Grafická karta: Průvodce výběrem

Jak vybrat grafickou kartu?

Grafická karta se stará o výpočet grafických dat v počítači. V praxi má na starost kvalitu a plynulost zobrazení grafických procesů na monitoru. Jedná o PC komponentu významnou především pro hráče počítačových her, fanoušky VR a profesionály pracující s náročným softwarem (typicky designéři, architekti atp.).

Pro běžné uživatele, kteří vesměs surfují po internetu a používají nenáročné programy, už natolik důležitá není, a spokojí se tak s mnohem levnějšími modely, případně s integrovanou kartou v daném zařízení. Poohlížíte se zrovna po nějaké grafické kartě, ale nevíte, jak si vybrat? S tím vám pomůžeme v následujících řádcích!

Jak vybrat grafickou kartu

Jak funguje grafická karta?

Princip fungování grafické karty spočívá ve vytváření statických snímků a jejich rychlém střídání za sebou. Je to podobné jako v případě animace, kdy se ze série snímků stane iluze pohybu. V tomto ohledu je potřeba zmínit parametr FPS (z angl. „frames per second), který udává, kolik takových snímků se vystřídá za jednu sekundu.

Zatímco při sledování videí je počet snímků konstantní, při hraní her je možné získat tolik FPS, kolik jsou schopny „vyplodit“ komponenty uživatele. Nehovoříme přitom pouze o grafické kartě, ale také o dalších komponentáchprimárně o procesoru. Ten totiž do grafické karty posílá příkazy, podle kterých následně grafická karta vytváří snímky. Jakmile je snímek hotový, putuje přímo do monitoru. Zde je zásadní, aby grafická karta i procesor byly na podobné výkonnostní úrovni, v opačném případě mohou nastat následující dvě modelové situace:

  • GPU Bound

První situace nastává, když je grafická karta výkonem horší než procesor. Procesor dokáže vydávat příkazy mnohem rychleji, než je grafická karta stíhá zpracovat. Vzniká tak určitá prodleva, kdy procesor v podstatě „odpočívá“, a to má vliv na výkon celého PC.

  • CPU Bound

V této situaci grafická karta naopak zpracovává příkazy rychleji, než je procesor schopen vytvářet. V důsledku toho dochází k tomu, že grafická karta nemá místy co na práci, a tak neposílá obraz do monitoru. To se u uživatele projeví sekáním obrazovky.

Najít takovou kombinaci, kdy procesor vytváří přesně takový počet příkazů, které je schopna grafická karta zpracovat, v podstatě nelze, lze však docílit toho, aby byl tento výkonnostní rozdíl co nejmenší.

Základní rozdělení grafických karet

V základu lze grafické karty rozdělit na tzv. integrované a dedikované.

Integrovaná grafická karta

Integrovaná grafická karta je součástí procesoru, u stolních PC může být zabudována také v základní desce. Tato karta není vybavena vlastní pamětí a spolu s procesorem využívá pomalejší RAM. Vzhledem k tomu, že integrovaná grafická karta nemá tak vysoký výkon, nevytváří tolik tepla a nepotřebuje vlastní chlazení. Díky tomu se vyznačuje i nižší spotřebou energie.

Navzdory výše uvedeným skutečnostem dosahují současné integrované grafické karty poměrně solidních výkonů, a postačí jak na běžnou kancelářskou činnost, tak i na přehrávání vysoce kvalitního videa či hraní relativně nových her (tedy alespoň na základní nastavení).

Integrovaná grafická karta

Dedikovaná grafická karta

Dedikovaná grafická karta je samostatné zařízení, které se připojuje do speciálního slotu a které disponuje vlastním chlazením. Její výhodou je především možnost poskytovat větší výkon, na druhou stranu má vyšší spotřebu energie a zabírá více místa. Nicméně, pro uživatele používající náročné grafické programy nebo hrající výkonnostně náročné počítačové hry je rozhodně ideální volbou.

Typy grafických karet

Grafických karet existuje na trhu poměrně velké množství, v základu je však možné je rozdělit do 3 kategorií:

Multimediální grafické karty

Multimediální (též kancelářské) grafické karty se hodí do domácností, kde nejsou na počítač kladeny příliš vysoké nároky. Tyto karty vám postačí jak pro běžnou kancelářskou činnost, tak i pro občasné sledování filmů či hraní jednoduchých her. Jedná se o cenově velmi dostupné grafické karty.

Herní grafické karty

Herní grafické karty jsou nejžádanější a jsou určeny největšímu počtu uživatelů. Vybírat si přitom lze z herních grafických karet nižší, střední, vyšší a nejvyšší třídy. Jejich předností je samozřejmě vysoký výkon a výtečná grafika, kterou vášniví hráči vyžadují. Tyto karty se hodí pro hraní her v rozlišení Full HD i 4K.

Herní grafické karty

Profesionální grafické karty

Profesionální grafické karty jsou určeny projektantům a designerům, kteří pracují v náročných programech typu CAD nebo CAM. Tyto karty jsou velmi výkonné a mají největší kapacitu paměti. Nejsou však určeny pro hraní her.

Parametry výběru grafické karty

Při výběru grafické karty je potřeba věnovat pozornost především následujícím parametrům:

Využití grafické karty

Před nákupem byste se měli pořádně zamyslet nad tím, kvůli čemu novou grafickou kartu vlastně potřebujete a jaký z výše uvedených typů je pro vás dostačující – herní, multimediální či profesionální? To, k čemu se karta hodí a jak je výkonná, je při jejím výběru určující.

Grafický čip

Základem každé grafické karty je grafický čip. Tento zásadní komponent má vliv na její výkon i pořizovací cenu. Dominantními výrobci čipů jsou dnes NVIDIA a AMD.

Grafický čip grafické karty

NVIDIA

Grafické čipy NVIDIA jsou na trhu zastoupeny o něco více a je pro ně uzpůsobeno větší množství aplikací a PC her. Jsou sice dražší, ale propracovanější.

Pro přehlednost jsou karty s grafickým čipem NVIDIA rozděleny do několika kategorií, z nichž si lze jednoduše vybrat podle účelu použití:

  • GeForce – karty určené pro milovníky her
  • Quadro – grafické karty umožňující 3D modelování; jsou vhodné pro rýsování a animace
  • TESLA – karty pro přesné a náročné výpočty
  • TEGRA – karty plnící funkci mobilního procesoru

AMD

Grafické karty s čipy AMD jsou oproti předchozím obecně více zaměřeny na efektivitu a snižování spotřeby energie a jsou o něco levnější. Nicméně, i jejich výkon je poměrně slušný.

Výkon

Výkon karty byste měli vybírat podle toho, k čemu ji využijete. Budete-li počítač využívat pouze na běžnou činnost – tzn. především na práci s internetem a balíkem Office – určitě nebudete potřebovat nevýkonnější kartu za desítky tisíc korun. To by bylo mrhání výkonem i penězi.

Naopak hráči shání karty výkonnější. To, jak moc výkonná by herní grafická karta měla být, závisí na tom, o jak velkého herního nadšence se jedná. Pokud hrajete hry jen občas, můžete sáhnout po levnějších grafických kartách, klidně i pod 3 tisíce korun. Nároční hráči by samozřejmě měli vyhledávat karty co nejvýkonnější (a přirozeně i dražší).

Výkon karty má totiž zásadní dopad na počet FPS, tedy snímků za sekundu. Budete-li například chtít hrát nové hry, ale koupíte si ekonomicky výhodnou grafickou kartu, budete se muset připravit na nízké rozlišení a detaily. U herních grafických karet rovněž záleží na tom, jaký typ her uživatel hraje. Například hráč strategií nepotřebuje tak vysoký výkon jako hráč stříleček.

Velikost a typ paměti

Důležitou roli při výběru grafické karty hraje také její paměť. Pro kancelářskou práci zpravidla postačí karta s pamětí o velikosti 2 GB, pro hraní her minimálně 4 GB, v lepším případě i 6 GB a více. Plánujete-li hrát hry v rozlišení 4K, pak je nutno disponovat kartou s pamětí alespoň 8 GB.

Velikost paměti grafické karty

Kromě velikosti paměti je vhodné zohlednit i její typ. Ten je označován kombinací čísel a písmen. Čím je udávané číslo větší, tím je karta novější, rychlejší a výkonnější.

Typ paměti grafické karty

Technologie

Dalším parametrem, kterého byste si při výběru grafické karty měli všímat, je podpora různých technologií. Jedná se například o následující:

G-Sync

Technologie vyvinutá společností NVIDIA, která slouží k synchronizaci obrazu mezi grafickou kartou a monitorovým zobrazovacím zařízením. Pro obnovení obrazovky používá různé frekvence, a zamezuje tak případnému trhání obrazu.

Free-Sync

Technologie značky AMD, která je obdobou již zmíněné G-SYNC.

Ray tracing

Technologie značky NVIDIA, která simuluje fyzikální chování světla. Funguje na principu vypočítávání směru a lomu jednotlivých paprsků světla, díky čemuž lze vytvářet realistickou počítačovou grafiku.  Doposud tuto technologii hojně využívala filmová studia (třeba ve snímcích Hledá se Nemo nebo Shrek).

DLSS 2.0

Další technologie z dílny NVIDIA, která byla vyvinuta za účelem zlepšení grafického výkonu při hraní her. Tato technologie využívá umělé inteligence a strojového učení pro zlepšení výkonu hry a zároveň minimalizaci ztráty kvality obrazu.

DirectX 12 Ultimate

Sada programových rozhraní (API), která slouží k vytváření grafických aplikací a her pro platformy Windows a Xbox. Za jejím vznikem nestojí nikdo jiný než gigant Microsoft. DirectX 12 Ultimate přináší řadu nových funkcí, které umožňují vývojářům her vytvářet realističtější grafiku s větší efektivitou a nižšími nároky na hardware.

VR Ready

VR ready je označení používané pro grafické karty, které jsou schopné spolehlivě a efektivně zpracovávat virtuální realitu (VR).

Provozní vlastnosti

K provozním vlastnostem řadíme především teplotu, hlučnost a spotřebu. Ať už je daná grafická karta sebevíc výkonná, pokud vám bude nepříjemně zahřívat počítač nebo vám zdvojnásobí měsíční účet za elektřinu, pravděpodobně si její koupi rychle rozmyslíte.

Provozní vlastnosti grafické karty - chlazení

Pozornost věnujte zejména chlazení. Většinou platí, že čím je karta výkonnější, tím vyšší je její tepelný výkon a potřebuje být lépe chlazena. Chlazení přitom může probíhat několika způsoby:

  • Pasivní: Jedná se o chlazení bez ventilátoru vhodné pro méně výkonné multimediální grafické karty. Chlazení je zde řešeno kovovým mřížkováním.
  • Aktivní: Chlazení s ventilátorem, které je dostačující pro všechny typy herních grafických karet. Toto chlazení najdete i u těch nejvýkonnějších typů.
  • Vodní: Chlazení, které bývá součástí profesionálních grafických karet.

Kompatibilita

Zde se zaměříme na několik faktorů, které přímo ovlivňují, zda danou grafickou kartu vůbec můžete použít.

Rozměry grafické karty

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný stanovený rozměr grafické karty, může se vám jednoduše stát, že najdete karty s radikálně odlišnými velikostmi. Problém může nastat tehdy, pokud se vám karta nevejde do samotné skříně. „Rizikové“ jsou také širší grafické karty, které mohou zabírat i více slotů, čímž značně omezí výslednou funkčnost počítače.

Rozměry grafické karty

PCI-Express sloty

Grafická karta se zapojuje do tzv. PCI-e slotů. S aktuální verzí PCI-e rozhraní si nemusíte příliš lámat hlavu, neboť je zpětně kompatibilní, takže novou kartu můžete zapojit i do starší základní desky. Budete se však muset potýkat s nižší přenosovou rychlostí a zhoršeným výkonem karty.

Přídavné konektory napájení

Je-li příkon grafické karty vyšší než 75 W, budete si muset pořídit přídavné napájecí kabely. K dispozici jsou přitom konektory 1× 6 pinů (75 W) a 1× 8 pinů (150 W). Mějte tedy na paměti, že bystě měli mít k dispozici právě tolik kabelů a slotů pro ně, kolik potřebujete k bezproblémovému napájení.

Napájecí zdroj

Na výkon napájecího zdroje si dejte velký pozor. Nezáleží totiž pouze na příkonu vaší grafické karty, ale veškerých komponentů, které v PC máte. Při jeho výběru můžete použít doporučený zdroj uvedený v popisu grafické karty, poradit se s odborníkem, nebo si jeho výkon sami spočítat. Jednoduše sečtete, kolik každý komponent potřebuje energie, a přidat rozumnou rezervu (± 100 W).

Konektivita

Existuje hned několik možností, jak můžete ke grafické kartě, potažmo k počítači, připojit televizi, monitor, projektor a cokoliv dalšího, co budete chtít. Nejčastěji se na grafických kartách setkáte s porty HDMI, DisplayPort a DVI.

HDMI

Jedná se o nejpoužívanější konektor, který je schopen přenášet obraz i zvuk, a to i ve vysokém rozlišení. V dnešní době lze klasickým HDMI kabelem propojit téměř jakékoliv zobrazovací zařízení.

Konektivita grafické karty

DisplayPort

DisplayPort představuje moderní digitální rozhraní sloužící k přenosu obrazu, zvuku a dalších forem dat. Nahrazuje starší analogová rozhraní typu VGA a DVI.

DVI

Rozhraní DVI se na karty přidává prakticky pouze kvůli kompatibilitě se staršími monitory. V porovnání s výše uvedenými rozhraními HDMI a DP je v dnešní době zkrátka nedostatečné.

Cena grafické karty

Nejlevnější grafické karty seženete zhruba do 4 000 Kč. Tyto karty však vesměs patří do kategorie karet multimediálních, a jsou tak vhodné spíše pro kancelářskou práci.

Herní grafické karty pořídíte přibližně od 4 do 15 000 Kč, ty výkonnější vás ale mohou vyjít klidně i na tři až čtyři desítky tisíc korun.

Profesionální karty koupíte od 15 000 Kč, cena těch nejlepších však může přesáhnout i hranici 100 000 Kč.

Smart TV: Co nabízí a podle čeho ji vybrat?

Televize již dávno neslouží k pouhému pasivnímu sledování vysílání. Nástup chytrých televizí, tzv. Smart TV, přinesl do našich domácností zcela nový rozměr televizní zábavy. Na rozdíl od běžných televizorů, lze Smart TV jednoduše připojit k internetu a konzumovat bohatý obsah na něm umístěný.

Kromě sledování televizního vysílání tak prostřednictvím chytré televize lze například surfovat na internetu, sledovat videa na YouTube, vstupovat do archivů TV stanic, nebo dokonce i hrát hry.  Využít Smart TV můžete mimo jiné i ke streamování fotek a videí z mobilu či tabletu. Ptáte se, jak je to možné? Základem Smart TV je totiž operační systém, do kterého si – stejně jako v případě chytrých mobilních telefonů – může uživatel stáhnout nejrůznější aplikace.

Smart TV

Co nabízí Smart TV?

Některé z funkcí chytrých televizí jsme zmínili již v předešlých řádcích, avšak pojďme se u nich ještě na chvíli zastavit. Co všechno tedy Smart TV mohou nabídnout?

  • WiFi, tedy bezdrátové připojení k internetu a domácí síti.
  • Bluetooth umožňující bezdrátové připojení reproduktorů, sluchátek, soundbaru, klávesnice nebo myši. Třeba díky bezdrátové klávesnici můžete brouzdat na internetu či pracovat podobně jako na PC.
  • Funkce DLNA, díky níž televizor dokáže komunikovat s vaším telefonem, notebookem či hudebním přehrávačem.
  • Widi, technologie umožňující bezdrátové přehrávání videí a fotek z notebooku, zobrazení plochy notebooku na televizi.
  • HbbTV technologie (červené tlačítko), která uživatelům umožňuje interagovat s televizním vysíláním a online obsahem z jednoho zařízení.
  • Ovládání gesty a hlasem, díky čemuž není potřeba neustále sahat po ovladači.
  • Internetový prohlížeč, díky kterému budete moct surfovat po internetu stejně jako na PC.
  • Aplikace, které fungují obdobně jako ty v chytrých telefonech a jejichž nabídka neustále roste. O jaké aplikace se jedná? Jsou to například:
    • videotéky (Netflix, HBO GO, Voyo aj.),videa na internetu (Youtube, Twich, Stream atp.),poslech hudby (např. Spotify),chat a videohovory (Skype),sociální sítě (Facebook, Twitter a další),živé tapety aktivující se ve chvíli, kdy se na televizi nedíváte,ovládání chytré domácnosti,hry; pro ideální zážitek ze hry jsou k dostání i speciální herní televize, které jsou svým rozlišením, obnovovací frekvencí a dalšími uzpůsobené právě pro potřeby herních nadšenců),
    • další aplikace typu Google Maps. Počasí, iDnes a desítky dalších.
Smart TV - funkce

Parametry důležité pro výběr Smart TV

Při výběru chytré televize je potřeba sledovat několik parametrů. Jaké to jsou?

Velikost uhlopříčky

Velikost uhlopříčky je jedním z nejdůležitějších parametrů při výběru (nejen) chytré televize. Pro ideální prožitek je však potřeba uhlopříčku sladit s rozlišením a velikostí pokoje, v němž bude televize umístěna.

K určení doporučené pozorovací vzdálenosti v závislosti na uhlopříčce TV a jejím rozlišení můžete použít následující diagram:

Závislost pozorovací vzdálenosti na velikosti a rozlišení TV obrazovky

Zdroj

Obecně platí, že vzdálenost mezi místem, z nějž televizor sledujete, a samotným televizorem by měla být 2,3 až 3násobkem jeho uhlopříčky. Okrajově zmíníme také doporučenou výšku umístění televize – v ideálním případě by měl být střed obrazovky ve výši očí, příp. kousek nad ní.

  • Proč je pozorovací vzdálenost tak důležitá? Je to kvůli rozlišovací schopnosti lidského oka a ostrosti vidění. Bude-li divák sedět příliš blízko televize, bude vnímat body, resp. pixely, ze kterých se obraz skládá. Bude-li naopak sedět příliš daleko, oko už nebude schopno vnímat jednotlivé detaily obrazu.

Rozlišení displeje

Rozlišení displeje udává počet obrazových bodů (pixelů), z nichž je obraz na televizoru tvořen. Čím je rozlišení větší, tím je obraz ostřejší a detailnější (důležité je však brát v potaz také kvalitu sledovaného filmu, seriálu či videa).

Rozlišení se zapisuje ve formátu počet sloupců (šířka) × počet řádků (výška) a k těm nejběžnějším rozlišením u současných televizí patří zejména následující:

Full HD

Rozlišení Full HD (1920 × 1080 pixelů) je poměrně běžným standardem u menších televizorů (a mj. i notebooků). V drtivé většině případů poskytne dostatečnou kvalitu obrazu.

4K Ultra HD

Rozlišení 4K Ultra HD (3840 × 2160 pixelů) je oproti rozlišení Full HD 4x detailnější. Z toho důvodu nabízí mnohem větší detail a ostrost obrazu a z hlediska zastoupení jasně dominuje. 4K televize jsou dostupné i za velmi příznivé ceny, a mohou si je tak dovolit i ti, kteří jsou limitováni rozpočtem.

Rozlišení chytré televize

8K Ultra HD 

Rozlišení 8K Ultra HD (7680 × 4320 pixelů) je stále spíše hudba budoucnosti. Tento typ rozlišení nabízí nejvyšší detail a ostrost obrazu, ale ještě není příliš běžný a je určen především těm zákazníkům, kteří si za to nejlepší neváhají připlatit.

Frekvence panelu

Frekvence panelu u televize se obvykle nazývá obnovovací frekvence a udává, kolikrát za sekundu se na televizním panelu obnoví obraz, resp. obrazové body (pixely). Vyšší frekvence panelu znamená, že obraz bude plynulejší a méně rozostřený při rychlých pohybech.

Obnovovací frekvence se udává v hertzích (Hz), přičemž 1 Hz znamená schopnost zobrazit maximálně 1 snímek za sekundu. V našich podmínkách se setkáte v podstatě pouze s třemi frekvencemi – 50 Hz, 100 Hz a spíše výjimečně 200 Hz.

Ač běžnému divákovi často postačí frekvence 50 Hz, pro plnohodnotný zážitek z akčních filmů či sportovních událostí se přece jen doporučuje sáhnout po alespoň 100 Hz.

Operační systém

Chytré televize se od těch klasických liší především přítomností operačního systému. Ten je podobný tomu, jaký najdeme v chytrých mobilních telefonech nebo v počítačích.

Operační systém je neoddělitelnou součástí softwarové výbavy, která rozhoduje o tom, jak bude vypadat prostředí dané chytré televize. Umožňuje především připojení Smart TV k internetu a používání aplikací. Některé aplikace bývají v televizi již předinstalované, jiné si lze libovolně nainstalovat později. Velcí výrobci většinou přicházejí s vlastním řešením operačního systému, případně sází na nejrozšířenější Android TV.

Android TV

Jak již bylo zmíněno, Android TV představuje na poli chytrých televizí nejrozšířenější operační systém, za jehož vznikem nestojí nikdo jiný než gigant Google. Nejčastěji jej využívají Philips nebo Sony.

Android TV nabízí široké možnosti stahování aplikací (přizpůsobených pro TV rozhraní) z Google Play, disponuje jednoduchým a přehledným rozhraním a v neposlední řadě umožňuje prohlížení webového obsahu prostřednictvím prohlížeče Google Chrome.

Operační systém Smart TV, Android TV

Tizen

Operační systém Tizen najdete výhradně v televizích značky Samsung. Ač nepodporuje tolik aplikací jako Android TV, snaží se zájemce přilákat svou kvalitou.

Nabízí bezproblémový přístup k filmovým databázím typu Netflix, HBO GO či Amazon Prime a herním nadšencům poskytuje službu Steam Link určenou ke streamování her mezi herním počítačem a TV.

WebOS

WebOS je operační systém využívaný televizemi LG. Jeho charakteristika je obdobná jako u OS Tizen – nabízí sice méně aplikací, žádná z důležitých však nechybí. Jeho hlavní předností je velmi intuitivní ovládání a také fakt, že je jeho nejnovější verze je instalována už i do levnějších LG televizí.

Typ tuneru

Tuner je součástí televize, která se stará o příjem a zpracování TV signálu. Abyste si na televizi mohli naladit své oblíbené pořady, je potřeba, aby podporovala stejné vysílání, které máte zavedené v místě, kde budete televizi sledovat.

Smart TV - typ tuneru

Existují tři základní druhy televizního vysílání – pozemní (DVB-T), satelitní (DVB-S) a kabelové (DVB-C).

DVB-T, DVB-T2 (H.265/HEVC)

Tento druh vysílání slouží pro příjem klasického digitálního vysílání šířeného přes pozemní vysílač. V ideálním případě si pořiďte televizi vybavenou novější verzí tuneru (DVB-T2 H.265/HEVC), který slibuje vyšší kvalitu obrazu.

DVB-S (S2)

Satelitní vysílání slouží k příjmu digitálního vysílání ze satelitu, kdy nepotřebujete žádný satelitní přijímač.  Přístupovou kartu poskytovatele satelitního vysílání jednoduše vložíte do příslušného slotu v televizi. DVB-S2 je novější verze DVB-S, která nabízí vyšší přenosovou kapacitu, stabilnější signál i nové služby.

DVB-C

DVB-C umožňuje naladit kabelové digitální vysílání. Kromě tuneru budete potřebovat ještě kartu pro sledování placených stanic, kterou dodává poskytovatel kabelového televizního vysílání.

Vstupy a výstupy

Chcete-li využívat potenciál současných chytrých televizí na maximum, věnujte pozornost počtu konektorů a portů, které zásadním způsobem ovlivňují funkčnost externích zařízení.

Čím by chytrá televize rozhodně měla disponovat, je síťový konektor (LAN), v lepším případě i integrovaný Wi-fi modul. Velmi důležité jsou také konektory HDMI a USB sloužící k připojení vnějšího zdroje (PC, Blue-ray, herní konzole atp.).

Další možné vstupy a výstupy jsou uvedeny v následující tabulce:

Smart TV - vstupy a výstupy

  • A když vás sledování videí či hraní her přestane bavit, vyrazte se projet na elektrokoloběžce. A nezapomeňte si monitorovat svou aktivitu prostřednictvím chytrých hodinek!