Věděli jste, že sluch je prvním lidským smyslem, který je plně funkční? Pracuje už před narozením a bez přestávky pokračuje až do smrti. Na rozdíl od očí, které můžete zavřít, uši nelze „vypnout“ a není možné chtít neslyšet, co se děje kolem. Lidský sluch však oplývá mnoha dalšími zajímavostmi! A právě o těch si povíme v následujících řádcích.
- Tvrdí se, že lidské ucho je jako miniaturní piano – obsahuje ekvivalent deseti tisíc strun a tří tisíc kladívek.
#1 Sluch pracuje nepřetržitě, a to i ve spánku
Jak již bylo zmíněno výše, sluch pracuje bez přestání až do konce našeho života. Spánek přitom není žádnou výjimkou. Dokonce i během hlubokého spánku putují do našeho zvukovodu zvukové vlny, které následně zpracovává náš mozek. Ten se pak sám rozhodne, zda zvuk utlumí a zablokuje, či nikoliv. V případě, že slyšíme něco ve snu, je to pouhý „výmysl“ mozku mající původ v síle mysli.
- Když už je řeč o spánku… Zajímala by vás jeho kvalita? Monitorovat kvalitu spánku můžete velice jednoduše prostřednictvím chytrých hodinek.
#2 Uši jsou jedním z hlavních orgánů naší rovnovážné soustavy
Ač by vás to samotné pravděpodobně nenapadlo, uši přímo ovlivňují naši rovnováhu. Naše vnitřní ucho je totiž vyplněno tekutinou, která se v případě, že se hýbete, pohybuje také a vysílá signály o pohybu do mozku. Tekutina dokonce zvládá rozeznat, zda právě ležíte či stojíte a zda se díváte nahoru nebo dolů. Trápí-li vás ušní infekce, můžete se zároveň potýkat i s problémy s rovnováhou. Mezi typické příznaky infekce v uchu patří závrať, motání hlavy, třes, nevolnost a v neposlední řadě naklánění hlavy na jednu stranu.
- Víte, že uši rostou po celý náš život? Přibližně každých pět let poporostou zhruba o jeden milimetr.
#3 Ušní maz je ve skutečnosti prospěšný
Ušní maz je tvořen směskou potu, kožních buněk a tuku. Už jen z toho důvodu v nás ušní maz evokuje něco nechutného, co v těle opravdu nechceme. Faktem však je, že určité (a samozřejmě přiměřené) množství mazu je pro naše tělo zdravé. Ušní maz totiž vytváří ochrannou vrstvu ve středním uchu a udržuje jej zdravé a čisté. Uvádí si, že pokud se člověk bojí, produkují ušní žlázy mazu více.
#4 Náš sluch velice úzce souvisí s naším zrakem
Po dlouhou dobu se mělo za to, že se naše vidění a slyšení odehrávají nezávisle na sobě. Tuto domněnku však relativně nedávno vyvrátili vědci z americké Duke University. Bylo zjištěno, že v případě pohybu oční bulvy dochází souběžně také ke změně polohy ucha, resp. ušního bubínku. Ušní bubínky představují tenké membrány uvnitř sluchového ústrojí, které se s každým pohnutím očí rozkmitají. Proč k propojení obou pohybů dochází, zůstává prozatím otázkou.
V souvislosti se vztahem mezi sluchem a zrakem můžeme zmínit také to, že jedním z těchto smyslů vnímáme rychleji. Který to je? Překvapivě sluch, a to i přes to, že zvukové vlny se oproti světlu šíří mnohonásobně pomaleji. Zde totiž nezáleží na tom, jak rychle se zvuk či světlo dostanou k příslušnému orgánu, nýbrž na tom, jak dlouho tento signál putuje z orgánu sluchu či zraku do mozku. Pro představu – jakmile zvuková vlna dosáhne ucha, rozezná ji mozek za 0,05 sekundy, z oka do mozku signál dorazí až za 0,2 sekundy.
- V každém případě nezapomínejte vedle sluchu chránit i svůj zrak!
#5 Hluk s vysokou hladinou intenzity zvuku může být pro člověka smrtelný
Uvádí se, že hluk na úrovni 190 dB může člověka i zabít. Abyste si o jeho intenzitě udělali nějakou představu, uvedeme si prostřednictvím obrázku níže alespoň orientační hodnoty vám jistě známých činností:
- Zvuk přijímaný ušním boltcem je rozechvíván na ušním bubínku. Věděli jste, že u nejvyšších slyšitelných zvuků se bubínek zachvěje až 40 tisíckrát za sekundu?
#6 Většina lidí se ztrátou sluchu je mladší 65 let
Spousta lidí žije v domnění, že ztráta sluchu se týká pouze seniorů. Tak tomu ale není vždy. Ve skutečnosti se mnohé případy vyskytují i u jedinců mladších 65 let. Mezi časté příčiny ztráty sluchu patří především genetika a různé úrazy. V lidském uchu se mimo jiné nachází nejmenší kůstky v těle, které jsou k poškození úrazem náchylnější. Další rizikový faktor představuje třeba hlasitý a nepřetržitý hluk v pozadí (typicky při práci ve výrobě, třeba při obsluze soustruhu), případně pouze jednorázové vystavení se zvuku o větší síle. Někdy může být na vině i zbloudilá vatová hlavička z tyčinky do uší.
- Kde problémy se sluchem asi mít nebudete, je severní a jižní pól. Vzduch je zde někdy tak studený a tak hustý, že se dva lidé slyší i na vzdálenost jednoho kilometru! Napomáhá k tomu samozřejmě i velké ticho.
#7 Deaflympiáda – druhá sportovní událost s nejdéle trvající historií
To, že se každé čtyři roky konají Olympijské hry, asi víte. Co jste ale možná netušili je, že každé čtyři roky se koná také tzv. Deaflympiáda (dříve též Tiché hry, Světové hry neslyšících či Mezinárodní hry neslyšících), které se účastní neslyšící sportovci na vrcholové úrovni. Po Olympijských hrách je Deaflympiáda v pořadí druhou sportovní událostí s nejdéle trvající historií. První se konala v roce 1924 v Paříži. Hlavní rozdíl mezi Deaflympiádou a ostatními sportovními událostmi tohoto typu spočívá v nahrazení zvukové signalizace na závodištích signalizací vizuální. Mimo to je pro ně obvyklé, že diváci nepodporují sportovce pokřiky či potleskem, ale prostřednictvím zvedání a sklánění paží vytváří vlny.
#8 Mezinárodní den ochrany proti hluku
Na význam sluchu, jakožto lidského smyslu, a důležitost jeho ochrany upozorňuje, mimo jiné, Mezinárodní den ochrany proti hluku. Slaví se každoročně v dubnu, a to již od roku 1996. Jeho cílem je především informovat širokou veřejnost o nutnosti ochrany vlastního sluchu před vnějšími vlivy. Poškození ušního aparátu a ztráta sluchu totiž výrazně ovlivňují kvalitu života člověka a zpravidla se jedná o změny nevratného charakteru. Ochrana proti hluku přitom není žádná věda, stačí jen vědět, jak si vybrat tu správnou!
