tedy kvalitu zvuku rozpoznat?
Naštěstí existují univerzální rady, díky nimž lze kvalitu zvuku kvalifikovaně „odhadnout“. V prvé řadě – drobný a lehký přístroj s malým reproduktorem nebude nikdy hrát tak dobře jako sloupový reproduktor s velkým wooferem.
Druhým vypovídajícím parametrem může být hmotnost přístroje. Hodně totiž záleží na materiálu použitých zvukových součástek a na tělu přístroje. Není náhoda, že drahý bezdrátový reproduktor na doma váží třeba 6 kg, zatímco ty levnější a kompaktní se vejdou do několika set gramů.
Odolnost
Sháníte reproduktor, kterým si budete moct zpříjemnit relaxační koupel? Nebo uspořádat párty u bazénu? Pak věnujte pozornost odolnosti reproduktoru proti vodě. Obvykle jsou reproduktory odolné proti stříkající vodě a polití, ale existují i vodotěsné reproduktory plavající na hladině.
A jak vybrat odolný smartphone? To se dozvíte v tomto článku!
Nejčastější funkce a vlastnosti
Bezdrátový reproduktor toho může umět mnohem víc než jen dobře hrát. S jakými funkcemi a vlastnostmi se můžete setkat?
Zabudovaný mikrofon – díky integrovanému mikrofonu budete zaprvé moct telefonovat prostřednictvím handsfree, zadruhé – pokud to daný model umožňuje – využívat ovládání hlasem pomocí jedné z mnoha dostupných aplikací pro smartphony.
LED osvětlení – to bývá často součástí výbavy party reproduktorů, kdy zpravidla máte na výběr několik různých efektů. Předem si ale zjistěte, zda je možné osvětlení zcela vypnout.
Ekvalizér – ten dokáže přizpůsobit hudební reprodukci libovolnému hudebnímu žánru.
Slot na paměťové karty – slot se vám bude hodit, pokud budete chtít přehrávat hudbu přímo z SD nebo microSD karet.
Bass Boost – reproduktory s funkcí Bass Boost umožňují zvýraznění basů.
Party režim – party režim umí současně spárovat dvě zařízení, tudíž můžete střídavě pouštět hudbu třeba ze dvou mobilů.
Spotify Connect – reproduktory s touto funkcí v sobě mají implementovanou funkci Spotify, což znamená, že se skladby nebudou streamovat z vašeho mobilního zařízení, nýbrž přímo ze serverů společnosti Spotify. Vašemu zařízení tak nebude rychle docházet baterie a budete jej moct využívat tak, jak jste zvyklí.
Sluchátkový výstup – některé reproduktory mohou mít klasický sluchátkový výstup, který nové mobilní telefony často již nenabízejí. Reproduktor tak může sloužit jako chytrá náhrada adaptérů.
Poslední užitečnou funkcí, kterou zmíníme, je schopnost vybraných reproduktorů dobíjet ze své baterie jiná zařízení přes USB.
Jen málokdo má v dnešní době čas poslechnout si svůj oblíbený playlist v klidu a z pohodlí domova. Pro většinu z nás se stalo jakýmsi rituálem nasazení sluchátek a poslech hudby „za chodu“. Díky opravdu širokému výběru sluchátek si hudbu, případně audioknihu, můžeme pustit prakticky kdykoliv a kdekoliv. Klidně i při sportu či na místech, kde by reproduktory rušily okolí. Pestrost nabídky sluchátek má ale také jedno úskalí – jak mezi nimi poznat ta pravá? Právě výběru sluchátek, která uspokojí potřeby i těch nejnáročnějších audiofilů, se budeme věnovat v následujících řádcích.
Parametry výběru sluchátek
Nabídka sluchátek je v dnešní době opravdu bohatá. Existuje spousta konstrukcí, z nichž každá má své výhody i nevýhody. Budete stát před těžkou volbou, zda zvolit drátové či bezdrátové modely. Důležité je také zohlednit účel použití – pořizujete si sluchátka na sport, hraní her či jen k poslechu hudby na telefonu?
Při výběru sluchátek byte měli věnovat pozornost především následujícím aspektům:
Konstrukcí sluchátek existuje hned několik typů. Většina uživatelů vybírá z těch základních, mezi něž řadíme sluchátka do ucha (intraaurální), na ucho (supraaurální) a okolo ucha (circumaurální).
Sluchátka do ucha (intraaurální)
Sluchátka do uší dělíme na špuntová a pecková. Vkládají se buď přímo do zvukovodu (špunty) nebo na jeho okraj (pecky). Z hlediska ceny se jedná o cenovou kategorii pohybující se od stovek korun po řádově tisíce.
Špunty
Jak již bylo zmíněno, špuntová sluchátka se zavádějí přímo do zvukovodu. Balení přitom zpravidla obsahuje hned několik velikostí gumových špuntů, a tak si vybere každý.
Hlavní výhodou špuntových sluchátek je to, že v uších dobře těsní a nemusí přeřvávat okolní ruch. Současně nepropouští hudbu ven do okolí, tudíž nebudete nikoho rušit. V neposlední řadě lépe přenáší basové frekvence.
Delší poslech prostřednictvím špuntů však může být poněkud nekomfortní. Rovněž by se neměla překračovat maximální hlasitost – akustický tlak nemá kolem špuntů kam uniknout a dlouhý poslech hlasité hudby unavuje sluchové ústrojí. Kvalitnější špunty mohou dokonce izolovat tak dobře, že při pohybu městem budete muset dávat větší pozor.
Pecková sluchátka se řadí mezi levnější modely, které člověk většinou dostane k mobilnímu telefonu. Padnou téměř komukoliv, ale kvalita zvuku je horší, neboť v uchu úplně netěsní. Jejich polootevřená konstrukce má za následek to, že netlumí okolní ruch. To ovšem může být v některých případech i výhodou (např. pokud sluchátka využíváte jako hands-free za volantem).
Pecky mohou být vhodným řešením pro osoby, kterým nevyhovuje vyšší tlak v uších, který vytváří špunty. Jejich velkou nevýhodou je, že je nelze zcela přizpůsobit uchu, takže vám mohou často vypadávat a po delší době poslechu tlačit.
Sluchátka na ucho (supraaurální)
Tento typ sluchátek leží na ušním boltci, ale okolo něj se hlavy nedotýká, tzn. nepřekrývá celé ucho. Setkat se můžete s modely všech tříd – od nižší kvality reprodukce zvuku po výborné modely. Supraaurální sluchátka bývají zpravidla poměrně lehká a některá lze i složit, díky čemuž je snadno sbalíte do tašky nebo do batohu a můžete je pohodlně přenášet.
Na druhou stranu se však vyznačují také tím, že hůře tlumí okolní ruchy. Zároveň i vy sami můžete rušit své okolí tím, že uslyší, co zrovna posloucháte.
Sluchátka okolo ucha (circumaurální)
Circumaurální sluchátka obklopují celý ušní boltec. Hodí se zejména na domácí použití, neboť mívají dobrý zvuk a současně jsou pohodlná i při dlouhodobém nošení. Při domácím použití (typicky v podobě hráčských headsetů) navíc odpadají jejich teoretické nevýhody – a sice velikost a neskladnost. U PC stolu zajisté překážet nebudou.
Sluchátka na lícní kosti („bone conduction“)
Ne příliš častým typem, který však také stojí za zmínku, jsou sluchátka na lícní kosti. Jak již název samotný napovídá, sluchátka spočívají na vašich lícních kostech. Nevkládají se přímo do zvukovodu, ale zvuk se přenáší do vnitřního ucha skrze lícní kosti pomoci vibrací. S touto konstrukcí se tak nemusíte bát, že by byl váš sluch poškozen. Tím, že slyšíte i okolní zvuky, není nikterak ohrožena ani vaše bezpečnost.
Při výběru sluchátek se často setkáte s údajem vypovídajícím o tom, zdali se jedná o sluchátka otevřená, uzavřená nebo polootevřená (resp. polouzavřená). Co přesně to znamená?
Uzavřená sluchátka
Uzavřená sluchátka mají náušníky zhotovené z takových materiálů, které nepustí zvuk ven. Hudbu tedy uslyšíte pouze se sluchátky na uších.
Otevřená sluchátka
Na rozdíl od uzavřených sluchátek, podporují sluchátka otevřená přirozené šíření zvuku všemi směry. Kvalitativně se z nich dočkáte lepšího koncertu, nejspíš jej však uslyší i vaše okolí.
Sluchátka polootevřená (resp. polouzavřená) pak představují kompromis mezi oběma výše uvedenými typy.
Drátová vs. bezdrátová sluchátka
Drátovou klasiku s 3,5mm jackem (ojediněle s 6,3mm jackem určeným většinou pro studiové použití) zajisté netřeba představovat. Mnohem zajímavější bude podívat se na populární bezdrátovou variantu, která je v současně době nepopiratelným trendem na poli sluchátek.
Bezdrátová sluchátka
Bezdrátová sluchátka dělíme podle způsobu připojení do tří skupin:
Radiofrekvenční sluchátka jsou taková, která k přenosu signálu využívají rádiové vlny. K jejich fungování je nezbytné použití přijímacího zařízení (dongle), které se nejčastěji pomocí USB připojuje k PC nebo speciální vysílací stanici s dosahem až několik desítek metrů. Díky tomu, že jsou tato sluchátka minimálně náchylná k degradaci či výpadkům signálu, hodí se spíše pro náročné uživatele.
Bluetooth sluchátka
Bluetooth sluchátka používají k přenosu signálu technologii Bluetooth, která je dnes dostupná prakticky v každém zařízení. Z toho důvodu patří k nejrozšířenějším typům bezdrátových sluchátek a jsou k dispozici v mnoha provedeních.
Víte, že průkopníkem bezdrátové komunikace byl myslitel Nikola Tesla? Ten již v roce 1901 experimentoval s bezdrátovým přenosem informací.
True-Wireless sluchátka
Od těchto sluchátek nejenže nevede drát do telefonu, ale nejsou nikterak spojena ani mezi sebou – proto se jim říká „opravdu bezdrátová“. Zpravidla mají peckovou nebo špuntovou konstrukci a jejich nedílnou součástí je nabíjecí pouzdro. Drtivá většina z nich disponuje také zabudovaným mikrofonem či dotykovým ovládáním.
Hlavní předností bezdrátových sluchátek je to, že nabízí vysoký komfort při užívání. Nemají totiž žádné otravné kabely, a tudíž máte absolutní volnost pohybu. Přívětivé jsou i z hlediska ceny – v dnešní době existují i poměrně levné varianty.
Určitou nevýhodou může být nutnost sluchátka nabíjet, nicméně, standardní výdrž baterie činí zhruba 5-7 hodin. Pro náročné uživatele se pak nabízí modely s výdrží i nad 20 hodin.
Bezdrátová sluchátka a kodeky
Kodeky slouží ke kódování a dekódování zvukového signálu (odtud ko-dek). Před koupí bezdrátových sluchátek je potřeba zajistit oboustrannoukompatibilitu mezi sluchátky a zařízením, k němuž budou sluchátka připojena. Jakkoliv zvláštně to může znít, vzájemná podpora není ani zdaleka pravidlem.
V současné době se nejvíce doporučují kodeky aptX HD, LDAC nebo AAC.
Frekvenční rozsah
Frekvenční rozsah určuje mezní hranice, jak vysoké a nízko položené zvuky jsou sluchátka schopna reprodukovat. Měří se v Hz. Ač se jedná o údaj, který je nutné brát s rezervou, pochopitelně platí, že čím je rozsah větší, tím lépe. Častou hodnotou bývá 20 Hz – 20 kHz (tj. 20 000 Hz).
Impedance
Impedance je jednou z klíčových vlastnosti sluchátek, která určuje zejména maximální výkon, jaký je zdroj signálu schopný sluchátkům dodat. Jinými slovy řečeno – jak hlasitě budou sluchátka hrát ze zařízení s omezeným výstupním napětím, především těch bateriově napájených. Hodnota impedance se udává v Ohmech (Ω).
Zde platí, že sluchátka s vysokou impedancí (např. sluchátka studiová s impedancí okolo 600 Ω) nebudou ze smartphonu hrát příliš nahlas a budou muset být doplněny o zesilovač nebo kvalitní D/A převodník. Nicméně, většina sluchátek, u kterých se předpokládá venkovní použití, mají impedance nízké.
K výběru správné impedance můžete využít následující tabulku:
Citlivost
S impedancí ve velké míře souvisí citlivost. Ta se udává v decibelech (dB) a spočívá v jediném: čím je citlivost vyšší, tím méně budete muset zvyšovat hlasitost ručně, abyste dosáhli hlasitějšího zvuku. Pokud budete hudbu poslouchat primárně v hlučném městském provozu, je potřeba volit vyšší citlivost. Nízká citlivost totiž může snadno způsobit to, že nic neuslyšíte. Důležité však je neřídit se pouze citlivostí, ale současně i impedancí popsanou výše.
Aktivní potlačení okolního ruchu
Aktivní potlačení okolního ruchu (ANC; z angl. Active Noise Control) je chytrý systém eliminující hluky z okolí tím, že aktivně vytváří zvuk o frekvenci, která tyto hluky vyruší.
Sluchátka disponující touto funkcí jsou ideální do městského ruchu, prostředků MHD a na další hlučná místa. Lepší modely často nabízejí možnost tuto funkci buď úplně nebo částečně vypnout, aby měl uživatel nějaké povědomí o svém okolí (např. o projíždějících autech, běháte-li podél silnice).
Zabudovaný mikrofon
Handsfree je bezpečnou a užitečnou funkcí především pro řidiče dopravních prostředků. Ocení ji však i běžní uživatelé a věční posluchači, které nebaví neustále lovit mobilní telefon v kapse. Pokud poslech vašeho oblíbeného playlistu nebo podcastu naruší příchozí hovor, jednoduše ho vyřídíte pouhým stiskem tlačítka na sluchátkách s mikrofonem. Sluchátka s mikrofonem bývají zpravidla vybavena také ovládáním hlasitosti.
Odnímatelný kabel
U sluchátek fungujících na principu bezdrátového přenosu představuje odnímatelný kabel vhodnou alternativu poslechu v případě, že se sluchátkům vybije baterie. Setkat se však můžete i se sluchátky, která nemají bezdrátové připojení, ale kabel lze i tak odejmout. To je velice užitečné ve chvíli, kdy se vám polámou dráty uvnitř a hudbu uslyšíte jen z jednoho sluchátka – odnímatelný kabel jednoduše sejmete a vyměníte.
Voděodolnost a prachuodolnost
Informace o voděodolnosti a prachuodolnosti poskytuje údaj IPxx, který uvádí míru ochrany sluchátek. První číslice vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím cizích tělísek (písek, prach, hlína atp.) a před mechanickým poškozením (např. odření), druhá číslice pak stupeň ochrany před kapalinou (typicky voda, pot).
Jiná sluchátka budou vybírat sportovci, jiná zase příznivci počítačových her. Na co byste se při výběru sluchátek měli zaměřit z hlediska jejich následného využití?
Zatímco hudba dokáže motivovat a udávat tempo, hudbě, resp. kvalitě její produkce, aktivní pohyb příliš nesvědčí (představte si třeba cyklisty, kteří se musí potýkat s hučením proudícího vzduchu). Z toho důvodu je potřeba vybírat sluchátka na sport obezřetně.
Konstrukce sluchátek
Ve většině případů se na sport hodí sluchátka špuntová, která dokážou v uších dobře držet i při běhu a otřesech. Na trhu se přitom můžete setkat i s modely majícími rozšířený způsob uchycení do uší. To, jak vám sluchátka sedí a jak pevně drží, je naprosto klíčové – zajisté byste je při prudších pohybech hlavy nechtěli chytat někde za krkem.
Drátová nebo bezdrátová?
Žebříčku popularity dnes jasně dominují sluchátka bezdrátová, především ta v provedení True Wireless. Důvod je jasný – umožňují absolutní volnost pohybu a při sportu se vám nebudou nikde zadrhávat. Mějte však na paměti, že bezdrátová sluchátka budete muset pravidelně nabíjet. Poohlédněte se tedy po takových, která mají dostatečnou výdrž baterie.
ANC – ano či ne?
Výhodou špuntových sluchátek je to, že poměrně dobře tlumí okolní hluk, avšak při určitých sportech je rozhodně na místě mít o svém okolí nějaké povědomí. Třeba běžci by měli být schopni vnímat blížící se automobil. Pokud si tedy vyberete sluchátka s funkcí ANC, ujistěte se, že ji lze alespoň částečně či úplně vypnout.
Odolnost sluchátek
Při výběru sluchátek na sport je více než u jakýchkoliv jiných potřeba věnovat pozornost jejich odolnosti. Lze předpokládat, že se při sportu budete potit a budete-li běhat venku, můžete i zmoknout. U většiny sluchátek bývá uvedena hodnota jejich odolnosti, a to prostřednictvím již zmíněného stupně krytí IP. Jak voděodolnost u sluchátek posuzovat? Podívejte se na následující tabulku:
Sluchátka na doma
Sluchátky na doma se rozumí sluchátka pro běžné domácí použití s počítačem. Jsou ideální pro poslech hudby a sledování multimédií. Důležité je u nich především pohodlí při nošení a kvalita zpracování. Pokud již nyní víte, že skrze sluchátka nebudete komunikovat, stačí se poohlédnout po modelech bez zabudovaného mikrofonu. Zpravidla bývají o něco levnější než herní headsety s mikrofonem.
Konstrukce a připojení
Velkou výhodou sluchátek určených pro domácí poslech je, že je s největší pravděpodobností nebudete nikam přenášet – z toho důvodu tak nebudete muset dělat žádné kompromisy týkající se jejich velikosti, způsobu připojení atp.
Budete-li sluchátka používat primárně na doma, jsou ideálním řešením modely přes hlavu, tedy sluchátka na uši nebo okolo uší. Ty ve srovnání s obdobně drahými peckami nebo špunty lépe hrají a hlavně bývají pohodlnější při delším poslechu.
Co se způsobu připojení týče, zde záleží především na vašich preferencích. Rozhodnete-li se pro drátovou klasiku, doporučujeme model s kabelem alespoň o 1 metr delším, než je vzdálenost mezi obrazovkou a pozorovacím místem. Vyhnete se tak nepříjemnému napnutí kabelu.
Sluchátka na cesty
Sluchátka na cesty najdou své využití každou chvíli, typicky při dlouhých cestách autobusem nebo tramvají. Na co se při jejich výběru zaměřit?
Skladnost
Sluchátka na cestování by měla být především skladná. Někdo řeší poslech při cestování skládacími sluchátky na ucho, někdo sáhne po špuntech. Vždy záleží na daném jedinci.
Odolnost
Velmi důležitá je dále odolnost. U sluchátek s hlavovým mostem dbejte na péči o spoje konstrukce mušlí s mostem. Citlivým místem je také spoj kabelu a audio konektoru – pokud vybíráte drátový model, rozhodně sáhněte po takovém, jehož 3,5mm jack bude mít koncovku ve tvaru písmene L. Ta zabrání brzkému zlomení drátů uvnitř kabelu, ke kterému často dochází vlivem neustálého pohybu. Z hlediska odolnosti představují ideální variantu sluchátka s odnímatelným kabelem.
Schopnost potlačit okolní ruch
Je zcela pochopitelné, že sluchátka na cesty by měla umět dobře potlačit okolní ruch – především tehdy, budete-li se často pohybovat v městském ruchu či provozu.
Sluchátka pro děti
Sluchátka pro děti se na první pohled liší veselými a hravými motivy, často s obrázky kreslených postav a filmových hrdinů. Avšak tím hlavním aspektem, který je odlišuje od „dospěláckých“ sluchátek, je omezení hlasitosti, která nepřesáhne 90 dB. Tím je dětský sluch chráněn před poškozením.
Konstrukce dětských sluchátek je uzpůsobena velikosti dětské hlavy. Co se konkrétního tvaru konstrukce týče, vhodná jsou lehká a pohodlná sluchátka na uši nebo okolo uší. Použití špuntů nebo pecek se u malých dětí nedoporučuje.
Drátová či bezdrátová?
Drátová sluchátka sice nabízí lepší kvalitu zvuku, pro použití dětmi jsou však méně praktická. Vhodnější je volit sluchátka bezdrátová, u nichž se nemůže stát, že by se dítě do drátu zapletlo nebo jej nechtěně vytrhlo z přístroje.
Herní sluchátka
Hráči si obecně potrpí na kvalitu – od herních sluchátek tak můžete očekávat výbornou reprodukci audia. Vyznačují se především výraznými basy, které hráčům umožňují lépe prožít herní svět. V prvé řadě se ale zaměřte na to, na jaké platformě chcete hrát – PC, Xbox nebo PlayStation?
Herní sluchátka jsou konstruována tak, aby i po delší době nošení poskytovala uživatelům dostatečný komfort. Z hlediska tvaru konstrukce volba nejčastěji padá na sluchátka okolo uší, která nabízejí maximální možnou kvalitu. Dobře obemknou ucho jako celek a lépe izolují okolní hluk. Nabídnou tak kvalitní poslech bez rušení, a to včetně multikanálového prostorového zvuku.
Konstrukce herních sluchátek bývá navíc často podsvícená, díky čemuž je můžete sladit s dalším vybavením svého herního setu.
Budete-li si pořizovat drátová sluchátka, dbejte na délku přívodního kabelu. Ta se pohybuje v rozmezí od několika desítek cm až po 6 metrů. Ke stolnímu PC nebo notebooku volte sluchátka s délkou kabelu 1,5-2 metry. Kratší by vás omezovala, u delších hrozí zamotávání. Nicméně, budete-li hrát na konzoli s větší televizí, delší sluchátka vám přijdou vhod.
Specifickou kategorii představují sluchátka pro dýdžeje. Ta nabízejí praktické vychytávky, které ocení právě dýdžejové – často se jedná o otočnou nebo sklopnou mušli a odpojitelný kabel. Obecně se jedná o dražší sluchátka s uzavřenou konstrukcí – DJ totiž potřebuje dobře slyšet, co přehrává.
Nyní, když už víte, podle čeho si sluchátka vybrat, se rovnou podívejte do naší nabídky, zajisté si vyberete.
Grafická kartase stará o výpočet grafických dat v počítači. V praxi má na starost kvalitu a plynulost zobrazení grafických procesů na monitoru. Jedná o PC komponentu významnou především pro hráče počítačových her, fanoušky VR a profesionály pracující s náročným softwarem (typicky designéři, architekti atp.).
Pro běžné uživatele, kteří vesměs surfují po internetu a používají nenáročné programy, už natolik důležitá není, a spokojí se tak s mnohem levnějšími modely, případně s integrovanou kartou v daném zařízení. Poohlížíte se zrovna po nějaké grafické kartě, ale nevíte, jak si vybrat? S tím vám pomůžeme v následujících řádcích!
Jak funguje grafická karta?
Princip fungování grafické karty spočívá ve vytváření statických snímků a jejich rychlém střídání za sebou. Je to podobné jako v případě animace, kdy se ze série snímků stane iluze pohybu. V tomto ohledu je potřeba zmínit parametr FPS (z angl. „frames per second), který udává, kolik takových snímků se vystřídá za jednu sekundu.
Zatímco při sledování videí je počet snímků konstantní, při hraní her je možné získat tolik FPS, kolik jsou schopny „vyplodit“ komponenty uživatele. Nehovoříme přitom pouze o grafické kartě, ale také o dalších komponentách – primárně o procesoru. Ten totiž do grafické karty posílá příkazy, podle kterých následně grafická karta vytváří snímky. Jakmile je snímek hotový, putuje přímo do monitoru. Zde je zásadní, aby grafická karta i procesor byly na podobné výkonnostní úrovni, v opačném případě mohou nastat následující dvě modelové situace:
GPU Bound
První situace nastává,když je grafická karta výkonem horší než procesor. Procesor dokáže vydávat příkazy mnohem rychleji, než je grafická karta stíhá zpracovat. Vzniká tak určitá prodleva, kdy procesor v podstatě „odpočívá“, a to má vliv na výkon celého PC.
CPU Bound
V této situaci grafická karta naopak zpracovává příkazy rychleji, než je procesor schopen vytvářet. V důsledku toho dochází k tomu, že grafická karta nemá místy co na práci, a tak neposílá obraz do monitoru. To se u uživatele projeví sekáním obrazovky.
Najít takovou kombinaci, kdy procesor vytváří přesně takový počet příkazů, které je schopna grafická karta zpracovat, v podstatě nelze, lze však docílit toho, aby byl tento výkonnostní rozdíl co nejmenší.
Základní rozdělení grafických karet
V základu lze grafické karty rozdělit na tzv. integrované a dedikované.
Integrovaná grafická karta
Integrovaná grafická karta je součástí procesoru, u stolních PC může být zabudována také v základní desce. Tato karta není vybavena vlastní pamětí a spolu s procesorem využívá pomalejší RAM. Vzhledem k tomu, že integrovaná grafická karta nemá tak vysoký výkon, nevytváří tolik tepla a nepotřebuje vlastní chlazení. Díky tomu se vyznačuje i nižší spotřebou energie.
Navzdory výše uvedeným skutečnostem dosahují současné integrované grafické karty poměrně solidních výkonů, a postačí jak na běžnou kancelářskou činnost, tak i na přehrávání vysoce kvalitního videa či hraní relativně nových her (tedy alespoň na základní nastavení).
Dedikovaná grafická karta je samostatné zařízení, které se připojuje do speciálního slotu a které disponuje vlastním chlazením. Její výhodou je především možnost poskytovat větší výkon, na druhou stranu má vyšší spotřebu energie a zabírá více místa. Nicméně, pro uživatele používající náročné grafické programy nebo hrající výkonnostně náročné počítačové hry je rozhodně ideální volbou.
Multimediální (též kancelářské) grafické karty se hodí do domácností, kde nejsou na počítač kladeny příliš vysoké nároky. Tyto karty vám postačí jak pro běžnou kancelářskou činnost, tak i pro občasné sledování filmů či hraní jednoduchých her. Jedná se o cenově velmi dostupné grafické karty.
Herní grafické karty
Herní grafické karty jsou nejžádanější a jsou určeny největšímu počtu uživatelů. Vybírat si přitom lze z herních grafických karet nižší, střední, vyšší a nejvyšší třídy. Jejich předností je samozřejmě vysoký výkon a výtečná grafika, kterou vášniví hráči vyžadují. Tyto karty se hodí pro hraní her v rozlišení Full HD i 4K.
Profesionální grafické karty jsou určeny projektantům a designerům, kteří pracují v náročných programech typu CAD nebo CAM. Tyto karty jsou velmi výkonné a mají největší kapacitu paměti. Nejsou však určeny pro hraní her.
Parametry výběru grafické karty
Při výběru grafické karty je potřeba věnovat pozornost především následujícím parametrům:
Před nákupem byste se měli pořádně zamyslet nad tím, kvůli čemu novou grafickou kartu vlastně potřebujete a jaký z výše uvedených typů je pro vás dostačující – herní, multimediální či profesionální? To, k čemu se karta hodí a jak je výkonná, je při jejím výběru určující.
Grafický čip
Základem každé grafické karty je grafický čip. Tento zásadní komponent má vliv na její výkon i pořizovací cenu. Dominantními výrobci čipů jsou dnes NVIDIA a AMD.
NVIDIA
Grafické čipy NVIDIA jsou na trhu zastoupeny o něco více a je pro ně uzpůsobeno větší množství aplikací a PC her. Jsou sice dražší, ale propracovanější.
Pro přehlednost jsou karty s grafickým čipem NVIDIA rozděleny do několika kategorií, z nichž si lze jednoduše vybrat podle účelu použití:
GeForce – karty určené pro milovníky her
Quadro – grafické karty umožňující 3D modelování; jsou vhodné pro rýsování a animace
TESLA – karty pro přesné a náročné výpočty
TEGRA – karty plnící funkci mobilního procesoru
AMD
Grafické karty s čipy AMD jsou oproti předchozím obecně více zaměřeny na efektivitu a snižování spotřeby energie a jsou o něco levnější. Nicméně, i jejich výkon je poměrně slušný.
Výkon
Výkon karty byste měli vybírat podle toho, k čemu ji využijete. Budete-li počítač využívat pouze na běžnou činnost – tzn. především na práci s internetem a balíkem Office – určitě nebudete potřebovat nevýkonnější kartu za desítky tisíc korun. To by bylo mrhání výkonem i penězi.
Naopak hráči shání karty výkonnější. To, jak moc výkonná by herní grafická karta měla být, závisí na tom, o jak velkého herního nadšence se jedná. Pokud hrajete hry jen občas, můžete sáhnout po levnějších grafických kartách, klidně i pod 3 tisíce korun. Nároční hráči by samozřejmě měli vyhledávat karty co nejvýkonnější (a přirozeně i dražší).
Výkon karty má totiž zásadní dopad na počet FPS, tedy snímků za sekundu. Budete-li například chtít hrát nové hry, ale koupíte si ekonomicky výhodnou grafickou kartu, budete se muset připravit na nízké rozlišení a detaily. U herních grafických karet rovněž záleží na tom, jaký typ her uživatel hraje. Například hráč strategií nepotřebuje tak vysoký výkon jako hráč stříleček.
Velikost a typ paměti
Důležitou roli při výběru grafické karty hraje také její paměť. Pro kancelářskou práci zpravidla postačí karta s pamětí o velikosti 2 GB, pro hraní her minimálně 4 GB, v lepším případě i 6 GB a více. Plánujete-li hrát hry v rozlišení 4K, pak je nutno disponovat kartou s pamětí alespoň 8 GB.
Kromě velikosti paměti je vhodné zohlednit i její typ. Ten je označován kombinací čísel a písmen. Čím je udávané číslo větší, tím je karta novější, rychlejší a výkonnější.
Technologie
Dalším parametrem, kterého byste si při výběru grafické karty měli všímat, je podpora různých technologií. Jedná se například o následující:
G-Sync
Technologie vyvinutá společností NVIDIA, která slouží k synchronizaci obrazu mezi grafickou kartou a monitorovým zobrazovacím zařízením. Pro obnovení obrazovky používá různé frekvence, a zamezuje tak případnému trhání obrazu.
Free-Sync
Technologie značky AMD, která je obdobou již zmíněné G-SYNC.
Ray tracing
Technologie značky NVIDIA, která simuluje fyzikální chování světla. Funguje na principu vypočítávání směru a lomu jednotlivých paprsků světla, díky čemuž lze vytvářet realistickou počítačovou grafiku. Doposud tuto technologii hojně využívala filmová studia (třeba ve snímcích Hledá se Nemo nebo Shrek).
DLSS 2.0
Další technologie z dílny NVIDIA, která byla vyvinuta za účelem zlepšení grafického výkonu při hraní her. Tato technologie využívá umělé inteligence a strojového učení pro zlepšení výkonu hry a zároveň minimalizaci ztráty kvality obrazu.
DirectX 12 Ultimate
Sada programových rozhraní (API), která slouží k vytváření grafických aplikací a her pro platformy Windows a Xbox. Za jejím vznikem nestojí nikdo jiný než gigant Microsoft. DirectX 12 Ultimate přináší řadu nových funkcí, které umožňují vývojářům her vytvářet realističtější grafiku s větší efektivitou a nižšími nároky na hardware.
VR Ready
VR ready je označení používané pro grafické karty, které jsou schopné spolehlivě a efektivně zpracovávat virtuální realitu (VR).
Provozní vlastnosti
K provozním vlastnostem řadíme především teplotu, hlučnost a spotřebu. Ať už je daná grafická karta sebevíc výkonná, pokud vám bude nepříjemně zahřívat počítač nebo vám zdvojnásobí měsíční účet za elektřinu, pravděpodobně si její koupi rychle rozmyslíte.
Pozornost věnujte zejména chlazení. Většinou platí, že čím je karta výkonnější, tím vyšší je její tepelný výkon a potřebuje být lépe chlazena. Chlazení přitom může probíhat několika způsoby:
Pasivní: Jedná se o chlazení bez ventilátoru vhodné pro méně výkonné multimediální grafické karty. Chlazení je zde řešeno kovovým mřížkováním.
Aktivní: Chlazení s ventilátorem, které je dostačující pro všechny typy herních grafických karet. Toto chlazení najdete i u těch nejvýkonnějších typů.
Vodní: Chlazení, které bývá součástí profesionálních grafických karet.
Kompatibilita
Zde se zaměříme na několik faktorů, které přímo ovlivňují, zda danou grafickou kartu vůbec můžete použít.
Rozměry grafické karty
Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný stanovený rozměr grafické karty, může se vám jednoduše stát, že najdete karty s radikálně odlišnými velikostmi. Problém může nastat tehdy, pokud se vám karta nevejde do samotné skříně. „Rizikové“ jsou také širší grafické karty, které mohou zabírat i více slotů, čímž značně omezí výslednou funkčnost počítače.
PCI-Express sloty
Grafická karta se zapojuje do tzv. PCI-e slotů. S aktuální verzí PCI-e rozhraní si nemusíte příliš lámat hlavu, neboť je zpětně kompatibilní, takže novou kartu můžete zapojit i do starší základní desky. Budete se však muset potýkat s nižší přenosovou rychlostí a zhoršeným výkonem karty.
Přídavné konektory napájení
Je-li příkon grafické karty vyšší než 75 W, budete si muset pořídit přídavné napájecí kabely. K dispozici jsou přitom konektory 1× 6 pinů (75 W) a 1× 8 pinů (150 W). Mějte tedy na paměti, že bystě měli mít k dispozici právě tolik kabelů a slotů pro ně, kolik potřebujete k bezproblémovému napájení.
Napájecí zdroj
Na výkon napájecího zdroje si dejte velký pozor. Nezáleží totiž pouze na příkonu vaší grafické karty, ale veškerých komponentů, které v PC máte. Při jeho výběru můžete použít doporučený zdroj uvedený v popisu grafické karty, poradit se s odborníkem, nebo si jeho výkon sami spočítat. Jednoduše sečtete, kolik každý komponent potřebuje energie, a přidat rozumnou rezervu (± 100 W).
Existuje hned několik možností, jak můžete ke grafické kartě, potažmo k počítači, připojit televizi, monitor, projektor a cokoliv dalšího, co budete chtít. Nejčastěji se na grafických kartách setkáte s porty HDMI, DisplayPort a DVI.
Jedná se o nejpoužívanější konektor, který je schopen přenášet obraz i zvuk, a to i ve vysokém rozlišení. V dnešní době lze klasickým HDMI kabelem propojit téměř jakékoliv zobrazovací zařízení.
DisplayPort
DisplayPort představuje moderní digitální rozhraní sloužící k přenosu obrazu, zvuku a dalších forem dat. Nahrazuje starší analogová rozhraní typu VGA a DVI.
DVI
Rozhraní DVI se na karty přidává prakticky pouze kvůli kompatibilitě se staršími monitory. V porovnání s výše uvedenými rozhraními HDMI a DP je v dnešní době zkrátka nedostatečné.
Cena grafické karty
Nejlevnější grafické karty seženete zhruba do 4 000 Kč. Tyto karty však vesměs patří do kategorie karet multimediálních, a jsou tak vhodné spíše pro kancelářskou práci.
Herní grafické karty pořídíte přibližně od 4 do 15 000 Kč, ty výkonnější vás ale mohou vyjít klidně i na tři až čtyři desítky tisíc korun.
Profesionální karty koupíte od 15 000 Kč, cena těch nejlepších však může přesáhnout i hranici 100 000 Kč.
… Jakmile vás práce na počítači nebo hraní her přestane bavit, zkuste si přečíst něco zajímavého na elektronické čtečce knih, nebo se běžte projet na elektrokoloběžce. Nezapomeňte si přitom svou aktivitu zaznamenat prostřednictvím chytrých hodinek!
Televize již dávno neslouží k pouhému pasivnímu sledování vysílání. Nástup chytrých televizí, tzv. Smart TV, přinesl do našich domácností zcela nový rozměr televizní zábavy. Na rozdíl od běžných televizorů, lze Smart TV jednoduše připojit k internetu a konzumovat bohatý obsah na něm umístěný.
Kromě sledování televizního vysílání tak prostřednictvím chytré televize lze například surfovat na internetu, sledovat videa na YouTube, vstupovat do archivů TV stanic, nebo dokonce i hrát hry. Využít Smart TV můžete mimo jiné i ke streamování fotek a videí z mobilu či tabletu. Ptáte se, jak je to možné? Základem Smart TV je totiž operační systém, do kterého si – stejně jako v případě chytrých mobilních telefonů – může uživatel stáhnout nejrůznější aplikace.
Některé z funkcí chytrých televizí jsme zmínili již v předešlých řádcích, avšak pojďme se u nich ještě na chvíli zastavit. Co všechno tedy Smart TV mohou nabídnout?
WiFi, tedy bezdrátové připojení k internetu a domácí síti.
Bluetooth umožňující bezdrátové připojení reproduktorů, sluchátek, soundbaru, klávesnice nebo myši. Třeba díky bezdrátové klávesnici můžete brouzdat na internetu či pracovat podobně jako na PC.
Funkce DLNA, díky níž televizor dokáže komunikovat s vaším telefonem, notebookem či hudebním přehrávačem.
Widi, technologie umožňující bezdrátové přehrávání videí a fotek z notebooku, zobrazení plochy notebooku na televizi.
HbbTVtechnologie (červené tlačítko), která uživatelům umožňuje interagovat s televizním vysíláním a online obsahem z jednoho zařízení.
Ovládání gesty a hlasem, díky čemuž není potřeba neustále sahat po ovladači.
Internetový prohlížeč, díky kterému budete moct surfovat po internetu stejně jako na PC.
Aplikace, které fungují obdobně jako ty v chytrých telefonech a jejichž nabídka neustále roste. O jaké aplikace se jedná? Jsou to například:
videotéky (Netflix, HBO GO, Voyo aj.),videa na internetu (Youtube, Twich, Stream atp.),poslech hudby (např. Spotify),chat a videohovory (Skype),sociální sítě (Facebook, Twitter a další),živé tapety aktivující se ve chvíli, kdy se na televizi nedíváte,ovládání chytré domácnosti,hry; pro ideální zážitek ze hry jsou k dostání i speciální herní televize, které jsou svým rozlišením, obnovovací frekvencí a dalšími uzpůsobené právě pro potřeby herních nadšenců),
další aplikace typu Google Maps. Počasí, iDnes a desítky dalších.
Velikost uhlopříčky je jedním z nejdůležitějších parametrů při výběru (nejen) chytré televize. Pro ideální prožitek je však potřeba uhlopříčku sladit s rozlišením a velikostí pokoje, v němž bude televize umístěna.
K určení doporučené pozorovací vzdálenosti v závislosti na uhlopříčce TV a jejím rozlišení můžete použít následující diagram:
Obecně platí, že vzdálenost mezi místem, z nějž televizor sledujete, a samotným televizorem by měla být 2,3 až 3násobkem jeho uhlopříčky. Okrajově zmíníme také doporučenou výšku umístění televize – v ideálním případě by měl být střed obrazovky ve výši očí, příp. kousek nad ní.
Proč je pozorovací vzdálenost tak důležitá? Je to kvůli rozlišovací schopnosti lidského oka a ostrosti vidění. Bude-li divák sedět příliš blízko televize, bude vnímat body, resp. pixely, ze kterých se obraz skládá. Bude-li naopak sedět příliš daleko, oko už nebude schopno vnímat jednotlivé detaily obrazu.
Rozlišení displeje
Rozlišení displeje udává počet obrazových bodů (pixelů), z nichž je obraz na televizoru tvořen. Čím je rozlišení větší, tím je obraz ostřejší a detailnější (důležité je však brát v potaz také kvalitu sledovaného filmu, seriálu či videa).
Rozlišení se zapisuje ve formátu počet sloupců (šířka) × počet řádků (výška) a k těm nejběžnějším rozlišením u současných televizí patří zejména následující:
Full HD
Rozlišení Full HD (1920 × 1080 pixelů) je poměrně běžným standardem u menších televizorů (a mj. i notebooků). V drtivé většině případů poskytne dostatečnou kvalitu obrazu.
4K Ultra HD
Rozlišení 4K Ultra HD (3840 × 2160 pixelů) je oproti rozlišení Full HD 4x detailnější. Z toho důvodu nabízí mnohem větší detail a ostrost obrazu a z hlediska zastoupení jasně dominuje. 4K televize jsou dostupné i za velmi příznivé ceny, a mohou si je tak dovolit i ti, kteří jsou limitováni rozpočtem.
8K Ultra HD
Rozlišení 8K Ultra HD (7680 × 4320 pixelů) je stále spíše hudba budoucnosti. Tento typ rozlišení nabízí nejvyšší detail a ostrost obrazu, ale ještě není příliš běžný a je určen především těm zákazníkům, kteří si za to nejlepší neváhají připlatit.
Frekvence panelu u televize se obvykle nazývá obnovovací frekvence a udává, kolikrát za sekundu se na televizním panelu obnoví obraz, resp. obrazové body (pixely). Vyšší frekvence panelu znamená, že obraz bude plynulejší a méně rozostřený při rychlých pohybech.
Obnovovací frekvence se udává v hertzích (Hz), přičemž 1 Hz znamená schopnost zobrazit maximálně 1 snímek za sekundu. V našich podmínkách se setkáte v podstatě pouze s třemi frekvencemi – 50 Hz, 100 Hz a spíše výjimečně 200 Hz.
Ač běžnému divákovi často postačí frekvence 50 Hz, pro plnohodnotný zážitek z akčních filmů či sportovních událostí se přece jen doporučuje sáhnout po alespoň 100 Hz.
Pro maximální komfort při sledování oblíbených filmů či sportovních událostí zvažte také pořízení chytré čističky nebo zvlhčovače vzduchu!
Operační systém
Chytré televize se od těch klasických liší především přítomností operačního systému. Ten je podobný tomu, jaký najdeme v chytrých mobilních telefonech nebo v počítačích.
Operační systém je neoddělitelnou součástí softwarové výbavy, která rozhoduje o tom, jak bude vypadat prostředí dané chytré televize. Umožňuje především připojení Smart TV k internetu a používání aplikací. Některé aplikace bývají v televizi již předinstalované, jiné si lze libovolně nainstalovat později. Velcí výrobci většinou přicházejí s vlastním řešením operačního systému, případně sází na nejrozšířenější Android TV.
Android TV
Jak již bylo zmíněno, Android TV představuje na poli chytrých televizí nejrozšířenější operační systém, za jehož vznikem nestojí nikdo jiný než gigant Google. Nejčastěji jej využívají Philips nebo Sony.
Android TV nabízí široké možnosti stahování aplikací (přizpůsobených pro TV rozhraní) z Google Play, disponuje jednoduchým a přehledným rozhraním a v neposlední řadě umožňuje prohlížení webového obsahu prostřednictvím prohlížeče Google Chrome.
Tizen
Operační systém Tizen najdete výhradně v televizích značky Samsung. Ač nepodporuje tolik aplikací jako Android TV, snaží se zájemce přilákat svou kvalitou.
Nabízí bezproblémový přístup k filmovým databázím typu Netflix, HBO GO či Amazon Prime a herním nadšencům poskytuje službu Steam Link určenou ke streamování her mezi herním počítačem a TV.
WebOS je operační systém využívaný televizemi LG. Jeho charakteristika je obdobná jako u OS Tizen – nabízí sice méně aplikací, žádná z důležitých však nechybí. Jeho hlavní předností je velmi intuitivní ovládání a také fakt, že je jeho nejnovější verze je instalována už i do levnějších LG televizí.
Typ tuneru
Tuner je součástí televize, která se stará o příjem a zpracování TV signálu. Abyste si na televizi mohli naladit své oblíbené pořady, je potřeba, aby podporovala stejné vysílání, které máte zavedené v místě, kde budete televizi sledovat.
Existují tři základní druhy televizního vysílání – pozemní (DVB-T), satelitní (DVB-S) a kabelové (DVB-C).
DVB-T, DVB-T2 (H.265/HEVC)
Tento druh vysílání slouží pro příjem klasického digitálního vysílání šířeného přes pozemní vysílač. V ideálním případě si pořiďte televizi vybavenou novější verzí tuneru (DVB-T2 H.265/HEVC), který slibuje vyšší kvalitu obrazu.
DVB-S (S2)
Satelitní vysílání slouží k příjmu digitálního vysílání ze satelitu, kdy nepotřebujete žádný satelitní přijímač. Přístupovou kartu poskytovatele satelitního vysílání jednoduše vložíte do příslušného slotu v televizi. DVB-S2 je novější verze DVB-S, která nabízí vyšší přenosovou kapacitu, stabilnější signál i nové služby.
DVB-C
DVB-C umožňuje naladit kabelové digitální vysílání. Kromě tuneru budete potřebovat ještě kartu pro sledování placených stanic, kterou dodává poskytovatel kabelového televizního vysílání.
Vstupy a výstupy
Chcete-li využívat potenciál současných chytrých televizí na maximum, věnujte pozornost počtu konektorů a portů, které zásadním způsobem ovlivňují funkčnost externích zařízení.
Čím by chytrá televize rozhodně měla disponovat, je síťový konektor (LAN), v lepším případě i integrovaný Wi-fi modul. Velmi důležité jsou také konektory HDMI a USB sloužící k připojení vnějšího zdroje (PC, Blue-ray, herní konzole atp.).
Další možné vstupy a výstupy jsou uvedeny v následující tabulce:
A když vás sledování videí či hraní her přestane bavit, vyrazte se projet na elektrokoloběžce. A nezapomeňte si monitorovat svou aktivitu prostřednictvím chytrých hodinek!
Herní ovladače jsou periferie, které lze využít při hraní her na počítači, herní konzoli, a dokonce i na mobilním telefonu. Tato zařízení hráčům umožňují zjednodušit ovládání či jinak zpříjemnit jejich herních zážitek. Díky tomu obliba herních ovladačů v posledních letech narůstá, na což trh reaguje stále větším množstvím různých výrobků.
Vybrat ten správný ovladač však nemusí být úplně jednoduché a je potřeba věnovat pozornost několika parametrům. Jinak je totiž docela dobře možné, že nebude kompatibilní se zařízením, ke kterému má být připojen. V následujících řádcích se proto zaměříme právě na kritéria výběru herního ovladače a poradíme vám, jak na to.
Parametry výběru herního ovladače
K těm nejdůležitějším kritériím, která je potřeba při výběru herního ovladače zvážit, patří především následující:
Rozlišujeme různé druhy ovladačů, které mají specifické využití, a to především v závislosti na konkrétním herním žánru. O jaké druhy se jedná?
Gamepad
Gamepad (někdy také Joypad) je asi nejběžnějším druhem herních ovladačů a využívá se zejména k hraní sportovních, bojových či plošinových her. Jedná se především o takové hry, u kterých není potřeba citlivého ovládání kurzoru myši a využívat větší počet odlišných tlačítek či klávesových zkratek. Pro gamepady tak nejsou příliš vhodné strategické a akční hry.
V našem průvodci se budeme zabývat primárně gamepady.
Joystick
Joystick (též pákový ovladač) se využívá především u leteckých simulátorů, u nichž věrně nahrazuje knipl skutečného letounu.
Volant
Herní volant, který může být doplněn i o pedály, slouží k simulací ovládání reálného vozidla. Nejvíce se proto využívá u závodních her.
Taneční podložka
Taneční podložky jsou určeny pro speciální hudební/taneční hry typu Stepmania aj. Tyto hry jsou často součástí balení a ovládají se dopadem nohou na ovládací snímače.
Platforma, ke které bude ovladač připojen
Před koupí herního ovladače si ujasněte, k jakému zařízení jej budete chtít připojit. Podle toho si budete vybírat z ovladačů vhodných pro PC, herní konzoli či mobilní telefon.
Některé gamepady mohou být kompatibilní s více platformami, avšak v tom případě musí být vybaveny Dual systémem. Tento fakt si raději ověřte předem u výrobce.
Herní ovladače pro PC
Pro PC hráče je nabídka herních ovladačů nejširší, neboť nejsou omezeni specifikami vyžadovanými u herních konzolí. Při hraní určitých herních žánrů poskytnou uživatelům větší pohodlí než klávesnice a myš.
V případě herních konzolí je ovladač naprostou nutností. V opačném případě byste nemohli konzoli používat. Poněkud limitujícím faktorem při výběru herního ovladače pro konzoli je výrobce dané konzole, kdy je vesměs potřeba volit ovladač stejné značky.
Ač to není příliš obvyklé, herní ovladač lze připojit i k mobilnímu telefonu, a to bezdrátově pomocí technologie Bluetooth. K tomuto typu ovladače si lze navíc pořídit i praktický držák k připevnění mobilního telefonu, který dokáže zvýšit herní komfort pro hráče. Někdy bývá držák součástí balení, někdy je potřeba dokoupit si jej zvlášť.
Vybíráte-li herní ovladač k počítači nebo mobilnímu telefonu, budete se muset zabývat také operačním systémem, který váš PC či mobilní telefon podporuje. Nejvíce jsou na trhu zastoupeny ovladače podporující operační systém Windows.
Jestliže uvažujete o koupi gamepadu k mobilnímu telefonu, bude vás zajímat operační systém Android nebo iOS. Není jich sice mnoho, ale na nějaké určitě narazíte. V případě, že pořizujete ovladač k herní konzoli, tato starost vám odpadá.
Připojení
K dostání jsou jednak ovladače, které lze připojit standardně pomocí USB kabelu, jednak i ovladače bezdrátové, jež fungují na principu technologie Bluetooth. Většina moderních herních ovladačů má také 3,5mm jack konektor, který hráčům umožňuje připojit sluchátka s mikrofonem.
Drátové modely nejsou v současné době tak oblíbené, a proto jsou na trhu zastoupeny již v menším množství. V tomto případě totiž snižuje herní komfort délka přívodního kabelu. Na druhou stranu se však nemusíte obávat, že se vám během hraní vybijí baterie a ovladač přestane fungovat.
Bezdrátové připojení
Bezdrátové herní ovladače fungují na principu Bluetooth a jejich signál obvykle dosahuje až 10 metrů. Nejste tak nikterak limitování vzdáleností ani kabelem samotným a můžete se těšit velkému hernímu komfortu. Problém by mohl nastat v případě, že doma používáte více věcí na bázi bezdrátového přenosu signálu. V tomto případě by se mohly jednotlivé výrobky rušit. Celkově vzato je však přenos signálu plynulý a oproti drátové verzi není dojem ze hry nijak zhoršený.
Koupit můžete ovladače nabíjené klasickými bateriemi i dobíjecí typy. Klasické baterie mají výdrž kolem 50 hodin, vestavné trošku méně. Počítejte s tím, že energii mimo jiné „žerou“ také vibrace.
Tato kritéria se odvíjí od konkrétní kategorie herních ovladačů (jiné požadavky budou pro volant a jiné pro gamepad), obecně se však jedná o to, jak vám dané zařízení padne do ruky. Pohodlný úchop je zásadní, neboť má značný vliv na kvalitu herního zážitku a pocit ze hry. Některé modely, za účelem pohodlnějšího úchopu, disponují pogumovanými rukojeťmi.
Na kvalitě ovládání se pak podílí i počet a umístění jednotlivých tlačítek. Na trhu narazíte na ovladače s různým počtem tlačítek, nejméně jich je 6, nejvíce v průměru 14. Tlačítka mohou mít buď pevnou funkci, nebo jsou programovatelná.
U tlačítek se zaměřte také na jejich rozmístění, každému hráči totiž může vyhovovat jiné uspořádání. Ideální je si ovladač před koupí vyzkoušet.
Přídavné funkce
Přídavné funkce jsou příjemným zpestřením a díky některým z nich může být hra intenzivnější i příjemnější. Jedná se například o následující:
Vibrace. Vibrace patří mezi jednu z nejoblíbenějších funkcí, neboť během hry přináší zpětnou odezvu ovladače a tím i celkové oživení při hře. Je však nutno zmínit, že u bezdrátových ovladačů má počet a intenzita vibrací vliv na životnost baterie.
Podsvícení. Tato funkce se hodí především tehdy, hráváte-li vesměs večer a v noci.
Prostor pro závaží. Součástí kvalitních gamepadů může být i prostor pro závaží, což ocení zejména nároční uživatelé. Díky závaží dochází během hry k přesunu těžiště.
Dotykový panel. S jeho pomocí lze gamepad ovládat dotykem i tahem.
Senzory pohybu a touchpad. Ty lze využít jen v případě některých her.
Cena herního ovladače
Cena herních ovladačů, specificky gamepadů, zpravidla není extrémně vysoká a u těch nejdražších modelů se (až na výjimky) pohybuje do 2-3 000 Kč. I zde samozřejmě platí, že čím je cena vyšší, tím kvalitnější herní ovladač dostanete.
Nicméně, i v cenové kategorii do 500 Kč můžete najít vyhovující herní ovladač. Nepočítejte však s extra funkcemi navíc. Střední cenovou kategorii pak tvoří modely, které se cenově pohybují zhruba od 500 Kč do 1 000 Kč. Ty kromě většího množství funkcí disponují také kvalitní ergonomií a uspokojí potřeby i náročnějších hráčů.
Videoherní průmysl se již dlouhodobě řadí k těm nejvíce prosperujícím a jeho význam neustále sílí. Může za to především rostoucí vliv digitálních technologií a nárůst mobilních zařízení, díky nimž se videohry stávají mnohem přístupnější a populárnější.
Neméně důležitým faktorem přispívajícím k prosperitě videoherního průmyslu jsou inovace v technologiích a hratelnosti. Společnosti vynakládají velké množství peněz na výzkum a vývoj, aby hráčům přinesly nové a ještě lepší zážitky. A to se jim očividně daří, neboť hráče videoher najdeme napříč celým věkovým spektrem. Ti si mohou vybírat z desítek až stovek titulů v každém žánru – od logických hříček přes závodní simulátory až po sci-fi střílečky.
Ve chvílích, kdy vás hraní přestane bavit, si můžete něco zajímavého přečíst na elektronické čtečce knih.
Jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak se k moderní videohrám dostat, je pořízení herní konzole. V následujících řádcích si proto povíme, čemu při jejím výběru věnovat pozornost.
Co to je herní konzole a k čemu slouží
Herní konzole je v podstatě jednoúčelové elektronické zařízení, které umožňuje uživatelům hrát videohry. Obvykle se konzole připojuje k televizoru či monitoru, skrze něž se hráči mohou ponořit do nepřeberného množství virtuálních světů skýtajících skvělé příběhy, adrenalin, nebo třeba i tvůrčí využití. Co se ovládání konzole týče, obvykle se ovládají pomocí herního ovladače.
Pořídíte-li si herní konzoli, která je vybavena optickou mechanikou, můžete ji využívat také jako Blu-ray přehrávač filmů.
Výhody a nevýhody herní konzole
Herní konzole poskytují celou řadu výhod i pár nevýhod. Které to jsou?
Parametry výběru herní konzole
Při výběru herní konzole je potřeba věnovat pozornost několika faktorům; těmi jsou zejména:
Herní konzole jsou k dostání ve dvou podobách – těmi jsou stolní a přenosné herní konzole.
Stolní herní konzole
Stolní konzole mají podobu DVD přehrávače a lze je jednoduše připojit prakticky ke každému televizoru. Typická stolní konzole zahrnuje procesor, grafickou kartu, paměť RAM, úložiště, napájecí zdroj a rozhraní pro ovládání her, jako jsou ovladače nebo klávesnice a myš. Většina konzolí obsahuje také optický diskový mechanismus, který umožňuje hrát hry z optických disků, jako jsou DVD nebo Blu-ray disky.
Stolní konzole je oproti hernímu PC menších rozměrů a lze ji jednoduše přenášet, přesto však obvykle zůstává na jednom místě.
Přenosné herní konzole
Přenosné herní konzole (někdy také „kapesní“) jsou oproti těm stolním mnohem menší a přirovnat je můžeme spíše k mobilnímu telefonu. K jejich ovládání obvykle slouží tlačítka, kterými je konzole vybavena.
Přenosné herní konzole umožňují příslušné hry stáhnout, a tudíž jsou ideálním společníkem na cesty. To ocení třeba děti, které budete chtít během dlouhých cest zabavit. Typickým příkladem přenosné konzole je Nintendo Switch a ve velkém množství jsou zastoupeny také v retro podobě.
V současné době lze herní konzoli pořídit především od tří velkých společností, na které se zaměříme: Sony, Microsoft a Nintendo. V minulosti se ke známým výrobcům řadili například také Sega, Atari či SNK.
Každý výrobce má své vlastní herní konzole s unikátním designem, hardwarovým vybavením a nabídkou her navržených speciálně pro danou platformu.
PlayStation
PlayStation je herní konzole společnosti Sony a na trh byla uvedena již v roce 1994, a to v Japonsku. Jednalo se o první konzoli, která pro ukládání her používala optické disky, což umožnilo hráčům hrát hry s větším množstvím dat a lépe zpracovanými grafickými prvky. Kromě toho měla konzole vysoký výkon a byla schopna zobrazovat hry v 3D grafice.
Postupem času se z PlayStationu stala jedna z nejpopulárnějších herních konzolí v historii. Její úspěch vedl k vydání následujících modelů PlayStation 2, PlayStation 3, PlayStation 4 a nejnovějšího modelu PlayStation 5, který byl uveden na trh v roce 2020.
Kromě klasických herních konzolí nabízí Sony také malé kapesní konzole PlayStation Portable, známé též pod zkratkou PSP a Vita.
Xbox je produktem společnosti Microsoft a představuje asi největšího konkurenta PlayStationu. Na trhu se setkáme hned s několika modely:
Xbox: první model uvedený na trh v roce 2001
Xbox 360 (2005),
Xbox One (2013),
Xbox One S (2016),
Xbox One X (2017),
Xbox Series X a S (2020).
PlayStation a Xbox mají podobné hardwarové specifikace, ale mají různé exkluzivní hry a herní funkce, které mohou hráče přilákat. Volba konkrétní konzole tak závisí především na osobních preferencích. Pokud máte rádi hry jako Uncharted, God of War nebo The Last of Us, asi budete preferovat PlayStation. Pokud máte rádi hry jako Halo, Forza nebo Gears of War, možná budete mít raději Xbox
Nintendo Switch
Nintendo Switch je herní konzole vyvinutá a vyráběná stejnojmennou japonskou společností – Nintendo. Jedná se o hybridní herní konzoli, která hráčům umožňuje hrát své oblíbené hry buď na velké obrazovce v televizi nebo na malém dotykovém displeji konzole samotné. Do povědomí hráčů se dostávala postupně, vydáváním dalších a dalších modelů:
Nintendo Entertainment System (NES): první herní konzole Nintenda, jež byla vydána v roce 1985
Super Nintendo Entertainment System (SNES) z roku 1990
Nintendo 64 z roku (1996)
Nintendo GameCube (2001)
Wii (2006), Wii U (2012)
Nintendo Switch (2017)
Nintendo se více zaměřuje na hry, které můžete hrát s přáteli, a proto není v tomto případě kladen tak velký důraz na grafiku či simulátory. K populárním herním titulům společnosti Nintendo patří například Super Mario, The Legend of Zelda či Splatoon.
Kapacita úložiště
Kvalita dnešních herních titulů je na velmi vysoké úrovni, a je tak potřeba věnovat dostatečnou pozornost velikosti vnitřního úložiště. Herní konzole disponují vnitřním úložištěm v podobě pevného disku s kapacitou v řádech GB až TB. Ideálně by se kapacita úložiště měla pohybovat v rozmezí 500 GB – 1 TB. Pro příznivce těch nejmodernějších her se doporučuje i 2 TB.
Dnešní moderní konzole podporují obrazový výstup ve vysokém rozlišení. Nejčastěji se jedná o rozlišeníFull HD (1920 x 1080 px), nejnovější modely však nabízí i rozlišení 4K (3840 x 2160 px).
Aby vám hra fungovala tak, jak má, je potřeba věnovat pozornost také rozlišení televize. Je totiž poněkud zbytečné kupovat hru v rozlišení 4K, pokud jej váš televizor nepodporuje.
Vedle rozlišení by vás měla zajímat také plynulost, která je vyjádřena počtem snímků za sekundu (frames per second, zkr. FPS). Standardem většiny konzolí je hodnota 30 FPS, u těch lepších až 60 FPS. Konzoli s vyšším FPS volte především tehdy, patříte-li mezi příznivce závodních nebo akčních her.
Zpětná kompatibilita
Zpětná kompatibilita znamená, že si i na novějších herních konzolích můžete zahrát starší hry. Tato funkcionalita se však konzole od konzole liší.
Zatímco nejnovější konzole společnosti Microsoft – Xbox Series X a S – jsou plně zpětně kompatibilní a podporují i hry, které byly vydané na Xbox, Xbox 360 a Xbox One, PlayStation 5 podporuje pouze tituly vydané na PS4, a jeho zpětná kompatibilita je proto jen částečná.
Síťové funkce
Herní konzole se vyznačují rozsáhlou podporou síťových funkcí. K těm se řadí především možnost hrát pomocí multiplayeru a přístup k vlastním speciálním obchodům s elektronickým obsahem, kde si hráči mohou pořídit různé přídavky ke hrám, menší hry, které nevycházejí na optických médiích, nebo třeba samostatné stažitelné verze tzv. velkých her.
Aby vydavatelé herních konzolí udrželi vysokou kvalitu síťových funkcí, je hraní po síti zpoplatněno, resp. je vyžadováno členství. Členství se platí měsíčně, kvartálně nebo ročně. Každý měsíc získávají předplatitelé určité hry zdarma, a mohou je hrát po celou dobu platnosti členství.
Playstation využívá službu Playstation Plus, Xbox využívá službu Xbox LIVE, Nintendo pak Nintendo Switch Online.
Čas od času není na škodu od hraní vstát a jít se provětrat. Co takhle třeba jízda na elektrokoloběžce? Svou aktivitu si nezapomeňte monitorovat prostřednictvím chytrých hodinek!
Nabídka příslušenství
Základní balení konzole zpravidla obsahuje samotnou konzoli, jeden herní ovladač a také kabely, které slouží k jejímu napájení a propojení s televizí. Existuje však celá řada příslušenství, která lze ke konzoli dokoupit. Jsou to především:
pro přenosné konzole také obaly a kryty, paměťové karty aj.
K PlayStationu si můžete přikoupit také pohybový ovladač nebo EYE kameru, která vám umožní natáčet i ovládat zařízení hlasem. Kromě toho přišel PlayStation, jako jediný, s virtuální helmou, která hráčům umožňuje strávit nějaký ten čas ve virtuální realitě. U Xboxu se setkáte se speciální kamerou Kinect, která rozpoznává váš pohyb v prostoru a různými způsoby ho přenáší do hry.
V případě, že váháte, kterou konzoli si pořídit, může právě příslušenství hrát rozhodující roli. Doporučujeme proto prohlédnout si nabídku oficiálního i neoficiálního příslušenství a rovněž se i informovat o tom, co se teprve chystá. Třeba vám to rozhodování usnadní.
Cena herní konzole
Nejlevněji koupíte tzv. retro konzole; jedná se o kapesní zařízení, která jsou určena spíš malým dětem nebo retro nadšencům. Běžné kapesní konzole pořídíte zhruba za 1 000- 5 000 Kč, první kvalitní konzole pak přibližně za 5 000-10 000 Kč. Nejnáročnějším hráčům jsou zpravidla určeny takové konzole, jejichž cena převyšuje částku 10 000 Kč.
Hraní počítačových her se v poslední době těší stále větší oblibě. Avšak aby byl požitek z hraní opravdu jedinečný, je potřeba mít k tomu to správné vybavení, kvalitní herní myšnevyjímaje. V následujících řádcích se proto zaměříme na to, na co se při výběru dokonalé myši pro hráče zaměřit.
Parametry výběru herní myši
Herní myši se od těch klasických v mnoha ohledech liší. Mívají výraznější až agresivní design, vylepšenou ergonomii, pogumovaný povrch a některé z nich dokonce i barevně svítí. Kromě toho disponují programovatelnými tlačítky a někdy i vyměnitelným závažím, díky němuž je možno upravit hmotnost myši. Odlišují se však i samotné herní modely, u nichž mimo jiné záleží na tom, jaké hry bude uživatel myši hrát – akční, strategické či MMO? Jak se v těchto rozdílech vyznat a na co si dát při výběru herní myši pozor, se dozvíte níže.
Herní myš představuje důležitý ovládací prvek, a proto je při jejím výběru potřeba věnovat pozornost typu hry, který bude uživatel za její asistence hrát. Jiné parametry a funkce ocení hráči akčních her, jiné zase hráči strategických a MMO her.
Herní myši pro akční hry
Hráči akčních her, tzn. stříleček, automobilových závodů a podobných herních titulů, mívají v oblibě menší a kompaktnější myši. Při hraní tohoto typu her se jen zřídkakdy využívají programovatelná tlačítka – mohla by se totiž hráči v zápalu hry plést. Z toho důvodu jsou vhodnější modely, která mají těchto tlačítek méně.
Herní myši pro strategické hry
Hráči strategických her naopak preferují myši s větším počtem programovatelných tlačítek, která je v určitý moment možno stisknout najednou. Začínajícím hráčům zprvu postačí jen pár tlačítek, ti ostřílení dají přednost propracovaným modelům ukrývajícím tlačítek rovnou deset a více.
Herní myši pro MMO hry
I v případě MMO her, kde se realizuje hodně herních kombinací a kde se vyžaduje provádění různých úkonů, je na místě vícero programovatelných tlačítek.
Hráči MMO her vyžadují myši trošku specifické – měly by mít zabudovány především taková tlačítka, která na klávesnici nenajdeme. Tento speciální typ myši často mívá už v samotném názvu či základním popisu elektroniky označení „pro MMO hry“.
Z hlediska způsobu připojení rozlišujeme herní myši drátové a bezdrátové. Ač doba pokročila a výkon obou typů je poměrně srovnatelný, přece jen u každého z nich existují určité výhody a nevýhody
Drátové herní myši
Drátové herní myši se připojují k počítači klasicky prostřednictvím USB. Jejich hlavní výhodou je to, že nabízí nekompromisní odezvu, jsou cenově přijatelnější a nemusí se dobíjet. Jejich nevýhodou je pak kabel, který může být příliš krátký, může se zadrhávat o jiná příslušenství, případně nějak jinak obtěžovat hráče během hry.
Bezdrátové herní myši
Bezdrátové herní myši se k počítači připojují pomocí technologie Bluetooth, a to buď přímým spárováním s notebookem nebo skrze USB přijímač, který se zapojí do USB portu. Díky dosahu až 10 metrů poskytují uživateli naprostou volnost v pohybu a tím i větší pohodlí při hraní. Nevýhodou bezdrátových herních myší je především nutnost pravidelné výměny či dobíjení materií. Oproti drátovým herním myším mívají zpravidla nižší odezvu.
Vedle výše uvedených typů existuje také alternativní řešení v podobě herní myši s odpojitelným kabelem. Ta funguje drátově i bezdrátově.
Dalším důležitým kritériem je použitá technologie snímače. Řeč je zde o herních myších optických a laserových.
Optické herní myši
Optické herní myši sice bývají levnější než myši laserové, ale poněkud hůře fungují na lesklých a hladkých površích či na stolech s různou texturou. K jejich bezproblémovému fungování je proto vhodné, ne-li žádoucí, pořídit si spolu s myší i podložku. Optická myš bude postačující pro ty hráče, pro něž je při hraní stěžejní klikání, a pohyb myší pro ně naopak příliš důležitý není.
Laserové herní myši
Laserové herní myši mívají lepší snímací schopnosti a vyšší DPI, a proto mohou být pro hraní her, především těch akčních, o něco vhodnější. Hravě si poradí s rychlými pohyby a spolehlivě fungují i na lesklých a hladkých površích. Vybrané modely navíc umožňují i přepínání hodnot DPI.
Každá myš, ať už herní či nikoliv, by měla být ergonomická. U herních myší, které uživatelé svírají i po dobu několika hodin v kuse, je tento požadavek ještě umocněn. O ergonomii rozhoduje celá řada faktorů, především pak její velikost, tvar, materiály a částečně i hmotnost.
Velikost herní myši
Velikost herní myši se samozřejmě odvíjí od velikosti ruky. Jako užitečný pomocník poslouží následující tabulka, kdy se velikost ruky počítá od konečku prostředníku po první záhyb na zápěstí:
Mnoho hráčů volí herní myš větší, aby na ni mohla spočinout celá dlaň.
Tvar a materiály herní myši
Kromě univerzálních myší se lze na trhu setkat také se speciálními modely určenými výhradně pro praváky či pro leváky. Co se materiálů týče, mívají herní myši pogumovaný povrch, který zajistí pevný úchop i při rychlých pohybech.
Hmotnost herní myši
S ergonomií a komfortem ovládání zčásti souvisí také hmotnost herní myši a možnost její úpravy – ne každému totiž musí vyhovovat lehčí myš. Některé profesionální hráčské modely nabízejí vyjímatelná závaží, pomocí nichž si hráči mohou hmotnost myši přizpůsobit. Tímto způsobem lze upravit stabilitu senzoru při snímání a zajistit tak lepší stabilitu a plynulejší přechod.
Ačkoli by se mohlo zdát, že „gameři“ zrovna dvakrát neholdují detailům, při sestavování hardwaru k počítači to neplatí. Mnoho hráčů si dává záležet, aby měli hardware od jednoho výrobce, v jedné barvě či specifické kombinaci. Součástí tohoto HW vybavení je samozřejmě i herní myš.
Herní myši často působí poměrně extravagantně až agresivně a moderně zároveň. K sehnání jsou v různých barevných provedeních či vzorech, a z nabídky si tak vybere každý herní fajnšmekr.
Podsvícení herní myši
S designem herní myši úzce souvisí její podsvícení. Právě to dokáže vytvořit tu správnou atmosféru pro herní zápolení. Podsvícení může být jednobarevné, vícebarevné či RGB.
Jednobarevné podsvícení
Myš je podsvícena pouze jednou barvou, přičemž je možné, že podsvícení nelze vypnout. Je určeno především těm, kteří příliš nedají na atmosféru či vzhled, ale dbají hlavně na správnou funkčnost zařízení, případně jsou limitováni rozpočtem.
Vícebarevné podsvícení
Myš nabízí zpravidla 5 až 8 barev podsvícení, které je možno vypnout. Za tuto funkcionalitu si budou muset hráči sice trošku připlatit, avšak chtějí-li si herní maraton užít nejen na monitoru, nebudou investice litovat.
RGB podsvícení
V případě RGB podsvícení si uživatel může vybrat z palety skýtající až 16,8 milionu barev. Vybrat si může také různé efekty, jako jsou například přepínání a prolínání barev či blikání.
Přídavná tlačítka
Herní myši zpravidla nabízejí kromě pravého a levého tlačítka a kolečka také tlačítka navíc. Většinou jsou to alespoň dvě dodatečná tlačítka na straně palce, případně pak další na horní straně nebo pod kolečkem. Setkat se však můžete i s pokročilejšími modely, které disponují výměnným bočním panelem, na němž se nachází až 12 programovatelných tlačítek.
Za zmínku stojí, že tato tlačítka najdou své využití nejen při hraní, ale také při běžné práci. Zpravidla je lze totiž naprogramovat tak, aby měla jinou funkci ve hře a jinou zase ve Windows či vybraném programu. Jednoduše tak můžete například přepínat mezi panely v prohlížeči nebo aktivovat makro v Excelu.
DPI
Často sledovaným parametrem u herních myší je hodnota, resp. rozsah hodnot, DPI (z angl. dots per inch). DPI je standardem používaným k měření citlivosti myši a jeho hodnota nám říká, kolik bodů na palec dokáže senzor myši zaznamenat.
V případě vysokého DPI stačí jen mírně popojet myší po stole a ihned dostanete kurzor na druhou stranu obrazovky. To ocení zejména hráči RPG či strategických her, kde je potřeba rychle se přesouvat z jednoho konce mapy na druhý.
Nízké DPI pak značí nikoli rychlost, ale přesnost. Posunete-li myš například o 5 cm, kurzor se posune jen mírně a vy jej budete mít neustále pod dokonalou kontrolou.
Správné herní myši umí prostřednictvím vyhrazeného tlačítka měnit DPI za chodu. S citlivou myší běháte po mapě, při odstřelování nepřítele na dálku zvolíte nižší DPI, poté přepnete zpět a opět vyrazíte do akce.
Kvalitní herní myš by měla mít hodnotu DPI na úrovni alespoň 3 200-4 000. Je však dobré myslet také na budoucnost – opakovaným hraným se zlepšujete a vaše nároky na herní myš porostou. Občas se proto vyplatí už na začátku vybrat herní myš s hodnotou DPI okolo 10 000 a začít s používáním například na třetinové hodnotě.
Doba odezvy
Doba odezvy udává, za jak dlouho se dostane informace z myši do USB portu a následně do počítače. Její hodnota se udává v milisekundách. Standardní doba odezvy USB portu činí zhruba 8 ms, některé modely však umožňují tuto hodnotu snížit až na 0,2 ms.
S dobou odezvy souvisí také pojem polling rate, tedy frekvence komunikace myši s PC. Udává se v hertzech a obecně platí, že čím je frekvence vyšší, tím nižší je doba odezvy. Například při frekvenci 125 Hz se informace do PC dostanou za standardních 8 ms, při frekvenci 1 000 Hz pak za pouhou 1 ms.
Na co dalšího brát při výběru herní myši ohled?
Nároční uživatelé by se měli ujistit, že je k myši dostupný propracovaný a uživatelsky přívětivý ovladač, s jehož pomocí lze nastavovat jednotlivé parametry zařízení, programovat tlačítka atp.
Některé modely mohou být dokonce vybaveny přepínatelnými profily s nastavením nebo vlastní vnitřní pamětí, do níž se naprogramování uloží. Ať už se tedy připojíte k jakémukoliv počítači, herní myši s vnitřní pamětí vám umožní používat všechny příkazy, na které jste zvyklí.
Ač se to na první pohled nemusí zdát, parametrů, kterým je při výběru herní myši potřeba věnovat pozornost, je opravdu mnoho. Současná nabídka hernách myší je však natolik široká, že si z ní bez problému vybere každý – nenároční hráči i profesionálové.
A až vás hraní přestane bavit, zkuste si na elektronické čtečce přečíst nějakou super knížku, nebo se jeďte projet na elektrokoloběžce! A chcete-li mít přehled o své aktivitě, pořiďte si chytré hodinky!
Herní klávesnice nabízí oproti těm běžným celou řadu přidaných funkcí, jež značně umocňují zážitek uživatele ze hry. Zpravidla bývají robustnější, rychlejší a samozřejmě také přizpůsobené pro herní účely.
Bohužel však neexistuje jeden ideální model pro všechny, a proto je při výběru herní klávesnice potřeba věnovat pozornost několika parametrům, které se u tohoto typu zařízení sledují. A právě na ty se zaměříme v následujících řádcích. Poradíme vám, jak vybrat takovou klávesnici, která bude odpovídat požadavkům a představám každého herního nadšence.
Na trhu se lze setkat s klávesnicemi nejrůznějšího provedení – od těch, které na první pohled nikterak nevybočují z normálu, až po ty opravdu extravagantní. Extravagance přitom může spočívat v jejich podsvícení, tvaru, velikosti, množství tlačítek atp.
Při výběru designu herní klávesnice hrají roli zejména osobní preference uživatele jako takové a také to, zdali už tento uživatel vlastní nějaké jiné herní příslušenství, s nímž by chtěl novou klávesnici barevně sladit.
Nicméně, herní příslušenství není určeno výhradně pro hráče počítačových her. Najdou se i takoví, kteří si herní klávesnici pořizují na práci (což ostatně vůbec není na škodu, neboť přídavná tlačítka lze použít třeba na makra v Excelu). Především zde je pak třeba brát design v potaz – určitě byste nechtěli při jednání rozptylovat své klienty extravagantní klávesnicí s barevným podsvícením.
Způsob připojení
S designem do jisté míry souvisí způsob připojení herní klávesnice. V tomto ohledu rozlišujeme klávesnice drátové a bezdrátové.
Drátové herní klávesnice
Drátové herní klávesnice připojíte k PC klasickým USB kabelem. Mezi jejich výhody patří nižší pořizovací cena a nízká odezva, která je pro optimální výkon hráče důležitá. Jako nevýhodu lze spatřovat možné překážení kabelu během hraní.
Bezdrátové herní klávesnice lze připojit k počítači dvěma způsoby – prostřednictvím USB přijímače či skrze rozhraní Bluetooth. V prvním případě stačí připojit USB přijímač do USB slotu, přičemž není nutné žádné párování. Technologie Bluetooth naopak párování vyžaduje.
Výhodou bezdrátových klávesnic je neomezená pohyblivost na stole a snazší přenášení. Je však potřeba poohlédnout se po kvalitnějším modelu. Ty levnější totiž mohou trpět delší odezvou a nízkou kapacitou baterie.
Z konstrukčního hlediska dělíme klávesnice v prvé řadě na mechanické a klasické, které používají membránu.
Membránové herní klávesnice
Membránové herní klávesnice využívají ke stisku kláves gelové spínače. Jejich výhodou je především nižší pořizovací cena a tišší chod. Nevýhodou je pak výrazně delší odezva, kratší životnost a někdy i nespolehlivost. Z těchto důvodů sahají hráči primárně po klávesnicích mechanických.
Mechanické herní klávesnice fungují na principu nikoli gelových, ale mechanických spínačů. Ty dokážou i v těch nejnapínavějších momentech hry zaručit maximálně rychlou odezvu. Vedle kratší odezvy jsou také bytelnější a mají delší životnost. Na rozdíl od membránových klávesnic, které jsou takřka neslyšitelné, mají jasně rozpoznatelnou hmatovou i zvukovou odezvu.
Jaké mechanické spínače rozlišujeme?
Druhů spínačů existuje celá řada, značky klávesnic však většinou využívají jeden z následujících tří základních typů:
Lineární spínače se pohybují konstantní rychlostí – celou vzdálenost urazí klávesa bez hmatové odezvy. Lineární spínače zajišťují nejrychlejší komunikaci s PC, a proto se těší velké oblibě profesionálních hráčů.
Taktilní spínače
Taktilní spínače jsou vybaveny odporovými pružinami způsobujícími hmatovou odezvu, kterou je nutné při každém stisku překonat. Jedná se o všestranné spínače, které jsou vhodné pro hraní i psaní.
Spínače s proklikem
Spínače s proklikem, stejně jako ty předchozí, vyžadují překonání určitého odporu k dosažení nejnižšího bodu. Ten však nastává až u přechodníku, do nějž klávesa „klikne“. Právě z toho důvodu vydávají spínače s proklikem zvuk charakteristický pro klávesové cvaknutí.
Parametry mechanických spínačů
Nejen u klávesnic jako takových, ale také u samotných spínačů je potřeba vzít v potaz několik parametrů. Těmi jsou především:
aktivační síla uváděna v centinewtonech, která nám říká, jakou silou je potřeba spínač zatížit, aby zaznamenal stisk,
aktivační vzdálenost udávající, jak daleko se musí spínač pohnout, aby zaznamenal stisk,
výška, resp. celková vzdálenost, udávající celkové rozpětí stisku – od výchozího stavu až po kompletní stisknutí,
zvuk stisknutí udávající, zdali se při stisku ozve kliknutí či nikoliv,
životnost spínače, která nejčastěji dosahuje až několika desítek milionů stisků.
Není to sice pravidlem, ale velice často bývají herní klávesnice vybaveny klávesami navíc. Jednat se přitom může hned o celou řadu nahoře nad funkčními klávesami, přídavné šipky (např. šipka „doleva nahoru“) a další.
Tlačítka nad rámec tradičního rozložení představují praktický a užitečný doplněk, který ocení nejeden hráč. Jejich využití ve hře je jasné – pomocí ovládacího SW lze jednotlivým klávesám přiřadit specifické funkce, a to klidně i v každé hře zvlášť.
Za zmínku stojí také klávesnice nejvyšší třídy, které vám dávají absolutní kontrolu nad mapováním, resp. naprogramováním, kláves. Například si můžete v určité hře nastavit, že klávesa D bude fungovat jako CTRL atp. To je mimořádně užitečné ve hrách, kde není možno měnit přiřazení kláves v nastavení.
Některé modely herních klávesnic umožňují také aktivaci herního režimu, kdy dochází k deaktivaci kláves, jejichž stisknutím by se hráč nechtěně vrátil na plochu (a třeba tak přišel o zasloužené vítězství!).
Rozložení hlavních kláves
Zásadním parametrem při výběru každé klávesnice – herní i neherní – je rozložení hlavních kláves. Budete-li se při hledání dívat pozorně, zajisté narazíte na klávesnice s klasickým českým rozložením, včetně českých popisků kláves. U herních klávesnic však bývá běžné, že se celosvětově prodávají jen v jednom rozložení, nejčastěji americkém, nebo existuje jen omezené množství variant, přičemž ta česká chybí.
Z hlediska rozložení existují dva základní druhy – rozložení typu ISO a rozložení typu ANSI.
Rozložení ISO
Klávesnice typu ISO mají zkrácený levý SHIFT o zpětné lomítko a vysoký, dvouřadý ENTER, po jehož levici se nachází přehláska.
Rozložení ANSI
V zahraničí bývá běžnější typ ANSI, který má velký levý SHIFT a jednořádkový ENTER s přehláskou nahoře.
Ergonomie
Zatímco při kancelářské práci, kdy trávíte dlouhé dny psaním různých e-mailů či dokumentů, se vám bude hodit ergonomická klávesnice (s různými vlnami, rozpůleními atp.), při hraní her vás její netradiční tvar může naopak omezovat. Hráči totiž nemívají ruce v základní poloze „deseti prsty“.
To samé platí pro různé opěrky a podpěrky. Zamyslete se, zda vám tyto doplňky nebudou spíše překážet. Budete-li si je však mermomocí chtít pořídit, poohlédněte se po takových, které budete moct v případě potřeby z klávesnice odejmout.
Podsvícení
Podsvícení je pro herní klávesnice naprosto typické a jednoznačně jde o žádoucí výbavu. Nejen že vám umožní plně se oddat nočnímu hernímu maratonu, ale rovněž vám usnadní ovládání klávesnice i během dne. A přiznejme si, že je to také velmi stylové.
Jaké parametry sledovat u podsvícení?
Stejně jako u spínačů, také u podsvícení sledujeme několik parametrů. Prvním z nich je možnost podsvícení regulovat či zcela vypnout. Úplné vypnutí není tolik potřeba, neboť některé klávesnice nejsou potištěné, ale podsvětlují tlačítka zespod, a zhasnuté by tak mohly být takřka nečitelné, ale možnost regulace intenzity podsvícení už za zvážení rozhodně stojí.
Za standard lze považovat možnost volby konkrétní barvy nebo vybraných efektů (např. duha napříč celou klávesnicí). Nadstandardní funkcí, která se vyskytuje primárně u dražších modelů, je možnost navolit si barvu pro každou klávesu zvlášť. Díky tomu si pak můžete v konkrétní hře zvýraznit používané klávesy a neztrácet čas jejich hledáním.
Ovládací software
Ovládací software pravděpodobně nebude při výběru herní klávesnice stěžejní, profi hráči mu ale zajisté budou věnovat pozornost. Ti totiž ladí podsvícení, konfigurují klávesy pro každou hru zvlášť, ukládají si různé profily a makra atp. To vše by měl ovládací fsoftware umět. Kromě toho by měl být také přehledný, intuitivní a spolehlivý.
Antighosting, n-key rollover a dodatečná výbava a funkce
Dalšími parametry, které byste neměli opomenout, jsou tzv. antighosting a n-key rollover. Ty sdělují, zda klávesnice umí rozpoznat více stisknutých kláves zároveň. Konkrétní počet kláves, které lze v jeden okamžik stisknout, udává parametr n-key rollover, resp. číslo dosazené za „n“. Ve skutečnosti se tak setkáte například s parametrem 10-key rollover. Tato funkce je poměrně podstatná pro hráče, ale využít ji lze například i při rychlém psaní.
Herní klávesnice mohou disponovat mnoha dalšími užitečnými funkcemi a technologiemi, které se mohou hráčům i běžným uživatelům hodit. Typicky se jedná o speciální displeje, jež ukazují například herní profil uživatele a dosažené skóre, nebo USB porty umístěné většinou na zadní straně klávesnice. Pomocí nich lze například připojit ke klávesnici USB flashdisk nebo si dát nabíjet mobilní telefon.
Pokud bychom si měli sledované parametry a jejich význam shrnout, zaměřit byste se měli především na počet a rozložení kláves, druh a model mechanických spínačů a možnosti podsvícení. Ostatní parametry jsou pak jakousi pomyslnou „třešničkou na dortu“.
A až vás hraní přestane bavit, zkuste si na elektronické čtečce přečíst nějakou super knížku, nebo se jeďte projet na elektrokoloběžce! A chcete-li mít přehled o své aktivitě, pořiďte si chytré hodinky!
Zvlhčovač vzduchu je skvělým pomocníkem do každé domácnosti, která se potýká s příliš suchým vzduchem. Tento jev je typický především pro zimní a topné období, kdy je horký a suchý vzduch způsoben radiátory. Chcete-li se mu nadobro vyhnout, poohlédněte se po kvalitním zvlhčovači vzduchu. V následujících řádcích se podíváme na to, jak si vybrat ten správný.
Ideální vlhkost v místnosti by se měla pohybovat v rozmezí 40-65 %. V řadě panelákových bytů a bytovkách však vlhkost vzduchu, hlavně v zimě, nepřesáhne 20 %. Příliš nízké hodnoty přitom mohou způsobovat různé zdravotní potíže, jako jsou dehydratace a dráždění pokožky a sliznice dýchacích cest. Vysušená sliznice hůře zachycuje viry, bakterie a alergeny, které mohou mít za následek astma a kašel. Celkově může nízká vlhkost značně zhoršit životní komfort domácnosti.
Mechanismus fungování zvlhčovače vzduchu závisí na tom, o jaký druh se jedná. Rozlišujeme přitom čtyři kategorie:
teplé zvlhčovače,
studené zvlhčovače,
ultrazvukové zvlhčovače,
NanoCloud zvlhčovače.
Teplé zvlhčovače vzduchu
Teplé zvlhčovače vzduchu produkují teplou sterilní páru, a jsou proto vhodným řešením pro často nemocné členy rodiny. Fungují tak, že nejprve přivedou vodu k varu, poté ji ochladí a vypustí do vzduchu.
Chcete mít své zdraví plně pod kontrolou? Pořiďte si chytré hodinky, které budou bez ustání monitorovat vaši aktivitu i kvalitu spánku!
Výhody a nevýhody teplých zvlhčovačů vzduchu
Jejich výhodou je především schopnost sterilní páry ničit bakterie a absence potřeby spotřebního materiálu, kdy není třeba měnit filtr či zvlhčovací vložku. Jsou také velice účinné a výkonné. Naopak nevýhodou je vyšší spotřeba energie a horká pára vznikající u výstupu zvlhčovače, která může v případě neopatrnosti ohrozit malé děti.
Studené zvlhčovače vzduchu
Studené zvlhčovače představují nejjednodušší, zároveň však velice účinnou, formu zvlhčování vzduchu v místnosti. Pracují s přirozeným odparem vzduchu známým z přírody a jsou ideální pro celoroční použití. Potřebnou vlhkost získává suchý vzduch tak, že je nejprve nasáván přes speciální zvlhčující filtr a následně ventilátorem rozháněn do místnosti.
Mezi výhody studených zvlhčovačů vzduchu patří tichý provoz, díky čemuž jsou vhodné i do místnosti, kde se spí, a také nižší spotřeba energie (zpravidla do 30 W). Nevýhodou je to, že se pro vyšší tvorbu bakterií nedoporučují pro alergiky a zhruba každé 3 měsíce si žádají výměnu zvlhčovací vložky.
Ultrazvukové zvlhčovače vzduchu fungují, jak již název samotný napovídá, na principu ultrazvukové technologie, která přeměňuje vodu v nádržce na jemnou páru mísící se se vzduchem v místnosti. Zvlhčovače tohoto druhu mají univerzální použití.
Výhody a nevýhody ultrazvukových zvlhčovačů vzduchu
U ultrazvukových zvlhčovačů oceníte především nižší spotřebu energie a nízkou hlučnost dosahující max. 35 dB. Výhodou je rovněž to, že nepouští do vzduchu minerální látky, díky čemuž nedochází k usazování bílého minerálního prachu. Jistou nevýhodou je potřeba měnit demineralizační filtry.
NanoCloud zvlhčovače vzduchu
Technologie NanoCloudposkytuje speciální trojitou ochranu, která účinně ničí bakterie a zamezuje šíření plísní. NanoCloud zvlhčovače disponují absorpčním filtrem, který nejprve zachytí prach a velké částice (jako jsou vlasy či zvířecí srst) a který zároveň pohlcuje suchý vzduch. Suchý vzduch je poté skrze odpařovací systém hygienicky zvlhčen, a nakonec rovnoměrně rozšířen do místnosti v podobě zdravého vzduchu.
Výhody a nevýhody NanoCloud zvlhčovačů vzduchu
NanoCloud zvlhčovače jsou hygienické a bezpečné, účinně ničí bakterie a plísně, a dokonce mají i certifikát hygienické bezpečnosti. Kromě toho jejich použitím nedochází k šíření bílého prachu a nezanechávají mokré skvrny. Jako nevýhodu lze spatřovat nutnost občasné výměny filtru.
Jak vybrat zvlhčovač vzduchu?
Než se pustíte do studia konkrétních parametrů výběru zvlhčovače, promyslete si nejprve to, do jak velké místnosti zvlhčovač umístíte a zdali budete chtít, aby pracoval i v noci. Zvážit můžete také možnost kombinace zvlhčovače spolu s čističkou vzduchu. Nyní ale už k oněm samotným parametrům.
Zvlhčovač je vždy potřeba vybírat podle jeho výkonu. Ten se uvádí v mililitrech či gramech za hodinu. Vyšší výkon volte především tehdy, pořizujete-li zvlhčovač do větší místnosti nebo tehdy, máte-li v bytě netěsnící okna či extrémně nízkou vlhkost nepřekračující hranici 30 %. Do místnosti o celkové rozloze větší než 70 m2 je vhodné zvážit použití dvou zvlhčovačů.
Spotřeba energie
Spotřeba energie je důležitým parametrem z důvodu sledování celkové finanční náročnosti provozu zvlhčovače. V zimních měsících, za velmi nízké vlhkosti v bytě, může být zapotřebí mít zvlhčovač zapnutý i 24 hodin denně.
Vyšší spotřebou energie se vyznačují zvlhčovače fungující na principu teplé páry, u ostatních druhů může být spotřeba klidně poloviční.
Hlučnost zvlhčovače vzduchu berte v potaz především tehdy, bude-li zvlhčovač umístěn v místnosti, kde spíte, a bude v provozu i v noci. Vyšší hlučnost je typická pro modely postavené na principu teplé vodní páry, nižší pak u modelů ultrazvukových.
Velikost nádržky na vodu má značný vliv na komfort použití zvlhčovače. Čím je nádobka větší, tím méně často bude potřeba vodu doplňovat. Mezi nejvyhledávanější patří zvlhčovače s nádržkou o objemu 5 litrů, která vydrží zhruba na 8 hodin provozu.
Za zmínku stojí také to, jaká voda vůbec do zvlhčovače patří. Výrobci zpravidla nemají žádné nároky na kvalitu použité vody, doporučuje se však používat takovou, která má nízký obsah minerálních látek, ideálně vodu destilovanou. Je-li voda příliš tvrdá, je vhodné ji změkčit. Pokud zvlhčovač více než dva dny nepoužíváte, vodu vylijte. V opačném případě by se v ní mohly množit bakterie.
Zabudovaný vlhkoměr
U některých, vesměs dražších, modelů se můžete setkat s praktickou funkcí v podobě zabudovaného vlhkoměru. Ten umožňuje pružně reagovat na aktuální vlhkost v místnosti, a zvlhčovač tak spouští provoz jen v případě potřeby. Rovněž díky tomu nedochází k opačnému problému v podobě vysoké vlhkosti vzduchu, která podporuje růst plísní.
Doplňkové funkce
Zvlhčovače vzduchu mohou disponovat celou řadou dalších užitečných funkcí, jako jsou:
automatické vypnutí zvlhčovače po spotřebování vody v nádržce,
různé stupně zvlhčování, kdy je možno intenzitu zvlhčování dle potřeby zvyšovat či snižovat,
časovač umožňující nastavení zvlhčování na konkrétní dobu,
aromaterapie, kdy pomocí vonných olejů lze příjemně provonět celou místnost,
LED displej zobrazující aktuální vlhkost vzduchu,
dětská pojistka a další.
Chytré zvlhčovače vzduchu
Samostatnou kapitolou jsou pak chytré zvlhčovače vzduchu, které kromě výše uvedených funkcí a parametrů nabízejí také možnost ovládání prostřednictvím mobilní aplikace. Ta bývá dostupná pro operační systém Android i iOS. Chytré zvlhčovače vzduchu dokáží spolupracovat s mnoha senzory, včetně snímače GPS, a mohou tak například spustit provoz během vaší cesty domů. Jste-li fanoušky inteligentních pomocníků, chytrý zvlhčovač vzduchu ve vaší domácnosti rozhodně nesmí chybět.
Co třeba chytrý zvlhčovač Tesla Smart Humidifier, který je vybaven ultrasonickým atomizérem produkujícím velmi jemnou páru a který můžete díky mobilní aplikace používat odkudkoliv se vám zachce?
Souhlas s používáním souborů cookies na webových stránkách
„Cookies“ jsou malé datové soubory používané jako jedinečné identifikátory. Každý soubor cookie je jedinečný pro váš webový prohlížeč. Soubor cookie obsahuje anonymní informace a je odesílán ze serveru webových stránek, které prohlížíte, do vašeho počítače nebo mobilního telefonu. Budeme potřebovat váš souhlas s využíváním cookies.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
__AntiXsrfToken
session
This cookie is used to prevent cross-scripting attacks. It holds a session to verify the login sessions.
ARRAffinity
session
ARRAffinity cookie is set by Azure app service, and allows the service to choose the right instance established by a user to deliver subsequent requests made by that user.
ASP.NET_SessionId
session
Issued by Microsoft's ASP.NET Application, this cookie stores session data during a user's website visit.
cookielawinfo-checkbox-advertisement
1 year
Set by the GDPR Cookie Consent plugin, this cookie records the user consent for the cookies in the "Advertisement" category.
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
CookieLawInfoConsent
1 year
CookieYes sets this cookie to record the default button state of the corresponding category and the status of CCPA. It works only in coordination with the primary cookie.
PHPSESSID
session
This cookie is native to PHP applications. The cookie stores and identifies a user's unique session ID to manage user sessions on the website. The cookie is a session cookie and will be deleted when all the browser windows are closed.
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
wp_woocommerce_session_*
2 days
WooCommerce sets this cookie to make a unique code for each customer so that it knows where to find the cart data in the database for each one.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Cookie
Délka
Popis
SRM_B
1 year 24 days
Used by Microsoft Advertising as a unique ID for visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Cookie
Délka
Popis
_clck
1 year
Microsoft Clarity sets this cookie to retain the browser's Clarity User ID and settings exclusive to that website. This guarantees that actions taken during subsequent visits to the same website will be linked to the same user ID.
_clsk
1 day
Microsoft Clarity sets this cookie to store and consolidate a user's pageviews into a single session recording.
_fbp
3 months
Facebook sets this cookie to display advertisements when either on Facebook or on a digital platform powered by Facebook advertising after visiting the website.
_ga
1 year 1 month 4 days
Google Analytics sets this cookie to calculate visitor, session and campaign data and track site usage for the site's analytics report. The cookie stores information anonymously and assigns a randomly generated number to recognise unique visitors.
_ga_*
1 year 1 month 4 days
Google Analytics sets this cookie to store and count page views.
_gcl_au
3 months
Google Tag Manager sets the cookie to experiment advertisement efficiency of websites using their services.
CLID
1 year
Microsoft Clarity set this cookie to store information about how visitors interact with the website. The cookie helps to provide an analysis report. The data collection includes the number of visitors, where they visit the website, and the pages visited.
CONSENT
2 years
YouTube sets this cookie via embedded YouTube videos and registers anonymous statistical data.
MR
7 days
This cookie, set by Bing, is used to collect user information for analytics purposes.
sid
1 month
The sid cookie contains digitally signed and encrypted records of a user’s Google account ID and most recent sign-in time.
SM
session
Microsoft Clarity cookie set this cookie for synchronizing the MUID across Microsoft domains.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Cookie
Délka
Popis
ANONCHK
10 minutes
The ANONCHK cookie, set by Bing, is used to store a user's session ID and verify ads' clicks on the Bing search engine. The cookie helps in reporting and personalization as well.
fr
3 months
Facebook sets this cookie to show relevant advertisements by tracking user behaviour across the web, on sites with Facebook pixel or Facebook social plugin.
IDE
1 year 24 days
Google DoubleClick IDE cookies store information about how the user uses the website to present them with relevant ads according to the user profile.
MUID
1 year 24 days
Bing sets this cookie to recognise unique web browsers visiting Microsoft sites. This cookie is used for advertising, site analytics, and other operations.
test_cookie
15 minutes
doubleclick.net sets this cookie to determine if the user's browser supports cookies.
VISITOR_INFO1_LIVE
6 months
YouTube sets this cookie to measure bandwidth, determining whether the user gets the new or old player interface.
VISITOR_PRIVACY_METADATA
6 months
YouTube sets this cookie to store the user's cookie consent state for the current domain.
YSC
session
Youtube sets this cookie to track the views of embedded videos on Youtube pages.
yt-remote-connected-devices
never
YouTube sets this cookie to store the user's video preferences using embedded YouTube videos.
yt-remote-device-id
never
YouTube sets this cookie to store the user's video preferences using embedded YouTube videos.
yt.innertube::nextId
never
YouTube sets this cookie to register a unique ID to store data on what videos from YouTube the user has seen.
yt.innertube::requests
never
YouTube sets this cookie to register a unique ID to store data on what videos from YouTube the user has seen.
