Jak správně vybrat teploměr

Jak správně vybrat teploměr?

Lékařský teploměr je pomocníkem, který by neměl chybět v žádné domácnosti. Zvýšená teplota (37–38 °C) je totiž spolehlivým ukazatelem jak začínající, tak již probíhající nemoci.

V současné době se na trhu lze setkat nejen s klasickými skleněnými teploměry, které byly hojně využívány v předchozích letech, ale také i s o něco modernějšími variantami, jako jsou teploměry digitální, infračervené, nebo dokonce „chytré“ (tzv. smart). Ptáte se, jak a podle čeho si vybrat ten správný? To si povíme v následujících řádcích.

Základní typy teploměrů

Klasické skleněné teploměry

Klasické skleněné teploměry si asi vybavujete z dřívějška. Rozdíl je však v tom, že ty současné již neobsahují rtuť. Ta byla kvůli své toxicitě a hrozícím domácím otravám v roce 2009 zakázána Evropskou unií. Namísto toho jsou teploměry plněny jinými, především netoxickými, látkami; nejčastěji se jedná o galium, indium, případně jejich kombinaci s přídavkem zinku.

Mezi hlavní přednosti klasických skleněných teploměrů patří především nízká pořizovací cena a současně i přesnost měření. Tím, že jde o mechanický typ teploměru, nejsou k jeho provozu zapotřebí baterie.

Na druhou stranu počítejte však s delší dobou měření, která může činit až 10 minut, a také se sníženou odolností proti rozbití. Navíc je nutné teploměr před každým použitím sklepávat.

Skleněný teploměr

Digitální osobní teploměry

Výše zmíněné skleněné teploměry bývají postupně nahrazovány teploměry digitálními, které jsou výborným kompromisem právě mezi těmi jednoduchými klasickými a složitějšími infračervenými.

Výhoda

Digitální teploměry se vyznačují především svou rychlostí a přesností měření, a také vysokou odolností vůči rozbití. Navíc disponují jednoduchým displejem, díky kterému snadno zjistíte naměřenou hodnotu. Některé modely jsou vybaveny i zvukovým signálem upozorňujícím na konec měření či na zvýšenou teplotu, případně horečku.

Nevýhoda

Naopak nevýhodou může být spotřeba baterií, kdy některé modely dokonce obsahují pouze integrovanou baterii, kterou nelze vyměnit. Pravdou však je, že se jejich životnost pohybuje v řádu několika let.

Digitální osobní teploměr

Dudlíkové teploměry

K digitálním teploměrům řadíme také speciální digitální dudlíkové teploměry, které jsou určeny k měření teploty kojenců a těch nejmenších, nebo třeba bazální digitální teploměry. Ty jsou určeny ženám, které se snaží o početí a sledují své plodné dny.

Infračervené osobní teploměry

Měření prostřednictvím infračervených osobních teploměrů je jedním z nejmodernějších způsobů zjišťování tělesné teploty vůbec. Funguje na principu zachycování infračervených paprsků, které přirozeně vydává lidské tělo. Nejčastěji měření probíhá na čele či na spáncích, nebo v ušních bubíncích. Na výběr přitom máte mezi kontaktní i bezkontaktní variantou, případně jejich kombinací.

Výhoda

Nespornou výhodou tohoto typu teploměrů je především rychlost měření. U dotykových modelů lze výsledek zjistit do pouhé 1 vteřiny, u bezdotykových pak do tří sekund. Současně se výsledky řadí mezi ty nejpřesnější vůbec; předpokladem je však dodržet správný postup, který zajisté najdete v příbalovém letáku.

Infračervené teploměry ocení, mimo jiné, i maminky miminek a malých dětí, neboť je lze využít i k orientačnímu měření potravin a nápojů, nebo třeba ke zjištění teploty vody ve vaničce. Při měření čehokoliv jiného než lidského těla je však nutno brát výsledky s menší rezervou.

Vlastníci smartphonů jistě ocení, že spousta infračervených teploměrů nabízí možnost propojení s chytrým mobilním zařízením s operačním systémem Android či iOS. Naměřené hodnoty se tak uloží do paměti telefonu a uživatel si pak může zobrazit graf reflektující vývoj těchto hodnot v čase.

Nevýhoda

Nevýhodou infračervených teploměrů je zejména vyšší pořizovací cena a nutnost udržovat při měření čistý senzor i měřený povrch. V opačném případě by mohlo dojít ke zkreslení výsledků.

Infračervené osobní teploměry

Faktory, na které se při výběru zaměřit

Nyní už známe základní typy teploměrů, a můžeme se tak směle „vrhnout“ na faktory, na něž byste se měli při výběru toho správného zařízení měli zaměřit.

Komu a jak často bude teplota měřena

Jedním ze základních kritérií výběru správného teploměru je to, komu a jak často bude teplota měřena. Má-li teploměr sloužit pouze k občasnému orientačnímu měření dospělých, kterým čas od času nebývá dobře, postačí některý ze základních modelů, například klasický skleněný či digitální dotykový teploměr.

V případě častějšího a dlouhodobého monitorování tělesné teploty – což je typické u novorozenců a malých dětí, případně u seniorů a chronicky nemocných osob – oceníte spíše bezkontaktní teploměr. Ten totiž nevyžaduje přílišnou součinnost daného jedince, a třeba dětem lze změřit teplotu i ve spánku, aniž by bylo potřeba je budit.

Měření teploty dítěti

Na jaké části těla bude teplota měřena

Vybírat si teploměr můžete také v závislosti na tom, na jaké části těla budete chtít teplotu měřit. Možností se nabízí hned několik:

  • Podpaží – jedná se o způsob měření, který je pravděpodobně všem důvěrně známý a který je typický pro jednodušší kontaktní teploměry.
  • Ústní dutina – i zde najdou uplatnění nejčastěji klasické kontaktní teploměry, jejichž špička se vloží mezi dolní dáseň a tvář. Po každém měření je však třeba teploměr očistit a vydezinfikovat.
  • Čelo a spánky – zde nejlépe poslouží bezkontaktní teploměr, který provede měření během pár sekund. Dbejte však na to, aby čelo nebylo příliš zpocené, či jinak znečištěné. Vyhnete se tak možnému zkreslení výsledků.
  • Uši – i zde hraje důležitou roli čistota. Zvukovod musí být zcela zbaven ušního mazu. K ušnímu měření se stejně jako u předchozího případu nejlépe hodí bezkontaktní teploměry, jejichž špička se zasune do zvukovodu.
  • Konečník – k rektálnímu měření se používají jak klasické, tak i digitální kontaktní teploměry, a časté jsou zejména u novorozenců. Zařízení je pochopitelně potřeba po každém použití důkladně očistit a vydezinfikovat, odmění se vám však vysokou přesností výsledků.

Náročnost ovládání a správná velikost

Především u výše zmíněných osob je neméně důležitá správná ergonomie měřícího zařízení. U novorozenců a malých dětí by měl být měřící hrot co nejmenší, senioři naopak ocení větší zařízení, neboť se jim s ním bude lépe manipulovat. V případě, že své dítě budete podrobovat rektálnímu měření, obstarejte si teploměr s ohebnou špičkou.

Náročnost ovládání je potřeba brát v potaz především u seniorů, kteří ocení spíše jednodušší zařízení. Větší množství pokročilejších prvků by pro ně mohlo být spíše ke škodě než k užitku. U osob se slabším zrakem se zaměřte na dostatečně velký a dobře čitelný displej; klasické skleněné teploměry v tomto ohledu příliš nevynikají, a navíc vyžadují sklepávání.

Materiál a kvalita zpracování

Nejčastěji zastoupeným materiálem při výrobě teploměrů je plast. Důvodem je především jeho bytelnost a oproti klasickým skleněným teploměrům výrazně nižší náchylnost k poškození. Navíc se po přiložení k tělu nemusíte obávat nepříjemného chladu.

Plánujete-li si pořídit přístroj s větším množstvím funkcí, dbejte také na kvalitu zpracování tlačítek a dalších pohybových částí.

Pokud i po přečtení tohoto článku s výběrem poněkud váháte, doporučujeme si projít recenze ostatních uživatelů, případně nezávislé spotřebitelské testy.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak vybrat ochranné brýle proti prachu

Jak vybrat ochranné brýle proti prachu

Ať už děláte cokoli, doma pro radost, nebo jinde pro výdělek, měli byste u toho dbát na svou bezpečnost. Zatímco na pracovní obuv nebo vhodný oděv myslí takřka všichni, ochranné brýle máme obecně stále tendenci podceňovat.

Zranění očí se přitom dá přivodit velice snadno. Může se do nich dostat prach, nečistoty a jiné pevné částečky, které dovedou nadělat pořádnou paseku. Proto byste při činnostech, kde něco takového hrozí, měli nosit ochranné brýle, stejně jako například cyklisti jezdí ve sportovních brýlích.

Očima přijímáme až 80 % okolních vjemů. Představa, že bychom o tuto možnost přišli, je dost nepříjemná. I drobné poškození může způsobit zhoršení, nebo dokonce ztrátu zraku. Jak si tedy vybrat ochranné brýle?

Zaostřeno na mechanická rizika

Ochranné brýle by měly chránit proti poškození očí tepelnými riziky (plameny, horké tekutiny, jiskry aj.), chemickými riziky (rozpouštědla, infikovaná krev, kyseliny aj.) a mechanickými riziky. Právě mezi ně patří veškeré drobné částečky včetně prachu.

Na co myslet při výběru ochranných brýlí proti prachu

Když začnete hledat brýle, které by vám vyhovovaly, měli byste si odpovědět na tyto otázky:

Kolik času v brýlích strávím?

  • Výjimečně? Pak stačí optická třída č. 3.
  • Častěji? Pak volte optickou třídu č. 2.
  • A pokud každý den, nešetřete a vsaďte na optickou třídu č. 1.

Čím vyšší číslo je u optické třídy, tím většího zkreslení se dočkáte.

Jaký náraz hrozí mým očím?

Jestliže od vaší práce létá jen prach nebo drobounké třísky, nejspíš vám bude stačit kategorie S (vydrží náraz 6mm ocelové kuličky letící rychlostí 12 m/s). Kategorie F odolá této kuličce v rychlosti 45 m/s, kategorie B zvládne totéž v rychlosti 120 m/s, kategorie A pak obstojí i proti této kuličce letící rychlostí 190 m/s. Speciální je pak kategorie T – brýle, které sem spadají, odolají nárazům i v teplotách od -5 do +55 °C.

  • Pracujete často ve velmi prašném prostředí a vlivem toho i za snížené viditelnosti? Pak zvažte pořízení výstražných oděvů!

Jakou roli hraje barva zorníku?

Určitě už jste zaznamenali, že ochranné brýle nemívají jen čirý zorník, nýbrž jsou i různě barevné. Není to primárně designová záležitost!

  • Čirý zorník zajišťuje nezkreslené vidění, neunavuje oči, chrání proti nárazům a při dobré viditelnosti i před UV zářením.
  • Žlutý zorník zlepšuje vidění za horších světelných podmínek, za soumraku nebo při mlze. Zvyšuje kontrast, chrání proti nárazům a UV záření.
  • Kouřový zorník pomáhá lépe rozeznávat barvy za slunečního záření. Chrání proti nárazům, UV záření a viditelnému světlu.
  • Hnědý zorník zajišťuje lepší adaptaci na změnu intenzity světla. Rovněž chrání před nárazem UV zářením.
  • Zrcadlový zorník zajišťuje lepší rozeznávání barev za slunečního záření a oslnění sluncem. Chrání před nárazem a UV zářením.
  • Modrý zorník je nesmírně příjemný pro oko, protože mu během slunečního záření poskytuje úlevu. Samozřejmě chrání před nárazem a UV zářením.

Důležitá je i norma ochranných brýlí

Při výběru se určitě řiďte i normou, abyste nakonec nebyli nemile překvapeni, že brýle nesplňují, co od nich očekáváte.

Osobní prostředky k ochraně očí jsou označeny jako EN 166, osobní prostředky k ochraně očí s filtry proti ultrafialovému záření mají označení EN 170 a ty s protislunečními filtry pro profesionální použití jsou pak označeny jako EN 172.

Roli hraje i pohodlí

Zvlášť pokud potřebujete v brýlích pracovat celé dny, neuchylujte se ke kompromisům ohledně pohodlí.

Brýle by vám měly pěkně sedět na nose, správně doléhat, neměly by vám při nepatrném pohybu klouzat a ani by vás z nich neměla bolet hlava, jak se to často stává, když brýle někde tlačí. K tomu můžou posloužit třeba nastavitelné straničky a možnost změny jejich sklonu.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Test na drogy - jak vybrat

Testy na drogy: Jak vybrat nejlepší testy?

Testování na přítomnost drog slouží k detekci výskytu povolených i nepovolených návykových látek v materiálu biologického původu. Typicky k němu dochází z důvodů klinických a léčebných, ale také z důvodů soudních, případně se jedná o sportovní testování. Každý z těchto důvodů přitom vyžaduje odlišné požadavky na vyšetření – ať už je to rozsah testovaných látek, rychlost dodání výsledku, specifita vyšetření aj.

Nejčastěji vyšetření probíhá ze vzorku moči, lze se však setkat i s jinými typy testů na drogy. A ty si nyní představíme.

Typy testů na drogy a jak fungují?

Rozlišujeme dva typy testů: screeningové a laboratorní.

Screeningové testy

Screeningové testy jsou prvotním – orientačním záchytovým a nespecifickým – vyšetřením. V případě, že je takovýto test pozitivní, dochází následně ke konfirmaci orientačního nálezu prostřednictvím specifických a přesných metod.

V rámci testování se ověřuje přítomnost látek z jednotlivých skupin drog (např. amfetaminy, kanabinoidy, kokain aj.), kdy se výsledek testu v jednotlivých skupinách porovnává s předem stanovenou hodnotou CUT-OFF. Jsou-li výsledky pod hodnotou CUT-OFF, jsou považovány za negativní. V opačném případě se považují za pozitivní a dochází k již zmíněné konfirmaci.

Laboratorní testy

K laboratorním testům se přistupuje tehdy, vyšel-li pozitivně orientační screeningový test. Prostřednictvím laboratorních testů dochází k potvrzení a specifikaci nálezu. Tyto testy je však možné absolvovat i bez screeningového testu.

Slinné testy

Ze vzorku slin lze detekovat užití drog v předchozích 24 hodinách. Jednorázové testy na drogy ze vzorku slin se často uplatňují ve firmách, neboť jsou rychlé a provádí se přímo před testovanými jedinci. Neexistuje zde tak riziko záměny vzorků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o neinvazivní způsob získání vzorku, používá jej často také policie v terénu či školská zařízení. Stačí pouze zevnitř úst testovaného odebrat pomocí vatové tyčinky či pipety vzorek slin a počkat si na výsledek.

Testy z moči

Zde hrají důležitou roli ledviny. Jejich funkce spočívá v přefiltrování nečistot z krve, které jsou následně močí vylučovány z těla ven.  Tyto částice mimo jiné zahrnují produkty rozpadu alkoholu a dalších drog, právě díky čemuž lze jejich užívání odhalit. Každá látka má však jiný poločas rozpadu, a proto se zjištění jejich přítomnosti v moči z hlediska času liší. Závisí jednak na typu užité látky, jednak na jejím množství.

Testy z moči mívají podobu papírových proužků či destiček, které se do vzorku ponoří a následně dojde k vyhodnocení výsledků.

Testy z krve

V tomto případě se testovanému jedinci odebere vzorek krve, který je následně podroben toxikologickému vyšetření. Provádí se především tehdy, je-li třeba zjistit, zda je testovaný pod vlivem právě v daný moment. Jinak není příliš vhodný, neboť se droga z krve rychle – v řádu několika hodin – odbourává. Nejčastěji se používá při ověřování přítomnosti alkoholu v krvi.

Testy z vlasů

Testy na přítomnost drog ze vzorku vlasů jsou užívány tehdy, je-li třeba jedince otestovat v delším časovém úseku (v řádech měsíců). Je tak možné odhalit užití drogy například před 2-3 měsíci, nikoliv však před 2-3 týdny, neboť v té době ještě látky nejsou ve struktuře vlasu přítomny. Přesný časový rámec k detekci výskytu daných látek však závisí na délce vlasu. Způsob podání drogy přitom není podstatný.

Existuje zde bohužel riziko, že pozitivní výsledek bude mít i osoba, která sice drogy nekonzumuje, avšak přichází s uživateli drog do kontaktu. Z tohoto důvodu je potřeba vzorek před samotným testováním jednou či vícekrát omýt.

Nejčastější dotazy

Kde koupit policejní testy na drogy?

K testování na přítomnost drog policie mimo jiné využívá jednorázové testy na drogy, které si lze jednoduše zakoupit v lékárně či drogerii, nebo na e-shopu i pro domácí užití. Tyto testy bývají dvojího druhu – ze slin a z moči – a testují buď přítomnost konkrétní látky, nebo kombinace látek různých.

Jaké dělat testy na drogy ve škole?

Za účelem testování na přítomnost drog u žáků a studentů na školách se nejčastěji uplatňují slinné testy. Jsou totiž nejméně invazivní, provádějí se na místě a poskytují rychlé výsledky. Pokud se přítomnost drogy potvrdí, pak je vhodné přistoupit k testům z moči či krve, které se vyhodnotí ve specializovaných laboratořích. V opačném případě mohou testovaní jedinci po prvotním testu namítat, že se jedná o falešně pozitivní výsledek.

Jaké dělat testy na drogy v nemocnici?

V nemocničních zařízeních se nejčastěji provádějí testy z moči. Jedná se totiž o rychlé, bezbolestné, spolehlivé a nízkonákladové řešení, které navíc dokáže odhalit i přítomnost léků na předpis, které bývají zneužívány. Výskyt testovaných látek odhalí i několik dní či týdnů po užití, ač jejich účinky už dávno pominuly.

Jakými testy na drogy kontroluje silniční kontrola?

Při silničních kontrolách se primárně používají neinvazivní slinné testy. Nejčastěji se jedná o testovací sadu Drugwipe5+. Testy odhalí užití drogy jednak těsně před řízením, jednak i její dřívější požití. Nehledě na okolnosti test hlásí pozitivní výsledek. Aby bylo možné určit, že se daný jedinec nachází pod vlivem drog i v momentě provedení prvního orientačního testu, tedy při řízení, musí se ještě podrobit laboratornímu testu z krve, který bere v potaz i hledisko času.

Co říká zákoník práce o testech na drogy?

Zákoník práce říká, že do zaměstnání nesmí pracovníci chodit pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, a ani je na pracovišti užívat. Zákaz užívání alkoholu a drog se vztahuje na celou pracovní dobu, tedy i na situace, kdy jste například na pracovním obědě. To samé platí i tehdy, jste-li na pracovišti mimo pracovní dobu, třeba na večírku s kolegy.

Výjimku tvoří pouze zaměstnanci pracující v hutích či sklárnách a také degustátoři a someliéři.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne své zaměstnance testovat – ať už namátkově či pravidelně – nemají tito jedinci příliš šanci protestovat. Respektive mohou odmítnout, ale příliš si nepomohou. Testování se provádí klasicky testerem na alkohol (tedy dechovou zkouškou) a u jiných drog orientačním testem ze slin. Pokud tyto testy zaměstnanec bez závažných důvodů odmítne, musí se rovnou podrobit vyšetření z moči nebo krve. Odmítne-li i tuto formu, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem, a na řadu přichází veškeré sankce s tím spojené.

Jaký test na drogy se používá v případě LSD?

V případě testování na přítomnost LSD se může používat test z krve, moči i vlasů. Je však nutno brát v potaz, že v krvi droga zůstává zhruba 6-12 hodin po posledním užití, v moči 2-4 dny, ve vlasech pak až 90 dní. Čísla jsou pouze orientační, záleží totiž na množství drogy, které daný jedinec užil, jeho zdravotním stavu, věku a tělesné váze.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Ochrana dýchacích cest: Jak správně vybrat respirátor nebo roušku?

Ochrana dýchacích cest: Jak správně vybrat respirátor nebo roušku?

Za poslední rok a půl jsme do některých prostor nemohli vejít bez ochrany dýchacích cest. Respirátor a rouška se tak staly nedílnou součástí našich životů. Jak je ale koupit, v čem je rozdíl a na co při výběru hledět?

Respirátor vs. rouška

Rouška má zabránit průniku mikroorganismů zevnitř ven, nosíte ji tedy pro ochranu svého okolí. Roušky nemusejí procházet jednotnou zkouškou, nezjišťuje se průnik filtr nebo jejich odpor při dýchání.

Respirátor oproti tomu chrání spíš svého nositele. Podle toho, jaký respirátor máte, dochází k filtraci prachu, mikroorganismů nebo i výparů a plynů. Respirátory procházejí jednotnou zkouškou a musí splňovat evropskou normu.

Ochrana dechu proti prachu

Pracujete v prašném prostředí? Pak si určitě chraňte dýchací cesty správným respirátorem – tím proti prachu.

Jak vybrat respirátor proti prachu?

Respirátor proti prachu poznáte podle označení FFP1. Jde o respirátor proti jemnému prachu, aby se dostal k vašim dýchacím cestám. Zároveň slouží jako ochrana před vniknutím aerosolů na olejové a vodové bázi. Hodí se při vrtání, řezání a ručním pískování.

  • Pracujete často ve velmi prašném prostředí a vlivem toho i za snížené viditelnosti? Pak zvažte pořízení výstražných oděvů!

Ochrana dechu proti virům

Jak se ochránit vůči virům a jak zabránit jejich šíření po okolí, když je možná máte v sobě? Vyberte si podle situace respirátor, nebo roušku.

Jak vybrat respirátor proti virům

Respirátor chrání svého nositele, využijete ho tedy především jako svou vlastní ochranu vůči virům ve vdechovaném vzduchu. Vždy jde o respirátory s označením FFP2 a FFP3, přičemž respirátory FFP3 mívají ventilek a vyměnitelný filtr. Na našem trhu najdete i respirátory s označením KN95, které se vyrovnají těm s označením FFP2.

Jak vybrat roušku proti virům

Roušky obecně nechrání svého nositele, nýbrž okolí před kapénkami a další částicemi, které vychází z jeho dýchacích cest – například chirurg chrání pacienta, protože má na dýchacích cestách roušku. Nevýhodou je to, rouška nesedí na obličeji tak dobře jako respirátor. Je to ale samozřejmě lepší než nic.

Ochrana dechu proti toxickým látkám

Některé činnosti vyžadují speciální ochranu dechu proti toxickým látkám.

Jak vybrat správný respirátor?

Zaměřte se na speciální respirátory, polomasky a celoobličejové masky, které vás dokážou ochránit i před nebezpečnými látkami. Škodlivé jsou plyny, těkavé látky, prach, dým, aerosoly a mikrovlákna.

Respirátory ochrání dýchací cesty před prachem, před aerosoly, svářecím dýmem apod.

Polomasky pak slouží k ochraně proti většině těkavých látek a plynů. U polomasky je třeba dbát na pravidelnou výměnu filtru a na jeho správný výběr.

Celoobličejové masky vás ochrání před většinou plynů, těkavých látek, před prachem a svářecím dýmem. Jejich nespornou výhodou je to, že chrání i oči

Typy respirátorů

Respirátorů je na trhu celá řada. Jaké typy se používají?

Respirátor s vyměnitelným filtrem

Chcete-li si usnadnit dýchání v respirátoru, vyberte si ten s vyměnitelným filtrem. Díky němu se vám mimo to bude i lépe ochlazovat vnitřní strana respirátoru, ten taky nebude vlhnout a sníží riziko zamlžování brýlí. Dejte ale pozor na to, že takový respirátor chrání jen svého nositele. Pokud budete nemocní, můžete nakazit své okolí.

Respirátor z nanovláken

Vrstva nanovláken, kterou tento typ respirátoru disponuje, zajišťuje, že viry jsou nejen zachycovány, ale i ničeny. Některé se mohou ručně prát, a tak slouží třeba i 4–10krát!

Respirátor se stříbrem

Stříbro v respirátoru (i rouškách) zajišťuje vyšší míru antimikrobiální ochrany. Respirátory se stříbrem jsou běžně k dostání, často v kombinaci s nanovlákny.

Respirátor s aktivním uhlím

Aktivní uhlí dokáže pohlcovat plyny v ovzduší, ovšem jen ty nejedovaté. Dělí se do tří tříd – FFP1 (sádrování, manipulace s cementem, rostlinná a textilní výroba), FFP2 (broušení, řezání, vrtání betonu a měkkých kovů, svařování oceli a zinku, provádění postřiků) a FFP3 (kontakt s viry, práce s tvrdým dřevem, svařování oceli a hliníku, práce s azbestem a olovem).

Respirátor s mědí

Respirátor s mědí vás oslní svými schopnostmi. Nejenže se k vám viry nedostanou, díky mědi je respirátor samosterilizační. Není tedy potřeba se o ně jakkoli starat. Vydrží až 30 hodin nošení.

Nejčastější dotazy k respirátorům a rouškám

Máme pro vás odpovědi na nejčastěji pokládané otázky v souvislosti s rouškami a respirátory.

Jak dlouho respirátor používat?

Nejrozšířenější respirátory třídy FFP2 jsou použitelné maximálně 8 hodin. Speciální respirátory pak vydrží i delší dobu. Například respirátor s mědí zvládne i 30 hodin!

Jak respirátor sterilizovat neboli dezinfikovat?

Respirátory jsou obvykle jednorázové, nicméně v nouzi se dají sterilizovat například vodní párou, suchým ohřevem na 60–70 °C (v horkovzdušné troubě po dobu 30 minut), UV zářením (UV lampou, horským sluncem), ozónem nebo v mikrovlnce (respirátor dejte do plastové nádoby s troškou vody, na ni položte plastovou mřížku a na ni respirátor vnější stranou dolů; od 1 100 W a výše sterilizujte 90 sekund, 800–1 000 W 180 sekund, 500–700 W 300 sekund).

Jak dlouho respirátor vydrží?

Klasický respirátor FFP2/KN95 vydrží maximálně 8 hodin, pak už nemusí být účinný.

Jak respirátor nosit?

Respirátor mějte vždy přitisknutý k nosu (prsty vždy stlačte sponu), aby jeho kraje pěkně doléhaly na pokožku. Čím méně mezer vznikne, tím větší je ochrana. Správně nasazený respirátor klade při nádechu odpor.

Kde se musí respirátory nosit?

To záleží na aktuálních pravidlech. Zatím platí, že musíme respirátor nosit venku tam, kde se kumulují lidé, a ve veřejných vnitřních prostorách (obchody, zdravotnická zařízení, společné prostory hotelů apod.).

Jak respirátor funguje?

To záleží na aktuálních pravidlech. Zatím platí, že musíme respirátor nosit venku tam, kde se kumulují lidé, a ve veřejných vnitřních prostorách (obchody, zdravotnická zařízení, společné prostory hotelů apod.).

Jak je tomu s parazity v respirátorech?

Když svět zaplavily zprávy o tom, že se v rouškách a respirátorech množí paraziti, vědci se dali do práci a zjistili, že nic živého se ve zkoumaných předmětech neobjevuje. Našli jen drobounké objekty, které odpovídají úlomkům přírodního vlákna. Může jít i o mikroskopické smetí a jiné nečistoty nebo změněný vlastní materiál roušky či respirátoru.

Mohu čistit roušku v mikrovlnce?

Na rozdíl od respirátorů se roušky snadno přepálí, a to jak ty jednorázové, tak ty bavlněné – před tímto postupem sterilizace varují i hasiči…

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak vybrat boty do práce?

Jak vybrat boty do práce?

Boty jsou základ, ať už se chystáte na procházku, túru po horách… Nebo do práce! Boty musí být bezpečné a zajišťovat pohodlí, zvlášť když v nich má člověk vydržet třeba celý den. Jak takové boty správně vybrat?

Boty do práce

Při výběru se vždy zaměřte na boty, jež splňují vaše podmínky. Takové, které by nesloužily a neodpovídaly podmínkám, by vám dlouho radost nedělaly. Vždy sledujte kategorii v rámci normy ČSN EN 20345.

Tyto kategorie jsou pevně dané a najdete v nich jen boty s konkrétními vlastnostmi, jako je třeba uzavřená pata, průnik vody nebo antistatické vlastnosti.

Nejlepší pracovní obuv

Nelze obecně říct, jaká obuv je ta nejlepší pracovní. Vždy vybírejte podle toho, co budete v botách dělat a jaké nebezpečí vám případně hrozí (například teplo/popálení, poleptání apod.).

Pohodlné boty do práce

Jak už bylo řečeno, i na pohodlí záleží. Je jasné, že při výběru nejdříve hledíme na to, aby boty splňovaly určité bezpečnostní normy, v nepohodlných botách byste ale vydrželi maximálně hodinu. Proto tento aspekt při koupi neodsouvejte do pozadí.

Lehké pracovní boty

Máte-li raději lehčí boty, které na nohou skoro necítíte, máme pro vás dobrou zprávu. I takové jsou! Splňují přitom, co jen si představíte – mohou mít robustní krytí špičky, protiskluzovou gumovou podrážku, anatomicky tvarovanou stélku a také mohou být odolné vůči kontaktnímu teplu.

Boty pro číšníky

U bot pro číšníky klademe vysoké nároky na komfort, protože pohybovat se celou směnu po restauraci či kavárně a mít u toho nepohodlné boty, to by bylo za trest. Zároveň se u nich řeší vzhled, aby obsluha vypadala od hlavy až k patě skvěle – takové boty by měly být černé a společenské.

Pracovní obuv pro řidiče

Stejně tak pohodlná, ovšem bez nároku na vysoký designový standard, by měla být pracovní obuv pro řidiče – i oni v botách stráví takřka celou pracovní dobu (a někdy skutečně celou, když se na pauzu nepřezouvají). Důležitějším parametrem je ovšem to, aby měl řidič ve vybraných botách naprosto perfektní cit v nohách. Boty by proto neměly být přehnaně monstrózní, spíš naopak.

Pracovní boty do lesa

Lesníci ocení zejména vyšší boty, které je ochrání před poraněním o větve a jiné nástrahy i před pořezáním řetězovou pilou. Ideální bota do lesa je taky olejivzdorná, antistatická a protiskluzová, s odolnou podešví.

Boty pro pokrývače

Pohyb na střeše není žádná legrace. Pokrývači proto musí dbát na dobré a pohodlné boty stejně jako ostatní. Obuv pro ně musí být řádnou oporou a musí být uzpůsobena pro pohyb po střešních krytinách. Díky své konstrukci mívá delší životnost než jiné boty.

Svářečské boty

Je libo klasické slévárenské perko, nebo kotníkovou obuv s krytým zapínáním? Ať si vyberete kteroukoli dostupnou variantu, myslete na to, že svářečské boty by měly mít podešev odolnou vůči teplu (HRO). Výjimečná není ani obuv se zvýšenou ochranou nártu, kterou oceníte třeba při manipulaci s tlakovými lahvemi.

Ortopedická pracovní obuv

Každý, koho trápí například propadlá klenba nebo má ještě jiný problém, ocení ortopedickou pracovní obuv. I ta bude vhodná na práci ve vnitřních i venkovních prostorách, jen to bude chtít trošku po ní zapátrat.

Barefoot pracovní obuv

Barefoot provedení bot by si mnozí z nás přáli nejen u bot volnočasových, ale i u těch pracovních. Trh je ale zatím nenabízí, nebo je nabízí jen velice sporadicky. Věříme ovšem, že se to zlepší!

Antistatická obuv

Antistatická obuv prokáže skvělou službu všude tam, kde hrozí jiskření z elektrostatického výboje a úraz vlivem elektrického proudu. Nedokáže mu sice úplně zabránit, vytváří ale aspoň odpor mezi podlahou a nohami. Podešev slouží jako uzemňovací prostředek. Antistatickou obuv seženete v různých provedeních – jako sandále a pantofle, jako polobotky, kotníkovou i vysokou obuv.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Antigenní testování

Samotestování antigenními testy: jak na něj, aby to vyšlo na první pokus?

Antigenní testy jsou pravděpodobně tím nejjednodušším způsobem, jak eliminovat riziko, že jako nakažení koronavirem nakazíme někoho dalšího. Každý včetně dětí je schopný si ho navíc udělat sám.


Podmínky, za nichž můžeme chodit do kaváren a restaurací, do škol nebo na kulturní akce, se neustále mění. Testovat se ale asi jen tak nepřestaneme. Pokud bude pro účast na vybraných akcích stačit negativní výsledek antigenního testu, který si sami provedete v klidu doma nebo v práci, nebude koronavirus tak otravný, jako byl dosud.

Jak na úspěšné samotestování
Postup
Testování ze slin

Jak na úspěšné samotestování

Není to nic složitého, jak už bylo řečeno. Je ale potřeba držet se několika základních pravidel. Zaprvé si vždycky dejte pozor na to, abyste si pořídili antigenní test, který je přímo určen k použití laikem, nikoli zdravotníkem. Jedním z povolených testů je například FlowFlex, který je u nás k dostání.

Pak už záleží jen na tom, jestli se testujete v práci a zaměstnavatel vám vystaví potvrzení o negativním výsledku, nebo se testujete pro svoje potřeby a bude vám stačit „dobrý pocit“ (třeba při návštěvě příbuzných) nebo čestné prohlášení psané vlastní rukou.

Postup, který zvládne každý

Návod na provedení samotestu se může u testů různých výrobců trošku lišit, proto si ho prostudujte a nedělejte nic „naslepo“. Obecně ale platí následující:

• Vyjmete testovací sadu z obalu.
• Připravíte si pipetu s testovací tekutinou, aby ji stačilo už jen otevřít.
• Pokud máte tekutinu mimo pipetu, je nutné ji dostat dovnitř.
• Štětičku k tomu určenou zasuňte 2,5 cm do jedné nosní dírky a podle návodu několikrát otočte. Musí ale zůstávat v kontaktu se sliznicí.
• Opakujte postup i s druhou nosní dírkou.
• Štětičku namočte do testovací tekutiny a podle návodu s ní v pipetě otáčejte a několikrát pipetu zmáčkněte v místě, kde je i štětička.
• Testovací kazetu si připravte na rovný povrch a aplikujte na ni tekutinu z pipety.
Vyčkejte 15 minut (nebo jak uvádí návod) a vyhodnoťte test.

Jde to i ze slin!

Nechcete si neustále zavádět štětičku do nosu? Žádný problém, můžete vyzkoušet taky Zandcell Saliva Antigen rychlotest na koronavirus, který se provádí ze slin. Testování trvá asi 10 minut a citlivost je skvělých 98,1 %.

• Naplníte pohárek slinami.
• Kapátkem odeberete vzorek slin a 4 kapky dáte do extrakční zkumavky.
• Pak do zkumavky přidáte ještě extrakční pufr a budete s ní 5 vteřin třepat, aby se sliny s pufrem smísily.
• Připravíte si testovací kazetu a nanesete na ni 3 kapky vzorku.
• Výsledek se dostaví za 10-20 minut. Po 20 minutách už ho neodečítejte.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Antigenní testy FlowFlex

Antigenní testy FlowFlex vám řeknou pravdu na 97 %

Musíte v práci nebo kvůli koníčkům i kvůli posezení s přáteli v restauraci podstupovat pravidelné antigenní testování, které ovšem neprovází valná pověst? Věřte, že to není od věci a vyplatí se.

Nikdo nikdy netajil, že antigenní testy nejsou tak průkazné jako PCR testy. S testem FlowFlex ale získáte téměř 100% jistotu, jestli opravdu jste, nebo nejste nakažení koronavirem. Pojďme se na něj společně podívat zblízka.

Co je antigenní test FlowFlex?

FlowFlex SARS-CoV-2 Antigen Rapid Test je klasický antigenní test, který dokáže vyhodnotit vzorek výtěru z nosu. Používat ho mohou jak odborníci, tak i laici při samotestování, a to během první 7 dnů od prvotních příznaků nemoci, tedy v akutní fázi infekce. Dokáže vám tedy úspěšně říct, jestli vás trápí koronavirus, nebo jste „chytili“ něco jiného.

Za jak dlouho uvidíte výsledek?
Výsledek uvidíte za 15 minut a vyhodnotíte ho jednoduše podle přiloženého návodu. Postup se podobá tomu u dalších testů – stačí odebrat vzorek z nosu, namočit štětičku se vzorkem do testovací tekutiny a nakonec nanést vzorek smíchaný s tekutinou na testovací kazetu.

FlowFlex Antigen Rapid Test drží 1. místo z hlediska citlivosti

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR přišli v začátku roku 2021 na to, jak správně porovnávat antigenní testy, s nimiž se setkáváme dnes a denně. Do svých průzkumů zahrnuli 13 různých testů, které jsou na českém trhu dostupné, a zjišťovali limity detekce antigenních testů, tedy to, jak malé množství viru může být ve vzorku, aby ho testy dokázaly zachytit a vyhodnotit jako pozitivní.

Specificita testu – a co to přesně je?

Z oněch 13 testů nejlépe obstál antigenní test FlowFlex s nejvyšší citlivostí (méně než 25 pg). Pyšní se i vysokou specificitou, a to 99,6 %. Dovolíme si jen připomenout, že specificita je schopnost testu rozpoznat osoby bez nemoci. Nestává se tak, že by měl negativní test někdo, kdo je nakažený koronavirem. Za spolehlivé testy, co se specificity týče, se přitom považují už testy s hodnotou od 95 %.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak vybrat ochranné pracovní rukavice

Jak vybrat pracovní rukavice

Při spoustě druhů prací je lepší chránit si oči, uši, dýchací cesty, celou hlavu a ruce. Pokud máte všechno, jen ty pracovní rukavice vám ještě chybí, podívejme se společně, jak vybrat ty správné.

Jednorázové pracovní rukavice

Jestliže potřebujete pracovat s látkami, které nesmí přijít do kontaktu s kůží, sáhněte po jednorázových pracovních rukavicích. Ty se nejčastěji vyrábí z vinylu, latexu, nitrilu nebo polyetylenové fólie. Jsou lehké, a jakmile je natáhnete na ruce, dopřejí vám maximální komfort a neomezí pohyblivost rukou ani prstů.

Jednorázové pracovní rukavice

Rukavice proti propichu

Celé spektrum činností můžete vykonávat bez obav v rukavicích proti propichu. Na trhu je jich spousta a nejčastěji se setkáte s těmi z nylonu a speciálních vláken. Vaše ruce ochrání před mechanickými vlivy včetně ostří, které by vám mohlo způsobit nepěkná zranění. Některé mohou mít dokonce i překryté špičky prstů, což je další nesporná výhoda.

Tepluodolné rukavice

Potřebujete-li při práci chránit před sálavým nebo kontaktním teplem, tepluodolné rukavice by měly být vaším neodmyslitelným společníkem. Ochrání vaše ruce nejen před teplem jako takovým, ale v klidu může být i v případě postřiku taveninou nebo žhavými okujemi.

Kontaktní tepluodolné rukavice se vyrábějí z tepluodolné vnější aramidové nebo aramid/skleněné, případně aramid/kevlarové tkaniny. Dále by neměla chybět izolační vrstva a vnitřní podšívka. Rukavice proti sálavému teplu silnou izolační vrstvu nemají, jejich superschopnosti zajišťuje hliníková odrazivá vrstva na hřbetní straně.

Pracovní rukavice na zahradu

Kdo by neměl rád svou vlastní zahrádku a práci na ní? Abyste nedrbali špínu zpod nehtů i z kůže ještě tři dny, přijdou vám vhod pracovní rukavice na zahradu, které slouží i jako ochrana před trny a dalšími zákeřnostmi. Ty povrstvené vám zajistí ruce v suchu, i když bude třeba vlhko. Tyto rukavice se vyrábějí v nejrůznějších velikostech a designových provedeních, dají se snadno sehnat i pro malé pomocníky, vaše děti.

Pracovní rukavice na zahradu

Teplé pracovní rukavice

Jste pracant každým coulem, ať už je horko, nebo panuje mráz? Pro druhou zmíněnou situaci se vám budou hodit teplé pracovní rukavice, díky nimž nebudete mít za chvíli ruce promrzlé na kost – s těmi už toho pak moc neuděláte. Oceníte je i v případě, že trvale pracujete v chladnějších prostorách. Vždy je ale nutné počítat u nich s ne úplně stoprocentním citem v prstech a jejich dokonalou pohyblivostí.

Pracovní rukavice pro různá povolání

Kuchař, automechanik, lesní dělník… Ti všichni a mnozí další potřebují při výkonu svého povolání ochránit své zlaté ručičky. V jednotlivých oblastech se rukavice pochopitelně liší.

Pracovní rukavice do potravinářství

Pracovní oděvy do oboru potravinářství mají svá specifika. Například pracovní rukavice do potravinářství bývají neprůřezné na různých úrovních. To ocení především ti, kteří pracují s ostrými noži – rukavice je před ostřím ochrání podle svých možností.

Pracovní rukavice pro automechaniky

Víte, jak by vypadaly ruce automechanika, kdyby při práci nenosil rukavice? Jednak by byly neustále špinavé a jednak by mohly utržit i spoustu ran. Pracovní rukavice pro mechaniky musí být praktické a dovolit maximální pohyb prstů a cit v nich, zároveň musí být i pohodlné. Pravděpodobně nejčastěji se v tomto oboru setkáte s rukavicemi z nylonového bezešvého úpletu, který vyhovuje svou tenkostí a pružností.

Pracovní rukavice pro automechaniky

Pracovní rukavice do lesa

Trávíte pracovní dobu v lese nebo potřebujete výstroj jen na brigádu? Nepodceňte rukavice, které mohou vaše ruce uchránit od velkého množství nepříjemných ran. Lesnické rukavice bývají často vyráběny z kůže a usně, mají zesílení na nejrůznějších místech a výjimkou nejsou ani kryty, například na zápěstí.

Pracovní rukavice pro práci s elektrickými zařízeními

Pracovníci, kterým hrozí riziko poranění elektrickým proudem, by si rozhodně měli pořídit izolační gumové rukavice, které dokážou účinně ochránit před elektrickým výbojem. Pořídit si je ale můžete i do domácnosti, například pro manipulaci se žárovkou. I při této poměrně banální záležitosti se totiž můžete poranit.

Pracovní rukavice pro práci s toxickými a jinak nebezpečnými chemikáliemi

Přicházíte-li v práci do styku s nebezpečnými látkami, bez kvalitních ochranných rukavic se neobejdete. V tomto případě se poohlédněte po rukavicích chemických, které se obvykle vyrábějí ze dvou vrstev – podkladové (nejčastěji bavlna) a ochranné (nitril, latex, polyuretan, neopren nebo butyl). Ochranná vrstva navíc bývá opatřena reliéfním povrchem, díky čemuž poslouží i při manipulaci s kluzkými předměty.

Dle norem rozlišujeme tři typy chemicky odolných rukavic: typ A (ochrana proti vysokým chemickým rizikům), typ B (ochrana proti středním chemickým rizikům a typ C (ochrana proti nízkým chemickým rizikům).

Pracovní rukavice pro práci s toxickými a jinak nebezpečnými chemikáliemi

Ať už si pořizujete rukavice jakékoliv, před jejich použitím vždy zkontrolujte, zda neobsahují nějakou vadu, nevykazují známky opotřebení, případně jiné nedostatky. Důležité je také to, zda rukavice splňují příslušné normy, což by mělo být u produktu uvedeno.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.