Autor: blog

Dezinfekce vzduchu v místnosti
29. 10. 2021

Dezinfekce vzduchu v místnosti: Tipy a rady

Post By blog Průvodce , , ,

Ať už vzhledem k současnému dění okolo koronaviru či vlivem nastupujícího chřipkového období, je více nežli dřív dbát na čisté a sterilní prostředí.

K dezinfekci vzduchu v místnosti se nejčastěji používají tzv. germicidní zářiče, které si v následujících řádcích představíme, a také si povíme, co při jejich pořízení předem zvážit.

Germicidní zářiče – co to je?

Germicidní zářiče (též germicidní UV lampy) jsou speciální přístroje sloužící k dezinfekci vzduchu prostřednictvím ultrafialového záření. Likvidují viry, bakterie, plísně a další mikroorganismy, kdy vlivem působení tohoto záření dochází k narušení jejich buněčných struktur, následkem čehož rychle hynou.

Specificky vytvářejí tyto přístroje UV záření typu C (UVC). Jedná se o záření s nejvyšším baktericidním účinkem, které ničí až 99,99 % virů a bakterií na ozařované ploše v blízkosti zářiče.

Germicidní zářiče - co to je?

Princip fungování je takový, že zářič nejprve nasává kontaminovaný vzduch, ten ozáří UVC zářením a následně jej vypouští zpět do místnosti. V porovnání se složitými kapalnými dezinfekcemi či parními sterilizátory, je to velice rychlé a účinné řešení, jak se nechtěných virů a bakterií zbavit.

Kde se germicidní zářiče používají?

Germicidní zářiče se používají všude tam, kde jsou klasické sterilizační metody neúčinné, nebo tam, dezinfekce ovzduší příliš obtížná či dokonce nemožná. Své uplatnění najdou především v následujících odvětvích:

  • zdravotnictví (dezinfekce operačních sálů, JIP aj.),
  • potravinářský průmysl (balení a zpracování masa či mléka, snižování klíčivosti brambor, dezinfekce technologických linek, ničení plísní ve vlhkém prostředí atp.),
  • dezinfekce vody (dezinfekce plaveckých bazénů, příprava pitné vody, výroba nealkoholických nápojů a další).

Dále se mimo jiné používají také ve školách a školkách, či na pracovištích, kde hrozí kontaminace vzduchu. Existují rovněž germicidní UV lampy pro domácí použití.

Germicidní zářiče - použití

Podle čeho si germicidní zářič vybrat?

S ohledem na to, k jakému účelu a jakým způsobem bude germicidní zářič použit, rozlišujeme několik typů:

Přímé germicidní zářiče

V případě přímých germicidních zářičů probíhá dezinfekce přímým ozařováním nejen vzduchu, ale také okolních povrchů. Hodí se proto například k plošné sterilizaci. Používají se výhradně bez přítomnosti lidí a zvířat, neboť přímé UVC záření je pro živé organismy prokazatelně zhoubné, resp. karcinogenní.

Nepřímé germicidní zářiče

Nepřímé germicidní zářiče jsou takové, které na rozdíl od předchozího typu mohou být použity za přítomnosti osob a zvířat. U nepřímého záření totiž riziko ozáření nehrozí.  Tyto zářiče jsou vybaveny dvěma ventilátory a zdroj UVC (germicidní trubice) je zakrytý.

Vzduch je nasáván vstupním ventilátorem a poté přechází pod zdrojem UVC záření. Vzdálenost od zdroje je tak malá a intenzita záření tak vysoká, že vzduch proudící z druhého ventilátoru je kvalitně dezinfikován. Nepřímé germicidní zářiče jsou určeny výhradně k dezinfekci ovzduší, nikoli povrchů.

Kombinované germicidní zářiče

Jak již samotný název napovídá, kombinované germicidní zářiče umožňují oba typy záření. Přepínat mezi přímým a nepřímým ozařováním je možno například pomocí dálkového ovládání. Díky tomu bude dezinfekce vzduchu proti virům maximálně účinná.

Ruční germicidní UVC zářič

Ruční germicidní zářiče slouží především k domácímu použití, neboť jsou určeny k dezinfekci malých ploch, jako jsou například mobilní zařízení, klávesnice PC, bankovky, šperky, kliky, WC prkénka, volanty, TV ovladače a spousta dalších.

Provedení

Germicidní zářiče jsou dostupné v různých provedeních, a proto je lze do daných prostor umístit vícero způsoby.

Přímé germicidní zářiče mohou být:

  • bez upevnění (pouze s přívodním kabelem),
  • v konzolovém provedení na stěnu či na strop,
  • v mobilním provedení na pevném či pojízdném stojanu.

Co se nepřímých a kombinovaných germicidních zářičů týče, nabízí se následující provedení:

  • stolní (horizontální či vertikální),
  • nástěnné na stěnu či na strop,
  • mobilní na pojízdném stojanu.

Jsou germicidní zářiče účinné?

Účinnost zářičů se odvíjí od několika faktorů, mezi něž mimo jiné řadíme tvar místnosti, umístění přístroje, možnost cirkulace a míchání ošetřovaného vzduchu, intenzitu záření, relativní vlhkost a expoziční čas.

Germicidní zářiče - účinnost

Avšak jak již bylo zmíněno výše, ničí až 99,99 % virů a bakterií nacházejících se na ozařovaných plochách v blízkosti přístroje, což o jeho účinnosti rozhodně vypovídá.

Za zmínku stojí také to, že UVC záření je účinné i na COVID-19, jak prokázala studie Inagaki z roku 2020. Rovněž pomocí něj lze sterilizovat respirátory, neboť jejich vystavením UVC záření nedochází ke znatelnému snížení jejich filtračních schopností. Respirátory je možno dezinfikovat opakovaně, nedoporučuje se však více než 10 až 20krát.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak správně vybrat teploměr
5. 10. 2021

Jak správně vybrat teploměr?

Post By blog Průvodce ,

Lékařský teploměr je pomocníkem, který by neměl chybět v žádné domácnosti. Zvýšená teplota (37–38 °C) je totiž spolehlivým ukazatelem jak začínající, tak již probíhající nemoci.

V současné době se na trhu lze setkat nejen s klasickými skleněnými teploměry, které byly hojně využívány v předchozích letech, ale také i s o něco modernějšími variantami, jako jsou teploměry digitální, infračervené, nebo dokonce „chytré“ (tzv. smart). Ptáte se, jak a podle čeho si vybrat ten správný? To si povíme v následujících řádcích.

Základní typy teploměrů

Klasické skleněné teploměry

Klasické skleněné teploměry si asi vybavujete z dřívějška. Rozdíl je však v tom, že ty současné již neobsahují rtuť. Ta byla kvůli své toxicitě a hrozícím domácím otravám v roce 2009 zakázána Evropskou unií. Namísto toho jsou teploměry plněny jinými, především netoxickými, látkami; nejčastěji se jedná o galium, indium, případně jejich kombinaci s přídavkem zinku.

Mezi hlavní přednosti klasických skleněných teploměrů patří především nízká pořizovací cena a současně i přesnost měření. Tím, že jde o mechanický typ teploměru, nejsou k jeho provozu zapotřebí baterie.

Na druhou stranu počítejte však s delší dobou měření, která může činit až 10 minut, a také se sníženou odolností proti rozbití. Navíc je nutné teploměr před každým použitím sklepávat.

Skleněný teploměr

Digitální osobní teploměry

Výše zmíněné skleněné teploměry bývají postupně nahrazovány teploměry digitálními, které jsou výborným kompromisem právě mezi těmi jednoduchými klasickými a složitějšími infračervenými.

Výhoda

Digitální teploměry se vyznačují především svou rychlostí a přesností měření, a také vysokou odolností vůči rozbití. Navíc disponují jednoduchým displejem, díky kterému snadno zjistíte naměřenou hodnotu. Některé modely jsou vybaveny i zvukovým signálem upozorňujícím na konec měření či na zvýšenou teplotu, případně horečku.

Nevýhoda

Naopak nevýhodou může být spotřeba baterií, kdy některé modely dokonce obsahují pouze integrovanou baterii, kterou nelze vyměnit. Pravdou však je, že se jejich životnost pohybuje v řádu několika let.

Digitální osobní teploměr

Dudlíkové teploměry

K digitálním teploměrům řadíme také speciální digitální dudlíkové teploměry, které jsou určeny k měření teploty kojenců a těch nejmenších, nebo třeba bazální digitální teploměry. Ty jsou určeny ženám, které se snaží o početí a sledují své plodné dny.

Infračervené osobní teploměry

Měření prostřednictvím infračervených osobních teploměrů je jedním z nejmodernějších způsobů zjišťování tělesné teploty vůbec. Funguje na principu zachycování infračervených paprsků, které přirozeně vydává lidské tělo. Nejčastěji měření probíhá na čele či na spáncích, nebo v ušních bubíncích. Na výběr přitom máte mezi kontaktní i bezkontaktní variantou, případně jejich kombinací.

Výhoda

Nespornou výhodou tohoto typu teploměrů je především rychlost měření. U dotykových modelů lze výsledek zjistit do pouhé 1 vteřiny, u bezdotykových pak do tří sekund. Současně se výsledky řadí mezi ty nejpřesnější vůbec; předpokladem je však dodržet správný postup, který zajisté najdete v příbalovém letáku.

Infračervené teploměry ocení, mimo jiné, i maminky miminek a malých dětí, neboť je lze využít i k orientačnímu měření potravin a nápojů, nebo třeba ke zjištění teploty vody ve vaničce. Při měření čehokoliv jiného než lidského těla je však nutno brát výsledky s menší rezervou.

Vlastníci smartphonů jistě ocení, že spousta infračervených teploměrů nabízí možnost propojení s chytrým mobilním zařízením s operačním systémem Android či iOS. Naměřené hodnoty se tak uloží do paměti telefonu a uživatel si pak může zobrazit graf reflektující vývoj těchto hodnot v čase.

Nevýhoda

Nevýhodou infračervených teploměrů je zejména vyšší pořizovací cena a nutnost udržovat při měření čistý senzor i měřený povrch. V opačném případě by mohlo dojít ke zkreslení výsledků.

Infračervené osobní teploměry

Faktory, na které se při výběru zaměřit

Nyní už známe základní typy teploměrů, a můžeme se tak směle „vrhnout“ na faktory, na něž byste se měli při výběru toho správného zařízení měli zaměřit.

Komu a jak často bude teplota měřena

Jedním ze základních kritérií výběru správného teploměru je to, komu a jak často bude teplota měřena. Má-li teploměr sloužit pouze k občasnému orientačnímu měření dospělých, kterým čas od času nebývá dobře, postačí některý ze základních modelů, například klasický skleněný či digitální dotykový teploměr.

V případě častějšího a dlouhodobého monitorování tělesné teploty – což je typické u novorozenců a malých dětí, případně u seniorů a chronicky nemocných osob – oceníte spíše bezkontaktní teploměr. Ten totiž nevyžaduje přílišnou součinnost daného jedince, a třeba dětem lze změřit teplotu i ve spánku, aniž by bylo potřeba je budit.

Měření teploty dítěti

Na jaké části těla bude teplota měřena

Vybírat si teploměr můžete také v závislosti na tom, na jaké části těla budete chtít teplotu měřit. Možností se nabízí hned několik:

  • Podpaží – jedná se o způsob měření, který je pravděpodobně všem důvěrně známý a který je typický pro jednodušší kontaktní teploměry.
  • Ústní dutina – i zde najdou uplatnění nejčastěji klasické kontaktní teploměry, jejichž špička se vloží mezi dolní dáseň a tvář. Po každém měření je však třeba teploměr očistit a vydezinfikovat.
  • Čelo a spánky – zde nejlépe poslouží bezkontaktní teploměr, který provede měření během pár sekund. Dbejte však na to, aby čelo nebylo příliš zpocené, či jinak znečištěné. Vyhnete se tak možnému zkreslení výsledků.
  • Uši – i zde hraje důležitou roli čistota. Zvukovod musí být zcela zbaven ušního mazu. K ušnímu měření se stejně jako u předchozího případu nejlépe hodí bezkontaktní teploměry, jejichž špička se zasune do zvukovodu.
  • Konečník – k rektálnímu měření se používají jak klasické, tak i digitální kontaktní teploměry, a časté jsou zejména u novorozenců. Zařízení je pochopitelně potřeba po každém použití důkladně očistit a vydezinfikovat, odmění se vám však vysokou přesností výsledků.

Náročnost ovládání a správná velikost

Především u výše zmíněných osob je neméně důležitá správná ergonomie měřícího zařízení. U novorozenců a malých dětí by měl být měřící hrot co nejmenší, senioři naopak ocení větší zařízení, neboť se jim s ním bude lépe manipulovat. V případě, že své dítě budete podrobovat rektálnímu měření, obstarejte si teploměr s ohebnou špičkou.

Náročnost ovládání je potřeba brát v potaz především u seniorů, kteří ocení spíše jednodušší zařízení. Větší množství pokročilejších prvků by pro ně mohlo být spíše ke škodě než k užitku. U osob se slabším zrakem se zaměřte na dostatečně velký a dobře čitelný displej; klasické skleněné teploměry v tomto ohledu příliš nevynikají, a navíc vyžadují sklepávání.

Materiál a kvalita zpracování

Nejčastěji zastoupeným materiálem při výrobě teploměrů je plast. Důvodem je především jeho bytelnost a oproti klasickým skleněným teploměrům výrazně nižší náchylnost k poškození. Navíc se po přiložení k tělu nemusíte obávat nepříjemného chladu.

Plánujete-li si pořídit přístroj s větším množstvím funkcí, dbejte také na kvalitu zpracování tlačítek a dalších pohybových částí.

Pokud i po přečtení tohoto článku s výběrem poněkud váháte, doporučujeme si projít recenze ostatních uživatelů, případně nezávislé spotřebitelské testy.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Nikola Tesla
4. 10. 2021

Nikola Tesla: 20 zajímavostí, které jste určitě nevěděli

Post By blog Zajímavosti

Nikola Tesla, vynálezce srbského původu žijící dlouhodobě v USA, je mnohými považován za největšího génia všech dob, bez jehož vynálezů by dnešní svět vypadal úplně jinak. Nebýt Tesly, pravděpodobně bychom nikdy nepoznali televizi, mobilní telefon či wi-fi. Teslova genialita si však vybírala i svou daň.

Kromě toho, že byl jedním z největších myslitelů, jaké kdy svět viděl, byl také podivínem sužovaným šílenstvím, kterého bychom dle moderních definic zařadili mezi duševně choré. Jak moc barvitý byl jeho život, si povíme v následujících řádcích.

#1 Narodil se během silné bouřky

Nikola Tesla se narodil 10. července roku 1856, a to během divoké letní bouřky, což jeho porodní bába pokládala za zlé znamení. Obávala se, že se chlapec stane dítětem temnoty, avšak Teslova matka, Djuka Tesla, už tehdy prorocky prohlásila, že hoch naopak bude „dítětem světla“. V té době nejspíš neměla nejmenší tušení, jak moc blízko pravdy je.

#2 Otec jej chtěl mít za kněze

Teslův otec, Milutin Tesla, byl pravoslavný kněz a stejnou životní cestu si přál i pro svého syna. K tomu však nedošlo. Jako náctiletý se Nikola Tesla nakazil cholerou a jeho stav byl velice vážný. Prakticky na smrtelné posteli svému otci sdělil, že se uzdraví, pokud mu dovolí studovat fyziku a matematiku. Otec svolil a malý Tesla se jako zázrakem uzdravil.

#3 Rodinná anamnéza plná duševních nemocí

Tesla se narodil do rodiny naplněné duševní nestabilitou, od čehož se značně odvíjel duševní stav jeho samotného. Teslův otec trpěl samomluvou, která často vyúsťovala v zuřivé spory jak se svou vlastní osobou, tak s postavami, jež viděl. S problémy se potýkal i Teslův bratr, jenž míval halucinace.

#4 Halucinace jako klíč k brilanci

Halucinacemi trpěl i samotný Tesla. Nastoupily poté, co byl svědkem toho, jak jeho bratra ušlapal rodinný kůň. Halucinace měly podobu záblesků oslepujícího světla a postupem času se zhoršovaly. Hovoří se však o tom, že navzdory nepříjemným okolnostem, byly zároveň klíčem k jeho brilanci. Často je totiž doprovázely různé obrazy, přičemž jeden z nich údajně představoval návrh motoru střídavého proudu.

#5 Obsedantně-kompulzivní porucha a podivné zvyky

Nikola Tesla trpěl obsedantně-kompulzivní poruchou, jež se u něj vyznačovala velice zvláštním chováním, kvůli němuž jej okolí mělo za podivína. Tesla byl až chorobně posedlý čistotou – každý večer utíral zařízení své jídelny pomocí 18 ubrousků a zásadně večeřel v bílých rukavicích. Kvůli svému strachu z choroboplodných zárodků se také bál dotknout jiných lidí. Pokud si měl s někým potřást rukou, měl buď rukavice, nebo se vždy běžel rychle umýt.

Vedle posedlosti čistotou byl posedlý také číslem 3. Oněch 18 ubrousků při večeři vyžadoval proto, že je to číslo dělitelné právě třemi. Před jídlem navíc počítal jeho přesný krychlový objem. Když přenocovával v hotelu, požadoval každé ráno 18 ručníků. Dokonce předtím, než poprvé vešel do neznámé budovy, vždy ji nejprve třikrát obešel.

Také se chorobně bál perel a kulatých předmětů. Jednou dokonce poslal domů svou sekretářku, která přišla s perlovým náhrdelníkem.

#6 Fantastická paměť a prostorová představivost

O Teslovi se říká, že byl obdařen nepředstavitelně přesnou pamětí a prostorovou představivostí. Dokázal si prý zapamatovat celé knihy, či obrazy do těch nejmenších detailů. Prostorová představivost pro něj sice zpočátku znamenala spíše psychickou zátěž, kvůli níž se jako dítě potýkal s nočními můrami, později mu však umožnila detailní 3D vizualizaci vlastních vynálezů.

#7 Zastánce ekologie a polyglot

Nikola Tesla byl ekolog, který se zasazoval o používání paliv z obnovitelných zdrojů, což v té době bylo naprosto nevídané. Prý také ovládal 8-12 jazyků, mezi nimiž se dokonce uvádí čeština. Zde stojí za zmínku, že Tesla – ač jen jeden semestr – studoval na Karlově univerzitě v Praze.

#8 Pouze dvě hodinky spánku denně

Tesla o sobě prohlašoval, že nikdy nespal déle než dvě hodiny za den. Často zůstával vzhůru celou noc a prováděl experimenty ve své laboratoři. Ty byly pro Teslovy sousedy natolik rušivé, že musela dokonce zasahovat policie. Laboratorní asistenti Tesly však jeho tvrzení zpochybňují. Prý spal sice méně, než je zdrávo, ale o něco déle než jen dvě hodiny. Faktem však zůstává, že ve své laboratoři často kolaboval a usínal únavou.

#9 Život strávený po hotelích

V průběhu svého života měl Tesla jen málokdy stabilní domov. Vystřídal řadu hotelů po celém Manhattanu, a to včetně luxusního Waldorf Astoria, v němž se seznámil a spřátelil s mnoha vlivnými lidmi. To však bylo v době, kdy byla jeho kariéra na vrcholu.

Postupem času to šlo s Teslovým bohatstvím z kopce a ocitl se na pokraji bankrotu. Jednou dokonce na recepci místo peněz předal zvláštní krabici s tím, že se v ní nachází paprsek smrti s hodnotou 10 tisíc dolarů. Zároveň personál varoval, že pokud krabici otevře neoprávněná osoba, může vybuchnout. Hotel krabici pravděpodobně ze strachu přijal. Po Teslově smrti byla krabice otevřena FBI a zjistilo se, že jsou v ní jen běžné elektrické součástky.

#10 Strach ze svatby

Tesla sice dokázal upoutat pozornost žen, ale do vztahu a manželství se zrovna nehnal. Tvrdil, že ženy zabírají příliš mnoho pozornosti, která by měla být věnována vědě.

#11 Zamiloval se do holuba

V posledních letech života si Tesla krátil volné chvíle krmením holubů v parcích. Když zrovna pobýval v nějakém hotelu, dokonce si brával na pokoj poraněné holuby, o které se staral. Jeden z holubů upoutal jeho pozornost natolik, že si k němu vypěstoval opravdu láskyplný vztah. Tvrdil přitom, že onoho holuba miloval tak, jako muž miluje ženu, a žena zase muže.

#12 Whiskey jako elixír dlouhověkosti

Tesla věřil, že ve whiskey objevil elixír života, díky kterému se dožije 150 let. Nebyl sice alkoholik, avšak neuplynul ani jediný den, kdy by si svou oblíbenou whiskey nedal. V USA však v době jeho příjezdu panovala prohibice. Tu Tesla těžce nesl a obvinil americkou vládu, že mu tímto krokem zkrátila život na pouhých 130 let. Pro zajímavost se dožil 87 let.

#13 Ke konci života se stal vegetariánem

Za rozhodnutím stát se vegetariánem stálo především to, že konzumaci masa, obzvláště v dobách hospodářské krize, považoval Tesla za nehospodárné. Navíc věřil, že rostlinná strava člověku pomáhá zvyšovat fyzický i duševní výkon.

#14 Bezdrátové připojení

Tesla je známý jako průkopník bezdrátové komunikace. Již v roce 1901 experimentoval s bezdrátovým přenosem informací, kdy přišel s nápadem, jak dané informace shromažďovat, kódovat, měnit jejich frekvenci a následně vysílat do zařízení, které lze držet v ruce. Faktem však je, že konkrétně Teslovo zařízení nebylo v praxi nikdy sestrojeno ani testováno.

#15 Přínos na poli medicíny

Přínos Tesly na poli medicíny a lékařské techniky sice není příliš známý, sestrojil však řadu různých léčebných přístrojů, a to včetně těch rentgenových. Dokonce se vypráví historka, že svého kamaráda Marka Twaina zbavil během několika minut zácpy. Docílil toho tím, že Twaina postavil na svůj vysokofrekvenční oscilátor, jemuž bylo přezdíváno stroj na vyvolání zemětřesení.

#16 Mnohé z Teslových vynálezů jsou stále tajné

Ač Tesla zemřel již v roce 1943, mnohé z jeho vynálezů a experimentů až doposud nespatřily světlo světa. Postarala se o to americká vláda, která po Teslově smrti zajistila, aby byl zabaven veškerý jeho majetek. K některým věcem se později dostala jeho rodina, velká část však zůstává ukryta v trezoru.

#17 Rival Edisona

Tesla přišel do Spojených států v roce 1884 a měl zde pracovat ve firmě amerického vynálezce žárovky, Thomase Edisona. Ten měl údajně nabídnout Teslovi pohádkové bohatství za to, že najde způsob, jak vylepšit generátory energie na stejnosměrný proud.

To se Teslovi povedlo, avšak s využitím střídavého proudu, což bylo v rozporu s Edisonovými patenty. Z toho důvodu Edison z dohody „vycouval“ a Tesla nedostal ani korunu. Naštvaný Tesla podal výpověď a chvíli se živil jako kopáč příkopů za 2 dolary na den.

#18 Nikdy nezískal Nobelovu cenu

… ač byl na její získání nominován. Nominován byl však spolu s Edisonem, přičemž se spekuluje o tom, že z důvodu vzájemné nevraživosti dvojice odmítla společnou Nobelovku převzít. Sám Nobelovu cenu nikdy nezískal, leč na ni měl nárok. Vynalezl třeba rádio, což však patentový úřad uznal až po Teslově smrti v roce 1943. Mezitím – v roce 1909 – získal Nobelovu cenu za rádio italský fyzik Guglielmo Marconi, což mnozí považují za křivdu.

#19 Svými objevy nikdy nezbohatl

Tesla, na rozdíl od Edisona, neměl příliš dobré podnikatelské schopnosti, a proto své projekty nedokázal monetizovat. Při svém bádání se o zisk ani příliš nezajímal, neboť byl přesvědčen, že by věda měla sloužit zájmům celého lidstva. Na svých vynálezech proto nikdy nezbohatl, a nakonec zemřel bez peněz v laciném hotelovém pokoji.

#20 Teslovi vzdávají hold mnohé firmy a organizace

Teslův odkaz je naprosto výjimečný, o čemž mimo jiné svědčí množství firem, organizací a institucí nesoucích jeho jméno. Za zmínku stojí především česká značka elektroniky Tesla, která byla založena v roce 1946 a která je v současné době generálním dodavatelem stacionární mikrovlnné telekomunikační sítě pro Armádu ČR, nebo americká automobilka Tesla Motors, Inc. zabývající se výrobou elektromobilů.

Kromě toho najdeme na světě celou řadu pomníků uctívajících jeho památku. V Bělehradě po něm bylo pojmenováno mezinárodní letiště, dále po něm byla pojmenována jednotka magnetické indukce, kráter na odvrácené straně Měsíce či planetka nazývaná 2244 Tesla.

Chcete z Teslových objevů vytěžit maximum? Proměňte svou domácnost na tzv. chytrou domácnost prostřednictvím elektronických zařízení Tesla Smart. Veškeré spotřebiče, senzory a další příslušenství fungují zcela bezdrátově.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak vybrat ochranné brýle proti prachu
23. 9. 2021

Jak vybrat ochranné brýle proti prachu

Post By blog Průvodce , , ,

Ať už děláte cokoli, doma pro radost, nebo jinde pro výdělek, měli byste u toho dbát na svou bezpečnost. Zatímco na pracovní obuv nebo vhodný oděv myslí takřka všichni, ochranné brýle máme obecně stále tendenci podceňovat.

Zranění očí se přitom dá přivodit velice snadno. Může se do nich dostat prach, nečistoty a jiné pevné částečky, které dovedou nadělat pořádnou paseku. Proto byste při činnostech, kde něco takového hrozí, měli nosit ochranné brýle, stejně jako například cyklisti jezdí ve sportovních brýlích.

Očima přijímáme až 80 % okolních vjemů. Představa, že bychom o tuto možnost přišli, je dost nepříjemná. I drobné poškození může způsobit zhoršení, nebo dokonce ztrátu zraku. Jak si tedy vybrat ochranné brýle?

Zaostřeno na mechanická rizika

Ochranné brýle by měly chránit proti poškození očí tepelnými riziky (plameny, horké tekutiny, jiskry aj.), chemickými riziky (rozpouštědla, infikovaná krev, kyseliny aj.) a mechanickými riziky. Právě mezi ně patří veškeré drobné částečky včetně prachu.

Na co myslet při výběru ochranných brýlí proti prachu

Když začnete hledat brýle, které by vám vyhovovaly, měli byste si odpovědět na tyto otázky:

Kolik času v brýlích strávím?

  • Výjimečně? Pak stačí optická třída č. 3.
  • Častěji? Pak volte optickou třídu č. 2.
  • A pokud každý den, nešetřete a vsaďte na optickou třídu č. 1.

Čím vyšší číslo je u optické třídy, tím většího zkreslení se dočkáte.

Jaký náraz hrozí mým očím?

Jestliže od vaší práce létá jen prach nebo drobounké třísky, nejspíš vám bude stačit kategorie S (vydrží náraz 6mm ocelové kuličky letící rychlostí 12 m/s). Kategorie F odolá této kuličce v rychlosti 45 m/s, kategorie B zvládne totéž v rychlosti 120 m/s, kategorie A pak obstojí i proti této kuličce letící rychlostí 190 m/s. Speciální je pak kategorie T – brýle, které sem spadají, odolají nárazům i v teplotách od -5 do +55 °C.

  • Pracujete často ve velmi prašném prostředí a vlivem toho i za snížené viditelnosti? Pak zvažte pořízení výstražných oděvů!

Jakou roli hraje barva zorníku?

Určitě už jste zaznamenali, že ochranné brýle nemívají jen čirý zorník, nýbrž jsou i různě barevné. Není to primárně designová záležitost!

  • Čirý zorník zajišťuje nezkreslené vidění, neunavuje oči, chrání proti nárazům a při dobré viditelnosti i před UV zářením.
  • Žlutý zorník zlepšuje vidění za horších světelných podmínek, za soumraku nebo při mlze. Zvyšuje kontrast, chrání proti nárazům a UV záření.
  • Kouřový zorník pomáhá lépe rozeznávat barvy za slunečního záření. Chrání proti nárazům, UV záření a viditelnému světlu.
  • Hnědý zorník zajišťuje lepší adaptaci na změnu intenzity světla. Rovněž chrání před nárazem UV zářením.
  • Zrcadlový zorník zajišťuje lepší rozeznávání barev za slunečního záření a oslnění sluncem. Chrání před nárazem a UV zářením.
  • Modrý zorník je nesmírně příjemný pro oko, protože mu během slunečního záření poskytuje úlevu. Samozřejmě chrání před nárazem a UV zářením.

Důležitá je i norma ochranných brýlí

Při výběru se určitě řiďte i normou, abyste nakonec nebyli nemile překvapeni, že brýle nesplňují, co od nich očekáváte.

Osobní prostředky k ochraně očí jsou označeny jako EN 166, osobní prostředky k ochraně očí s filtry proti ultrafialovému záření mají označení EN 170 a ty s protislunečními filtry pro profesionální použití jsou pak označeny jako EN 172.

Roli hraje i pohodlí

Zvlášť pokud potřebujete v brýlích pracovat celé dny, neuchylujte se ke kompromisům ohledně pohodlí.

Brýle by vám měly pěkně sedět na nose, správně doléhat, neměly by vám při nepatrném pohybu klouzat a ani by vás z nich neměla bolet hlava, jak se to často stává, když brýle někde tlačí. K tomu můžou posloužit třeba nastavitelné straničky a možnost změny jejich sklonu.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Test na drogy - jak vybrat
23. 8. 2021

Testy na drogy: Jak vybrat nejlepší testy?

Post By blog Průvodce , ,

Testování na přítomnost drog slouží k detekci výskytu povolených i nepovolených návykových látek v materiálu biologického původu. Typicky k němu dochází z důvodů klinických a léčebných, ale také z důvodů soudních, případně se jedná o sportovní testování. Každý z těchto důvodů přitom vyžaduje odlišné požadavky na vyšetření – ať už je to rozsah testovaných látek, rychlost dodání výsledku, specifita vyšetření aj.

Nejčastěji vyšetření probíhá ze vzorku moči, lze se však setkat i s jinými typy testů na drogy. A ty si nyní představíme.

Typy testů na drogy a jak fungují?

Rozlišujeme dva typy testů: screeningové a laboratorní.

Screeningové testy

Screeningové testy jsou prvotním – orientačním záchytovým a nespecifickým – vyšetřením. V případě, že je takovýto test pozitivní, dochází následně ke konfirmaci orientačního nálezu prostřednictvím specifických a přesných metod.

V rámci testování se ověřuje přítomnost látek z jednotlivých skupin drog (např. amfetaminy, kanabinoidy, kokain aj.), kdy se výsledek testu v jednotlivých skupinách porovnává s předem stanovenou hodnotou CUT-OFF. Jsou-li výsledky pod hodnotou CUT-OFF, jsou považovány za negativní. V opačném případě se považují za pozitivní a dochází k již zmíněné konfirmaci.

Laboratorní testy

K laboratorním testům se přistupuje tehdy, vyšel-li pozitivně orientační screeningový test. Prostřednictvím laboratorních testů dochází k potvrzení a specifikaci nálezu. Tyto testy je však možné absolvovat i bez screeningového testu.

Slinné testy

Ze vzorku slin lze detekovat užití drog v předchozích 24 hodinách. Jednorázové testy na drogy ze vzorku slin se často uplatňují ve firmách, neboť jsou rychlé a provádí se přímo před testovanými jedinci. Neexistuje zde tak riziko záměny vzorků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o neinvazivní způsob získání vzorku, používá jej často také policie v terénu či školská zařízení. Stačí pouze zevnitř úst testovaného odebrat pomocí vatové tyčinky či pipety vzorek slin a počkat si na výsledek.

Testy z moči

Zde hrají důležitou roli ledviny. Jejich funkce spočívá v přefiltrování nečistot z krve, které jsou následně močí vylučovány z těla ven.  Tyto částice mimo jiné zahrnují produkty rozpadu alkoholu a dalších drog, právě díky čemuž lze jejich užívání odhalit. Každá látka má však jiný poločas rozpadu, a proto se zjištění jejich přítomnosti v moči z hlediska času liší. Závisí jednak na typu užité látky, jednak na jejím množství.

Testy z moči mívají podobu papírových proužků či destiček, které se do vzorku ponoří a následně dojde k vyhodnocení výsledků.

Testy z krve

V tomto případě se testovanému jedinci odebere vzorek krve, který je následně podroben toxikologickému vyšetření. Provádí se především tehdy, je-li třeba zjistit, zda je testovaný pod vlivem právě v daný moment. Jinak není příliš vhodný, neboť se droga z krve rychle – v řádu několika hodin – odbourává. Nejčastěji se používá při ověřování přítomnosti alkoholu v krvi.

Testy z vlasů

Testy na přítomnost drog ze vzorku vlasů jsou užívány tehdy, je-li třeba jedince otestovat v delším časovém úseku (v řádech měsíců). Je tak možné odhalit užití drogy například před 2-3 měsíci, nikoliv však před 2-3 týdny, neboť v té době ještě látky nejsou ve struktuře vlasu přítomny. Přesný časový rámec k detekci výskytu daných látek však závisí na délce vlasu. Způsob podání drogy přitom není podstatný.

Existuje zde bohužel riziko, že pozitivní výsledek bude mít i osoba, která sice drogy nekonzumuje, avšak přichází s uživateli drog do kontaktu. Z tohoto důvodu je potřeba vzorek před samotným testováním jednou či vícekrát omýt.

Nejčastější dotazy

Kde koupit policejní testy na drogy?

K testování na přítomnost drog policie mimo jiné využívá jednorázové testy na drogy, které si lze jednoduše zakoupit v lékárně či drogerii, nebo na e-shopu i pro domácí užití. Tyto testy bývají dvojího druhu – ze slin a z moči – a testují buď přítomnost konkrétní látky, nebo kombinace látek různých.

Jaké dělat testy na drogy ve škole?

Za účelem testování na přítomnost drog u žáků a studentů na školách se nejčastěji uplatňují slinné testy. Jsou totiž nejméně invazivní, provádějí se na místě a poskytují rychlé výsledky. Pokud se přítomnost drogy potvrdí, pak je vhodné přistoupit k testům z moči či krve, které se vyhodnotí ve specializovaných laboratořích. V opačném případě mohou testovaní jedinci po prvotním testu namítat, že se jedná o falešně pozitivní výsledek.

Jaké dělat testy na drogy v nemocnici?

V nemocničních zařízeních se nejčastěji provádějí testy z moči. Jedná se totiž o rychlé, bezbolestné, spolehlivé a nízkonákladové řešení, které navíc dokáže odhalit i přítomnost léků na předpis, které bývají zneužívány. Výskyt testovaných látek odhalí i několik dní či týdnů po užití, ač jejich účinky už dávno pominuly.

Jakými testy na drogy kontroluje silniční kontrola?

Při silničních kontrolách se primárně používají neinvazivní slinné testy. Nejčastěji se jedná o testovací sadu Drugwipe5+. Testy odhalí užití drogy jednak těsně před řízením, jednak i její dřívější požití. Nehledě na okolnosti test hlásí pozitivní výsledek. Aby bylo možné určit, že se daný jedinec nachází pod vlivem drog i v momentě provedení prvního orientačního testu, tedy při řízení, musí se ještě podrobit laboratornímu testu z krve, který bere v potaz i hledisko času.

Co říká zákoník práce o testech na drogy?

Zákoník práce říká, že do zaměstnání nesmí pracovníci chodit pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, a ani je na pracovišti užívat. Zákaz užívání alkoholu a drog se vztahuje na celou pracovní dobu, tedy i na situace, kdy jste například na pracovním obědě. To samé platí i tehdy, jste-li na pracovišti mimo pracovní dobu, třeba na večírku s kolegy.

Výjimku tvoří pouze zaměstnanci pracující v hutích či sklárnách a také degustátoři a someliéři.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne své zaměstnance testovat – ať už namátkově či pravidelně – nemají tito jedinci příliš šanci protestovat. Respektive mohou odmítnout, ale příliš si nepomohou. Testování se provádí klasicky testerem na alkohol (tedy dechovou zkouškou) a u jiných drog orientačním testem ze slin. Pokud tyto testy zaměstnanec bez závažných důvodů odmítne, musí se rovnou podrobit vyšetření z moči nebo krve. Odmítne-li i tuto formu, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem, a na řadu přichází veškeré sankce s tím spojené.

Jaký test na drogy se používá v případě LSD?

V případě testování na přítomnost LSD se může používat test z krve, moči i vlasů. Je však nutno brát v potaz, že v krvi droga zůstává zhruba 6-12 hodin po posledním užití, v moči 2-4 dny, ve vlasech pak až 90 dní. Čísla jsou pouze orientační, záleží totiž na množství drogy, které daný jedinec užil, jeho zdravotním stavu, věku a tělesné váze.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Ochrana dýchacích cest: Jak správně vybrat respirátor nebo roušku?
17. 8. 2021

Ochrana dýchacích cest: Jak správně vybrat respirátor nebo roušku?

Post By blog Průvodce , , , ,

Za poslední rok a půl jsme do některých prostor nemohli vejít bez ochrany dýchacích cest. Respirátor a rouška se tak staly nedílnou součástí našich životů. Jak je ale koupit, v čem je rozdíl a na co při výběru hledět?

Respirátor vs. rouška

Rouška má zabránit průniku mikroorganismů zevnitř ven, nosíte ji tedy pro ochranu svého okolí. Roušky nemusejí procházet jednotnou zkouškou, nezjišťuje se průnik filtr nebo jejich odpor při dýchání.

Respirátor oproti tomu chrání spíš svého nositele. Podle toho, jaký respirátor máte, dochází k filtraci prachu, mikroorganismů nebo i výparů a plynů. Respirátory procházejí jednotnou zkouškou a musí splňovat evropskou normu.

Ochrana dechu proti prachu

Pracujete v prašném prostředí? Pak si určitě chraňte dýchací cesty správným respirátorem – tím proti prachu.

Jak vybrat respirátor proti prachu?

Respirátor proti prachu poznáte podle označení FFP1. Jde o respirátor proti jemnému prachu, aby se dostal k vašim dýchacím cestám. Zároveň slouží jako ochrana před vniknutím aerosolů na olejové a vodové bázi. Hodí se při vrtání, řezání a ručním pískování.

  • Pracujete často ve velmi prašném prostředí a vlivem toho i za snížené viditelnosti? Pak zvažte pořízení výstražných oděvů!

Ochrana dechu proti virům

Jak se ochránit vůči virům a jak zabránit jejich šíření po okolí, když je možná máte v sobě? Vyberte si podle situace respirátor, nebo roušku.

Jak vybrat respirátor proti virům

Respirátor chrání svého nositele, využijete ho tedy především jako svou vlastní ochranu vůči virům ve vdechovaném vzduchu. Vždy jde o respirátory s označením FFP2 a FFP3, přičemž respirátory FFP3 mívají ventilek a vyměnitelný filtr. Na našem trhu najdete i respirátory s označením KN95, které se vyrovnají těm s označením FFP2.

Jak vybrat roušku proti virům

Roušky obecně nechrání svého nositele, nýbrž okolí před kapénkami a další částicemi, které vychází z jeho dýchacích cest – například chirurg chrání pacienta, protože má na dýchacích cestách roušku. Nevýhodou je to, rouška nesedí na obličeji tak dobře jako respirátor. Je to ale samozřejmě lepší než nic.

Ochrana dechu proti toxickým látkám

Některé činnosti vyžadují speciální ochranu dechu proti toxickým látkám.

Jak vybrat správný respirátor?

Zaměřte se na speciální respirátory, polomasky a celoobličejové masky, které vás dokážou ochránit i před nebezpečnými látkami. Škodlivé jsou plyny, těkavé látky, prach, dým, aerosoly a mikrovlákna.

Respirátory ochrání dýchací cesty před prachem, před aerosoly, svářecím dýmem apod.

Polomasky pak slouží k ochraně proti většině těkavých látek a plynů. U polomasky je třeba dbát na pravidelnou výměnu filtru a na jeho správný výběr.

Celoobličejové masky vás ochrání před většinou plynů, těkavých látek, před prachem a svářecím dýmem. Jejich nespornou výhodou je to, že chrání i oči

Typy respirátorů

Respirátorů je na trhu celá řada. Jaké typy se používají?

Respirátor s vyměnitelným filtrem

Chcete-li si usnadnit dýchání v respirátoru, vyberte si ten s vyměnitelným filtrem. Díky němu se vám mimo to bude i lépe ochlazovat vnitřní strana respirátoru, ten taky nebude vlhnout a sníží riziko zamlžování brýlí. Dejte ale pozor na to, že takový respirátor chrání jen svého nositele. Pokud budete nemocní, můžete nakazit své okolí.

Respirátor z nanovláken

Vrstva nanovláken, kterou tento typ respirátoru disponuje, zajišťuje, že viry jsou nejen zachycovány, ale i ničeny. Některé se mohou ručně prát, a tak slouží třeba i 4–10krát!

Respirátor se stříbrem

Stříbro v respirátoru (i rouškách) zajišťuje vyšší míru antimikrobiální ochrany. Respirátory se stříbrem jsou běžně k dostání, často v kombinaci s nanovlákny.

Respirátor s aktivním uhlím

Aktivní uhlí dokáže pohlcovat plyny v ovzduší, ovšem jen ty nejedovaté. Dělí se do tří tříd – FFP1 (sádrování, manipulace s cementem, rostlinná a textilní výroba), FFP2 (broušení, řezání, vrtání betonu a měkkých kovů, svařování oceli a zinku, provádění postřiků) a FFP3 (kontakt s viry, práce s tvrdým dřevem, svařování oceli a hliníku, práce s azbestem a olovem).

Respirátor s mědí

Respirátor s mědí vás oslní svými schopnostmi. Nejenže se k vám viry nedostanou, díky mědi je respirátor samosterilizační. Není tedy potřeba se o ně jakkoli starat. Vydrží až 30 hodin nošení.

Nejčastější dotazy k respirátorům a rouškám

Máme pro vás odpovědi na nejčastěji pokládané otázky v souvislosti s rouškami a respirátory.

Jak dlouho respirátor používat?

Nejrozšířenější respirátory třídy FFP2 jsou použitelné maximálně 8 hodin. Speciální respirátory pak vydrží i delší dobu. Například respirátor s mědí zvládne i 30 hodin!

Jak respirátor sterilizovat neboli dezinfikovat?

Respirátory jsou obvykle jednorázové, nicméně v nouzi se dají sterilizovat například vodní párou, suchým ohřevem na 60–70 °C (v horkovzdušné troubě po dobu 30 minut), UV zářením (UV lampou, horským sluncem), ozónem nebo v mikrovlnce (respirátor dejte do plastové nádoby s troškou vody, na ni položte plastovou mřížku a na ni respirátor vnější stranou dolů; od 1 100 W a výše sterilizujte 90 sekund, 800–1 000 W 180 sekund, 500–700 W 300 sekund).

Jak dlouho respirátor vydrží?

Klasický respirátor FFP2/KN95 vydrží maximálně 8 hodin, pak už nemusí být účinný.

Jak respirátor nosit?

Respirátor mějte vždy přitisknutý k nosu (prsty vždy stlačte sponu), aby jeho kraje pěkně doléhaly na pokožku. Čím méně mezer vznikne, tím větší je ochrana. Správně nasazený respirátor klade při nádechu odpor.

Kde se musí respirátory nosit?

To záleží na aktuálních pravidlech. Zatím platí, že musíme respirátor nosit venku tam, kde se kumulují lidé, a ve veřejných vnitřních prostorách (obchody, zdravotnická zařízení, společné prostory hotelů apod.).

Jak respirátor funguje?

To záleží na aktuálních pravidlech. Zatím platí, že musíme respirátor nosit venku tam, kde se kumulují lidé, a ve veřejných vnitřních prostorách (obchody, zdravotnická zařízení, společné prostory hotelů apod.).

Jak je tomu s parazity v respirátorech?

Když svět zaplavily zprávy o tom, že se v rouškách a respirátorech množí paraziti, vědci se dali do práci a zjistili, že nic živého se ve zkoumaných předmětech neobjevuje. Našli jen drobounké objekty, které odpovídají úlomkům přírodního vlákna. Může jít i o mikroskopické smetí a jiné nečistoty nebo změněný vlastní materiál roušky či respirátoru.

Mohu čistit roušku v mikrovlnce?

Na rozdíl od respirátorů se roušky snadno přepálí, a to jak ty jednorázové, tak ty bavlněné – před tímto postupem sterilizace varují i hasiči…

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak vybrat boty do práce?
10. 8. 2021

Jak vybrat boty do práce?

Post By blog Průvodce , ,

Boty jsou základ, ať už se chystáte na procházku, túru po horách… Nebo do práce! Boty musí být bezpečné a zajišťovat pohodlí, zvlášť když v nich má člověk vydržet třeba celý den. Jak takové boty správně vybrat?

Boty do práce

Při výběru se vždy zaměřte na boty, jež splňují vaše podmínky. Takové, které by nesloužily a neodpovídaly podmínkám, by vám dlouho radost nedělaly. Vždy sledujte kategorii v rámci normy ČSN EN 20345.

Tyto kategorie jsou pevně dané a najdete v nich jen boty s konkrétními vlastnostmi, jako je třeba uzavřená pata, průnik vody nebo antistatické vlastnosti.

Nejlepší pracovní obuv

Nelze obecně říct, jaká obuv je ta nejlepší pracovní. Vždy vybírejte podle toho, co budete v botách dělat a jaké nebezpečí vám případně hrozí (například teplo/popálení, poleptání apod.).

Pohodlné boty do práce

Jak už bylo řečeno, i na pohodlí záleží. Je jasné, že při výběru nejdříve hledíme na to, aby boty splňovaly určité bezpečnostní normy, v nepohodlných botách byste ale vydrželi maximálně hodinu. Proto tento aspekt při koupi neodsouvejte do pozadí.

Lehké pracovní boty

Máte-li raději lehčí boty, které na nohou skoro necítíte, máme pro vás dobrou zprávu. I takové jsou! Splňují přitom, co jen si představíte – mohou mít robustní krytí špičky, protiskluzovou gumovou podrážku, anatomicky tvarovanou stélku a také mohou být odolné vůči kontaktnímu teplu.

Boty pro číšníky

U bot pro číšníky klademe vysoké nároky na komfort, protože pohybovat se celou směnu po restauraci či kavárně a mít u toho nepohodlné boty, to by bylo za trest. Zároveň se u nich řeší vzhled, aby obsluha vypadala od hlavy až k patě skvěle – takové boty by měly být černé a společenské.

Pracovní obuv pro řidiče

Stejně tak pohodlná, ovšem bez nároku na vysoký designový standard, by měla být pracovní obuv pro řidiče – i oni v botách stráví takřka celou pracovní dobu (a někdy skutečně celou, když se na pauzu nepřezouvají). Důležitějším parametrem je ovšem to, aby měl řidič ve vybraných botách naprosto perfektní cit v nohách. Boty by proto neměly být přehnaně monstrózní, spíš naopak.

Pracovní boty do lesa

Lesníci ocení zejména vyšší boty, které je ochrání před poraněním o větve a jiné nástrahy i před pořezáním řetězovou pilou. Ideální bota do lesa je taky olejivzdorná, antistatická a protiskluzová, s odolnou podešví.

Boty pro pokrývače

Pohyb na střeše není žádná legrace. Pokrývači proto musí dbát na dobré a pohodlné boty stejně jako ostatní. Obuv pro ně musí být řádnou oporou a musí být uzpůsobena pro pohyb po střešních krytinách. Díky své konstrukci mívá delší životnost než jiné boty.

Svářečské boty

Je libo klasické slévárenské perko, nebo kotníkovou obuv s krytým zapínáním? Ať si vyberete kteroukoli dostupnou variantu, myslete na to, že svářečské boty by měly mít podešev odolnou vůči teplu (HRO). Výjimečná není ani obuv se zvýšenou ochranou nártu, kterou oceníte třeba při manipulaci s tlakovými lahvemi.

Ortopedická pracovní obuv

Každý, koho trápí například propadlá klenba nebo má ještě jiný problém, ocení ortopedickou pracovní obuv. I ta bude vhodná na práci ve vnitřních i venkovních prostorách, jen to bude chtít trošku po ní zapátrat.

Barefoot pracovní obuv

Barefoot provedení bot by si mnozí z nás přáli nejen u bot volnočasových, ale i u těch pracovních. Trh je ale zatím nenabízí, nebo je nabízí jen velice sporadicky. Věříme ovšem, že se to zlepší!

Antistatická obuv

Antistatická obuv prokáže skvělou službu všude tam, kde hrozí jiskření z elektrostatického výboje a úraz vlivem elektrického proudu. Nedokáže mu sice úplně zabránit, vytváří ale aspoň odpor mezi podlahou a nohami. Podešev slouží jako uzemňovací prostředek. Antistatickou obuv seženete v různých provedeních – jako sandále a pantofle, jako polobotky, kotníkovou i vysokou obuv.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Antigenní testování
9. 8. 2021

Samotestování antigenními testy: jak na něj, aby to vyšlo na první pokus?

Post By blog Průvodce , ,

Antigenní testy jsou pravděpodobně tím nejjednodušším způsobem, jak eliminovat riziko, že jako nakažení koronavirem nakazíme někoho dalšího. Každý včetně dětí je schopný si ho navíc udělat sám.


Podmínky, za nichž můžeme chodit do kaváren a restaurací, do škol nebo na kulturní akce, se neustále mění. Testovat se ale asi jen tak nepřestaneme. Pokud bude pro účast na vybraných akcích stačit negativní výsledek antigenního testu, který si sami provedete v klidu doma nebo v práci, nebude koronavirus tak otravný, jako byl dosud.

• Jak na úspěšné samotestování
• Postup
• Testování ze slin

Jak na úspěšné samotestování

Není to nic složitého, jak už bylo řečeno. Je ale potřeba držet se několika základních pravidel. Zaprvé si vždycky dejte pozor na to, abyste si pořídili antigenní test, který je přímo určen k použití laikem, nikoli zdravotníkem. Jedním z povolených testů je například FlowFlex, který je u nás k dostání.

Pak už záleží jen na tom, jestli se testujete v práci a zaměstnavatel vám vystaví potvrzení o negativním výsledku, nebo se testujete pro svoje potřeby a bude vám stačit „dobrý pocit“ (třeba při návštěvě příbuzných) nebo čestné prohlášení psané vlastní rukou.

Postup, který zvládne každý

Návod na provedení samotestu se může u testů různých výrobců trošku lišit, proto si ho prostudujte a nedělejte nic „naslepo“. Obecně ale platí následující:

• Vyjmete testovací sadu z obalu.
• Připravíte si pipetu s testovací tekutinou, aby ji stačilo už jen otevřít.
• Pokud máte tekutinu mimo pipetu, je nutné ji dostat dovnitř.
• Štětičku k tomu určenou zasuňte 2,5 cm do jedné nosní dírky a podle návodu několikrát otočte. Musí ale zůstávat v kontaktu se sliznicí.
• Opakujte postup i s druhou nosní dírkou.
• Štětičku namočte do testovací tekutiny a podle návodu s ní v pipetě otáčejte a několikrát pipetu zmáčkněte v místě, kde je i štětička.
• Testovací kazetu si připravte na rovný povrch a aplikujte na ni tekutinu z pipety.
• Vyčkejte 15 minut (nebo jak uvádí návod) a vyhodnoťte test.

Jde to i ze slin!

Nechcete si neustále zavádět štětičku do nosu? Žádný problém, můžete vyzkoušet taky Zandcell Saliva Antigen rychlotest na koronavirus, který se provádí ze slin. Testování trvá asi 10 minut a citlivost je skvělých 98,1 %.

• Naplníte pohárek slinami.
• Kapátkem odeberete vzorek slin a 4 kapky dáte do extrakční zkumavky.
• Pak do zkumavky přidáte ještě extrakční pufr a budete s ní 5 vteřin třepat, aby se sliny s pufrem smísily.
• Připravíte si testovací kazetu a nanesete na ni 3 kapky vzorku.
• Výsledek se dostaví za 10-20 minut. Po 20 minutách už ho neodečítejte.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Antigenní testy FlowFlex
5. 8. 2021

Antigenní testy FlowFlex vám řeknou pravdu na 97 %

Post By blog Průvodce , ,

Musíte v práci nebo kvůli koníčkům i kvůli posezení s přáteli v restauraci podstupovat pravidelné antigenní testování, které ovšem neprovází valná pověst? Věřte, že to není od věci a vyplatí se.

Nikdo nikdy netajil, že antigenní testy nejsou tak průkazné jako PCR testy. S testem FlowFlex ale získáte téměř 100% jistotu, jestli opravdu jste, nebo nejste nakažení koronavirem. Pojďme se na něj společně podívat zblízka.

Co je antigenní test FlowFlex?

FlowFlex SARS-CoV-2 Antigen Rapid Test je klasický antigenní test, který dokáže vyhodnotit vzorek výtěru z nosu. Používat ho mohou jak odborníci, tak i laici při samotestování, a to během první 7 dnů od prvotních příznaků nemoci, tedy v akutní fázi infekce. Dokáže vám tedy úspěšně říct, jestli vás trápí koronavirus, nebo jste „chytili“ něco jiného.

Za jak dlouho uvidíte výsledek?
Výsledek uvidíte za 15 minut a vyhodnotíte ho jednoduše podle přiloženého návodu. Postup se podobá tomu u dalších testů – stačí odebrat vzorek z nosu, namočit štětičku se vzorkem do testovací tekutiny a nakonec nanést vzorek smíchaný s tekutinou na testovací kazetu.

FlowFlex Antigen Rapid Test drží 1. místo z hlediska citlivosti

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR přišli v začátku roku 2021 na to, jak správně porovnávat antigenní testy, s nimiž se setkáváme dnes a denně. Do svých průzkumů zahrnuli 13 různých testů, které jsou na českém trhu dostupné, a zjišťovali limity detekce antigenních testů, tedy to, jak malé množství viru může být ve vzorku, aby ho testy dokázaly zachytit a vyhodnotit jako pozitivní.

Specificita testu – a co to přesně je?

Z oněch 13 testů nejlépe obstál antigenní test FlowFlex s nejvyšší citlivostí (méně než 25 pg). Pyšní se i vysokou specificitou, a to 99,6 %. Dovolíme si jen připomenout, že specificita je schopnost testu rozpoznat osoby bez nemoci. Nestává se tak, že by měl negativní test někdo, kdo je nakažený koronavirem. Za spolehlivé testy, co se specificity týče, se přitom považují už testy s hodnotou od 95 %.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak vybrat ochranné pracovní rukavice
5. 8. 2021

Jak vybrat pracovní rukavice

Post By blog Průvodce , , ,

Při spoustě druhů prací je lepší chránit si oči, uši, dýchací cesty, celou hlavu a ruce. Pokud máte všechno, jen ty pracovní rukavice vám ještě chybí, podívejme se společně, jak vybrat ty správné.

Jednorázové pracovní rukavice

Jestliže potřebujete pracovat s látkami, které nesmí přijít do kontaktu s kůží, sáhněte po jednorázových pracovních rukavicích. Ty se nejčastěji vyrábí z vinylu, latexu, nitrilu nebo polyetylenové fólie. Jsou lehké, a jakmile je natáhnete na ruce, dopřejí vám maximální komfort a neomezí pohyblivost rukou ani prstů.

Jednorázové pracovní rukavice

Rukavice proti propichu

Celé spektrum činností můžete vykonávat bez obav v rukavicích proti propichu. Na trhu je jich spousta a nejčastěji se setkáte s těmi z nylonu a speciálních vláken. Vaše ruce ochrání před mechanickými vlivy včetně ostří, které by vám mohlo způsobit nepěkná zranění. Některé mohou mít dokonce i překryté špičky prstů, což je další nesporná výhoda.

Tepluodolné rukavice

Potřebujete-li při práci chránit před sálavým nebo kontaktním teplem, tepluodolné rukavice by měly být vaším neodmyslitelným společníkem. Ochrání vaše ruce nejen před teplem jako takovým, ale v klidu může být i v případě postřiku taveninou nebo žhavými okujemi.

Kontaktní tepluodolné rukavice se vyrábějí z tepluodolné vnější aramidové nebo aramid/skleněné, případně aramid/kevlarové tkaniny. Dále by neměla chybět izolační vrstva a vnitřní podšívka. Rukavice proti sálavému teplu silnou izolační vrstvu nemají, jejich superschopnosti zajišťuje hliníková odrazivá vrstva na hřbetní straně.

Pracovní rukavice na zahradu

Kdo by neměl rád svou vlastní zahrádku a práci na ní? Abyste nedrbali špínu zpod nehtů i z kůže ještě tři dny, přijdou vám vhod pracovní rukavice na zahradu, které slouží i jako ochrana před trny a dalšími zákeřnostmi. Ty povrstvené vám zajistí ruce v suchu, i když bude třeba vlhko. Tyto rukavice se vyrábějí v nejrůznějších velikostech a designových provedeních, dají se snadno sehnat i pro malé pomocníky, vaše děti.

Pracovní rukavice na zahradu

Teplé pracovní rukavice

Jste pracant každým coulem, ať už je horko, nebo panuje mráz? Pro druhou zmíněnou situaci se vám budou hodit teplé pracovní rukavice, díky nimž nebudete mít za chvíli ruce promrzlé na kost – s těmi už toho pak moc neuděláte. Oceníte je i v případě, že trvale pracujete v chladnějších prostorách. Vždy je ale nutné počítat u nich s ne úplně stoprocentním citem v prstech a jejich dokonalou pohyblivostí.

Pracovní rukavice pro různá povolání

Kuchař, automechanik, lesní dělník… Ti všichni a mnozí další potřebují při výkonu svého povolání ochránit své zlaté ručičky. V jednotlivých oblastech se rukavice pochopitelně liší.

Pracovní rukavice do potravinářství

Pracovní oděvy do oboru potravinářství mají svá specifika. Například pracovní rukavice do potravinářství bývají neprůřezné na různých úrovních. To ocení především ti, kteří pracují s ostrými noži – rukavice je před ostřím ochrání podle svých možností.

Pracovní rukavice pro automechaniky

Víte, jak by vypadaly ruce automechanika, kdyby při práci nenosil rukavice? Jednak by byly neustále špinavé a jednak by mohly utržit i spoustu ran. Pracovní rukavice pro mechaniky musí být praktické a dovolit maximální pohyb prstů a cit v nich, zároveň musí být i pohodlné. Pravděpodobně nejčastěji se v tomto oboru setkáte s rukavicemi z nylonového bezešvého úpletu, který vyhovuje svou tenkostí a pružností.

Pracovní rukavice pro automechaniky

Pracovní rukavice do lesa

Trávíte pracovní dobu v lese nebo potřebujete výstroj jen na brigádu? Nepodceňte rukavice, které mohou vaše ruce uchránit od velkého množství nepříjemných ran. Lesnické rukavice bývají často vyráběny z kůže a usně, mají zesílení na nejrůznějších místech a výjimkou nejsou ani kryty, například na zápěstí.

Pracovní rukavice pro práci s elektrickými zařízeními

Pracovníci, kterým hrozí riziko poranění elektrickým proudem, by si rozhodně měli pořídit izolační gumové rukavice, které dokážou účinně ochránit před elektrickým výbojem. Pořídit si je ale můžete i do domácnosti, například pro manipulaci se žárovkou. I při této poměrně banální záležitosti se totiž můžete poranit.

Pracovní rukavice pro práci s toxickými a jinak nebezpečnými chemikáliemi

Přicházíte-li v práci do styku s nebezpečnými látkami, bez kvalitních ochranných rukavic se neobejdete. V tomto případě se poohlédněte po rukavicích chemických, které se obvykle vyrábějí ze dvou vrstev – podkladové (nejčastěji bavlna) a ochranné (nitril, latex, polyuretan, neopren nebo butyl). Ochranná vrstva navíc bývá opatřena reliéfním povrchem, díky čemuž poslouží i při manipulaci s kluzkými předměty.

Dle norem rozlišujeme tři typy chemicky odolných rukavic: typ A (ochrana proti vysokým chemickým rizikům), typ B (ochrana proti středním chemickým rizikům a typ C (ochrana proti nízkým chemickým rizikům).

Pracovní rukavice pro práci s toxickými a jinak nebezpečnými chemikáliemi

Ať už si pořizujete rukavice jakékoliv, před jejich použitím vždy zkontrolujte, zda neobsahují nějakou vadu, nevykazují známky opotřebení, případně jiné nedostatky. Důležité je také to, zda rukavice splňují příslušné normy, což by mělo být u produktu uvedeno.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.